Hlavní obsah

Část firem obchází zákon, aby na drobných půjčkách vydělala více. Analýza popisuje, na co si dát pozor

19. 6. 2019

Autor analýzy David Borges komentuje změny na trhu drobných úvěrů. (Video: Petr Švihel, Seznam.cz)

Člověk v tísni ve své studii rozepsal tři klasické případy, kdy úvěrové firmy obcházejí horní hranici sankcí u půjček.

Článek

Nezisková organizace Člověk v tísní analyzovala český trh s drobnými půjčkami, typicky na několik tisíc korun. Narazila přitom na způsoby, jak některé společnosti obcházejí horní hranice sankcí, které jim určuje zákon.

Za poslední rok přestalo pět společností nabízet lidem drobné půjčky, řádově jde o jednotky tisíc korun. Aktuálně tak takzvané mikroúvěry nabízí 43 firem.

Jde o zjištění analýzy nazvané Index odpovědného úvěrování, který vypracovává od roku 2018 nezisková organizace Člověk v tísni. Ta zhodnotila, kolik lidé u těchto společností přeplatí, pokud si vypůjčí na jeden měsíc deset tisíc korun.

Analýza se zaměřuje na to, co nastane ve chvíli, kdy dlužník z nějakého důvodu přestane splácet. Od prosince 2016 přitom platí zákon, který poskytovatelům půjček stanovuje maximální výšky sankcí. Jde zhruba o třetinu půjčené částky.

„Našli jsme pár příkladů, které považujeme za obcházení sankcí. Jde zhruba o tři modelové situace,” řekl David Borges, analytik a autor indexu.

První je metoda dvojích úroků. Společnosti na svých stránkách prezentují úrok, který klient může získat. Jde ale o takzvaný bonusový úrok. Dlužník ho získá jen v případě, že nemá žádné problémy se splácením.

„Pokud se ale dlužník dostane do problému, tak společnost retroaktivně doúčtuje běžný úvěr, který může být až dvojnásobný,” vysvětluje Borges a dodává, že podle něj jde ve skutečnosti o skrytou sankci.

Druhý trik spočívá v tom, že zákon stanovuje limity sankce za zpoždění platby, společnosti proto hledají jiná provinění, za která sankce udělují.

„Našli jsme několik pojednání o tom, že pokud dlužník věřitele včas neinformuje, že se změnila jeho finanční situace, tak může změnit výši úroku,” dodává Borges s tím, že je to na pomezí toho, co zákon dovoluje.

Většina společností také při potížích se splácením dále účtuje původní smluvní úrok. Částka tak dramaticky roste. „To, že dalších x měsíců společnost účtuje původní smluvní úrok, je pro ni čistý zisk. To ve finále končí exekucemi a dluhovou pastí,” říká David Borges.

Podle Indexu odpovědného úvěrování zhruba čtyřicet procent poskytovatelů přestává původní úrok účtovat v okamžiku, kdy začne započítávat sankce.

Využívání drobných úvěrů v řadě případů představuje první signál, že lidé mohou mít problémy se svojí finanční situací. Vypomáhají si tak například na zaplacení nutných výdajů nebo když se jim porouchá auto či televize.

Doporučujeme

Další zprávy