Hlavní obsah

Cena za kritiku Číny na Twitteru? Konec studia na evropské univerzitě

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

9. 8. 17:30

Měl před sebou slibnou kariéru. Doktorand švýcarské univerzity měl však potřebu komentovat dění v Číně na Twitteru. Čínská reakce na sebe nenechala čekat dlouho – stejně jako předčasný konec Švýcarových akademických ambicí.

Článek

Na konci března 2020 obdržel Oliver Gerber, doktorand švýcarské univerzity St. Gallen, nečekaný e-mail s předmětem „Urgentní: Stížnost z Číny na váš Twitter“. Tehdy ještě netušil, že tímto končí jeho veškerá akademická kariéra.

Oliver Gerber byl tři roky doktorandem v oblasti přírodních věd. S výzkumem, na kterém pracoval přímo v Číně, mu aktivně pomáhala jeho vedoucí. Tentokrát mu však od ní nepřišla rada s dalším postupem práce, nýbrž varování. Profesorka dostala „rozzlobené e-maily z Číny“ kvůli studentovým twitterovým příspěvkům.

Bylo zjevné, že e-maily profesorku vyděsily. „Nakonec se může stát, že kvůli vám nedostanu vízum do Číny. To by zašlo příliš daleko, musela bych ukončit náš pracovní vztah,“ napsala Gerberovi. „Měl byste okamžitě zmírnit vyjadřování o politice,“ dodala. Gerber si byl jistý, že došlo k nedorozumění.

#ChinaLiedPeopleDied

Účet na Twitteru měl aktivní pouhých deset dní, během kterých nenasbíral ani deset sledujících. Byl si ale vědom toho, že se vůči čínské vládě ohrazoval silně kriticky. Onen osudný tweet, který mu nakonec napomohl ke konci studia, publikoval 21. března.

„Čínská komunistická strana si z boje proti covidu udělala plán B. Pro případ, že se plán A, tedy zatajování, nezdaří. Toto jsou činy paranoidních zbabělců. Nezaslouží si můj respekt ani vděk. #ChinaLiedPeopleDied.“

Profesorce odepsal ještě tu noc. Chtěl vědět, od koho ty „rozzlobené e-maily z Číny“ jsou a jestli si profesorka dala práci s tím, že si studentovy tweety přečetla. Obvinil ji, že naskočila na „stále agresivnější cenzuru čínské vlády“. Svůj účet na Twitteru ale pro jistotu deaktivoval.

Více než 48 hodin se nic nedělo. Když se profesorka ozvala znovu, kdysi přátelský tón komunikace byl tatam. Gerberovy otázky ignorovala. Jen mu popřála hodně štěstí „v jeho čínských studiích“ a uvedla, že v tento moment mezi studentem a vyučujícími „neexistuje žádný pracovní poměr“.

To byla poslední zpráva, kterou Gerber na svůj univerzitní mail dostal. Druhý den zjistil, že do něj nemá přístup. Technická podpora mu telefonicky sdělila, že jeho účet neexistuje. „Připadalo mi, jako kdyby přes noc udělali čistku,“ popsal Gerber pro švýcarský server Neue Zürcher Zeitung (NZZ), který se případem zabýval.

Vzdělání je pro Čínu klíčovou oblastí pro formování svého obrazu po celém světě. Například začátkem letošního roku čínské ministerstvo zahraničních věcí zakázalo vstup do země všem výzkumným pracovníkům z největšího evropského výzkumného ústavu specializujícího se na Čínu. Akce obdobného typu jsou pro vědce po celém světě strašákem – zvláště pokud jejich práce závisí na možnosti do Číny cestovat. Takové vědomí pak automaticky vede k vyhýbání se tématům, která by mohla být vnímána jako kritická vůči Číně.

Mezi čínskými a švýcarskými univerzitami v současnosti existuje více než 50 dohod o spolupráci. Švýcarští vědci mají prospěch z pobytů v zahraničí, kde je jim poskytován přístup k velkému množství podkladů pro jejich výzkumy, například při vývoji léčby rakoviny.

Oliver Gerber není studentovo pravé jméno. Jeho partnerka s rodinou stále žije v Číně a obává se odvety. Student proto požádal o zachování anonymity. Ze stejného důvodu není zmíněno ani jméno profesorky. NZZ však pravou identitu obou lidí zná.

„Nemůžu uvěřit, že se něco takového stalo ve Švýcarsku,“ opakuje stále Gerber. Není divu. Je přesvědčený, že tři roky studia přišly vniveč kvůli jednomu tweetu. NZZ má kopie těchto tweetů k dispozici, stejně jako Gerberovu korespondenci s profesorkou a dalšími zástupci univerzity. Tyto dokumenty sice do značné míry podporují postoj bývalého doktoranda, celý příběh však křišťálově čistý není. Univerzita tvrdí, že studium ukončil Gerber sám už několik měsíců před vypuknutím tweetové kauzy.

Příběh

Gerber zahájil doktorské studium v St. Gallenu na jaře 2017. Svůj výzkum zasvětil problematice znečišťování životního prostředí, které je v Číně považováno za poměrně choulostivé. Student se zařekl, že na tématu nechce pracovat od stolu, ale pro odpovědi si dojede přímo do Číny. Zažádal tak o granty, jeho poradce jeho úsilí podpořil i doporučujícím dopisem. „Je schopen pokračovat v prvotřídní výzkumné kariéře,“ stálo v něm. Čínské vládní stipendium získal na univerzitě ve Wu-chanu, namísto jednoho roku mu byly nabídnuty rovnou tři. V září 2018 odletěl do Číny, kde si záhy našel nové kamarády i přítelkyni.

Na mezilidské problémy narazil až po kontaktu s čínskými profesory. Jeden z nich Gerberovo doktorandské téma označil jako „nudné“. Během výuky se prý Gerber pravidelně stýkal s cenzurou ve všech formách. Když odevzdal esej o reedukačních táborech, získal nejnižší možnou známku. V e-mailu svému profesorovi v St. Gallenu tehdy napsal: „Možná jsem měl jen smůlu.“

Před pandemií byla Čína oblíbenou destinací pro studenty z celého světa. V roce 2018 v zemi studovalo téměř půl milionu zahraničních studentů. Necelých 13 % získalo čínské vládní stipendium či jinou formu státní pomoci. Při poskytování stipendií si Čína vybírá studenty ze zemí, ve kterých má své politické zájmy. Českou republiku nevyjímaje.

Těsně před Vánoci 2019 odletěl Gerber zpět do Švýcarska, kde původně plánoval jen krátkou rodinnou návštěvu. Vypukla však pandemie a 23. ledna se Wu-chan uzavřel do lockdownu. Gerber tak zůstal ve Švýcarsku, kde začal přemýšlet o tom, co dělat po dokončení doktorátu. Jeho přítelkyně mu poradila, aby začal s networkingem na sociálních sítích.

Tweetovat začal v polovině března. V té době se svět soustředil na Čínu jako místo prvotního vypuknutí koronaviru, což Gerber považoval za příležitost ukázat se jako odborník na tuto oblast. Zároveň ho však ovládaly emoce – ve Wu-chanu, kam se chtěl vrátit, byli jeho přátelé a partnerka. Odbytištěm těchto pocitů se tak stal jeho twitterový účet, kde začal kritizovat pokrývání pandemie, represe v Sin-ťiangu i samotného Si Ťin-pchinga.

Když si jeho tweetů všimla přítelkyně, byla v šoku. Snažila se Gerbera uprosit, aby s tím přestal. Ne proto, že by s ním nesouhlasila, ale protože se obávala odvetných opatření čínské vlády. „Jsem ve Švýcarsku, ne v Číně,“ odpovídal jí on. „Tady si můžu říkat, co chci.“

Neexistující doktorand

Ten den, kdy si Oliver Gerber přečetl, že s ním jeho vedoucí ukončují poměr, požádal o pomoc právníky. Dal dohromady veškerou emailovou komunikaci s univerzitou, na jejichž základě právník univerzitě odeslal několik dopisů. Hlavním Gerberovým cílem bylo dokončit studium na St. Gallen.

Univerzita však přišla s prohlášením, že studenta nikdo nevyhodil. Gerber měl údajně odejít na vlastní žádost. Ukázalo se, že během semestru studia v Číně mu studijní poradce doporučil odhlásit se ze St. Gallenu a dočasně být pouze studentem čínské univerzity. Gerberovi dle dostupné komunikace potvrdil, že po návratu dojde k obnovení Gerberova statusu.

Gerber se této rady držel a ze St. Gallenu se odhlásil. „Moudré rozhodnutí,“ odpověděl mu studijní poradce. Doktorand zůstával v klidu. Jeho jméno stále viselo na webových stránkách v sekci PhD., jeho vedoucí mu byla stále při ruce a radila mu jako dřív. Až do dne, kdy přišly „rozzlobené e-maily“ z Číny.

Přestože Gerber veškerou komunikaci doložil, škola trvá na tom, že doktorandem v St. Gallenu na vlastní žádost není. I z tohoto důvodu ombudsman univerzity odmítl případ řešit. Pokud jde o profesorku, na základě dotazů NZZ uvedla, že „rozzlobené e-maily z Číny“ přišly od čínského doktoranda, který dělá výzkum na kanadské univerzitě. Zprávy profesorka poskytla se začerněnými údaji o odesílateli.

Pisatel v textu Gerbera obvinil mimo jiné z „rasistického útoku na čínský lid“ a „neonacistického“ smýšlení. Profesorka prý množné číslo v odkazu na „rozzlobené e-maily z Číny“ použila nedopatřením, e-mail jí prý přišel jen jeden. Navíc nebyl z Číny, ale z Kanady. Frází „musela bych ukončit náš pracovní vztah“ odkazovala na neformální rady, které poskytla „na žádost doktoranda“, řekla. Skutečnost, že Gerber byl až do konce března nadále veden jako student na webových stránkách St. Gallenu, bylo jednoduše nedopatření, dodala.

I dnes univerzita trvá na tom, že podpora poskytovaná Gerberovi po jeho odhlášení byla „čistě dobrovolná“ a že měla „neformální charakter“. Dle místopředsedy pro vnější vztahy Ulricha Schmida navíc student nepodal žádost o obnovení zápisu správně. V létě 2020 nakonec Gerber od své snahy dokončit studium upustil. Nenašel vedoucího schopného a ochotného věnovat se jeho tématu. Bývalý doktorand dlouho přemýšlel, zda svůj příběh medializovat. Nyní „doufá v debatu o vlivu Číny na švýcarských univerzitách“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované