Hlavní obsah

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a přeživší holokaustu

Foto: Twitter.com/Pametnaroda

Udílení letošních Cen Paměti národa.

17. 11. 2018 22:48

Ceny Paměti národa dnes v Národním divadle v Praze obdrželi za své statečné postoje čtyři lidé. Mezi oceněnými je protikomunistický odbojář a politický vězeň Jiří Světlík, Milena Blatná, jež pomáhala vězňům v uranových dolech, bývalá politická vězenkyně Helena Kociánová, jež přišla den před propuštěním o nohu při pomoci spoluvězenkyni, a Marta Szilárdová, která přežila holokaust a zachránila život sestře během pochodu smrti.

Článek

Ocenění uděluje obecně prospěšná společnost Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století. „Každý rok oceňujeme osobnosti, které v životě prokázaly, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova," řekla za pořadatelskou organizaci Post Bellum Jana Holcová.

Jiří Světlík

Čtyřiadevadesátiletý Světlík strávil deset let a dva měsíce v pracovních táborech a věznicích za pomoc politickým vězňům. Byl zapojený do činnosti skupiny lidí, která vězňům v uranových dolech sháněla jídlo a předávala dopisy příbuzným odsouzených. V roce 1952 byl coby osmadvacetiletý muž zatčen a odsouzen za vyzvědačství a velezradu na 20 let, propuštěn byl v roce 1962 na amnestii. U soudu mu přitížilo i to, že byl v roce 1944 odsouzen nacistickým soudem za napomáhání nepříteli a přípravu velezrady. Pro komunistické soudce to byl důkaz toho, že když bojoval proti Hitlerovi, bojuje i proti Stalinovi.

Milena Blatná

Čtyřiaosmdesátiletá Blatná od svých 18 let pracovala v jáchymovských uranových dolech jako kontrolorka radioaktivity vyvážené hlušiny. Snažila se vězňům pomáhat a přes dráty pronášela korespondenci a různé potřeby, přestože riskovala potíže a možná i obvinění z trestného činu. Přitížit jí mohl i vztah s jedním z politických vězňů, kterého si o několik let později vzala za muže. V únoru 1954 ji přistihli při pašování dopisů a musela z dolu odejít.

Helena Kociánová

Pětaosmdesátiletá Kociánová ztratila čtyři roky svobody za to, že poradila známému, jak kontaktovat převaděče. V roce 1952 ji zatkla Státní bezpečnost a tři dny ji nepřetržitě vyslýchala ve snaze získat jména lidí z protistátní skupiny Jozefa Krutého, který pocházel ze stejné obce. Sotva plnoletá dívka neměla o skupině ani tušení, ale StB potřebovala její přiznání. Po týdnu věznění trpěla zánětem ledvin. Od soudu odešla s pětiletým trestem. Putovala po různých věznicích, v pracovním táboře v Želiezovcích přišla o nohu při pádu do mlátičky.

Marta Szilárdová

Pětadevadesátileté Szilárdové druhá světová válka zasáhla do života hned na počátku. Do židovské rodiny se narodila roku 1923, v roce 1938 byly její rodné Levice připojeny k Maďarsku. Spolu se sestrou přežila koncentrační tábor v Osvětimi i pochod smrti, po válce se shledala se svým manželem. Narodily se jim dvě dcery a trvalo léta, než se odhodlali vyprávět jim o tom, co prožili za války. Cenu v Národním divadle převzaly její dcery.

Laureáty jako každý rok vybralo 6000 takzvaných badatelů, kteří se registrovali jako uživatelé internetové Paměti národa. Mezi nimi převažují dokumentaristé, učitelé, studenti, žáci a novináři. Z užších nominací laureáty zvolili lidé z Klubu přátel Paměti národa a Kolegia Paměti národa – zhruba 2500 podporovatelů Paměti národa z České republiky a Slovenska.

Post Bellum organizovala Ceny Paměti národa podeváté. Od roku 2010 bylo oceněno 38 osobností, mezi kterými převažují váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři z války a komunismu, přeživší holokaustu, disidenti, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené