Článek
Schizofrenní muž, který loni v nepříčetnosti zabil člověka a další tři napadl, utekl z Psychiatrické nemocnice Bohnice – už podruhé. Policie ho v obou případech vypátrala relativně rychle: poprvé druhý den, podruhé do hodiny a půl od nahlášení.
Případ nicméně vyvolal silnou veřejnou reakci. A otázky, proč nebyl muž hned umístěn do detenčního zařízení, nebo jak je možné, že měl povolené vycházky mimo areál léčebny.
„Pro mě je přímo neuvěřitelné, že se tohle může stát, protože stav toho uprchlého měl být zjišťován již po prvním útěku. Nemělo se čekat, až to udělá podruhé,“ říká právník Jaroslav Ortman.
Snaha vyléčit pacienta podle něj nemůže být nadřazena zájmům společnosti - tedy její ochraně. „Ukazuje se, že znalci, kteří řekli, že stačí léčení a nemusí být detence, pochybili. To je teď do očí bijící,“ myslí si.
Muže znalkyně zkontrolovala až po druhém útěku. Na základě jejích závěrů státní zástupkyně Martina Adámková muži následně navrhla vazbu, o které ve čtvrtek večer kladně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8.
Zmíněný muž, Yaroslav Yarynych, loni v lednu napadl dva lidi v Kunratickém lese a zaútočil sekerou na ženu s kočárkem v Hostavicích. Při výslechu se pak přiznal k vraždě muže nalezeného dříve u Kyjského rybníka. Případ pak kriminalisté odložili, protože podezřelý byl v době spáchání činů podle znalců nepříčetný. Muže poté soud poslal do bohnické nemocnice.
Léčba, nebo detence?
V případech, kdy je pachatel kvůli duševní poruše nepříčetný a není trestně odpovědný, rozhoduje soud mezi dvěma možnostmi: ochranným léčením, nebo zabezpečovací detencí. Obě opatření vymezuje trestní zákoník a používají se u lidí, kteří spáchali čin jinak trestný, ale jejich pobyt na svobodě by mohl být nebezpečný.
„Pokud si nepříčetnost pachatel nezpůsobil sám (tedy nebyl pod vlivem alkoholu nebo drog, pozn. red.), není trestně odpovědný, a soud mu proto nemůže uložit trest. Nevzniká trestní odpovědnost,“ vysvětluje expert na trestní právo Filip Ščerba.
Zatímco trest odnětí svobody je vždy časově omezen, ochranné léčení a zabezpečovací detence trvají po dobu, dokud to vyžaduje jejich účel.
Ochranné léčení je určeno pro pacienty, u nichž lze předpokládat, že se díky léčbě jejich stav zlepší a nebudou pro společnost hrozbou. Zabezpečovací detence je naopak přísnější režim – využívá se tehdy, když soud dospěje k závěru, že samotné léčení by nestačilo k ochraně společnosti.
„Zabezpečovací detence se má uložit až tehdy, kdyby soud měl za to, že ochranné léčení je nedostačující. Je to takzvané podpůrné opatření,“ popisuje Ščerba.
V případě muže, který dvakrát utekl z bohnické léčebny, se ale znalci dříve shodli na tom, že léčba je dostačující. „Znalecký závěr jasně stanovil význam léčby podezřelého na schopnost jeho resocializace a její dopady na ochranu společnosti,“ popsal mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Soud je v těchto situacích z velké části odkázán právě na znalecké posudky. Psychiatři mu poskytují informace mimo jiné i o míře nebezpečnosti daného pacienta. V roce 2023, ze kterého jsou poslední dostupná data, podstupovalo ochranné léčení 867 osob.
Nepochybili jsme, tvrdí léčebna
Psychiatrická nemocnice Bohnice případ odmítla blíže komentovat a odkázala pouze na informace na svých webových stránkách.
Dříve nicméně uvedla, že si za svým postupem stojí. Tvrdí, že muž byl dlouhodobě zaléčený, spolupracující a jeho vycházky byly součástí testování schopnosti fungovat ve společnosti.
Zároveň se brání tomu, aby byl označován za „vraha“ – podle znalců byl totiž v době činu nepříčetný, a tudíž za své jednání trestně neodpovědný. „Takové označení je nejen zavádějící, ale i hluboce stigmatizující. Soud danou osobu shledal v době spáchání činu nepříčetnou, a tudíž trestně neodpovědnou,“ uvedla léčebna ve svém prohlášení s tím, že takové nálepky ztěžují léčbu i návrat pacientů do běžného života.
Nemocnice trvá na tom, že postupovala v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách. „Při povolování terapeutické propustky či vycházky nemocnice nepochybila a postupovala zcela v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách a v rámci zavedeného systému péče o pacienty v soudně nařízeném ochranném léčení,“ sdělila.
Čtvrtá podobná situace
Případ nicméně budí silné emoce. Někteří obyvatelé Bohnic mají strach, na léčebnu si stěžuje i vedení městské části Praha 8, kde zařízení sídlí. Její starosta Ondřej Gros uvedl, že je z fungování bohnické léčebny „rozhořčen“. Stěžuje si především na výkon ochranné léčby pacientů nebezpečných pro společnost. Od Ministerstva zdravotnictví proto požaduje kontrolu.
„V poslední době se množí útěky takových klientů nemocnice. Posledním do nebe volajícím případem byl útěk pana Yaroslava Yarynyche, který v minulosti usmrtil náhodně vybraného člověka. Jeví se mi neuvěřitelným, že je takovému člověku opakovaně povolována vycházka,“ uvedl.
„Ještě neuvěřitelnějším se mi však jeví, že týden poté, co byl zadržen, co se z takové vycházky nevrátil, došlo k jeho dalšímu útěku z areálu. Ochranná léčba zjevně neplní svůj účel, nebo je nezvládnuta personálem nemocnice,“ myslí si.
Po prvním incidentu, kdy se muž nevrátil z vycházky, měla proběhnout společná schůzka vedení městské části se zástupci léčebny. Ti ji však zrušili. „Dlouhodobě vnímám komunikační problémy ze strany PN Bohnice, a to nejen směrem k městské části. Je naprosto nepřijatelné, abychom se o včerejším útěku Yaroslava Yarynyche dozvídali až z médií. Navíc po zkušenosti z podobného incidentu stejného pacienta z minulého týdne,“ doplnil místostarosta Jiří Vítek.
Podobné incidenty podle něj navíc nejsou výjimečné. Tvrdí, že za poslední měsíc jde o čtvrtou podobnou situaci, kterou na radnici řeší.
Případem se zabývá i Ministerstvo zdravotnictví, jakožto zřizovatel bohnické léčebny. „Pracujeme na odpovídajících opatřeních. Byly již také vyvozeny personální důsledky, ve funkci skončil primář příslušného oddělení,“ uvedl mluvčí Ondřej Jakob. Primářem oddělení byl Jiří Švarc.
Ministerstvo chce zároveň prověřit bezpečnostní mechanismy nejen v Bohnicích, ale i v dalších zdravotnických zařízeních, která provádějí ochranná léčení. Cílem je zjistit, zda současná opatření dostatečně chrání jak pacienty, tak veřejnost.
