Hlavní obsah

Česká firma vyrábí papír odolný vůči koronaviru, budou z něj bankovky

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

9. 12. 2020 16:28

Severočeská firma chystá výrobu světově unikátního papíru, na kterém nepřežije koronavirus. Z papíru se budou vyrábět bankovky, uplatnění může nalézt v nemocnicích a v obchodech by mohl nahradit stávající papírové sáčky na pečivo.

Článek

Dostanou-li se nebezpečné mikroorganismy či viry na povrch nového speciálního papíru, zmizí do půl hodiny. Vědci pracují na tom, aby se tato doba ještě zkrátila a koronavirus zanikl už do deseti minut. Dosud se přitom koronavirus na papíru nebo kartonu drží až 48 hodin.

Původně se přitom badatelé z Akademie věd spolu se severočeskou papírnou pustili do vývoje papíru, který měl pomoci v boji s jinými formami nákaz. Nyní, kdy po letech výzkumu ověřují účinnost papíru německé laboratoře – čímž technologie získá nezávislý posudek –, je zřejmé, že je účinný i v zápolení s covidem. „Země třetího světa chtěly zamezit šíření nákaz prostřednictvím peněz a jízdenek,“ vzpomíná na začátek vývoje Jiří Sobek z Akademie věd České republiky. „Během tří let jsme vyvinuli antibakteriální papír, jehož součástí jsou speciální nanostrukturní komplexy zinku a stříbra.“

Pandemie koronaviru zájem trhu akcelerovala a přidala další požadavek – papír má být účinný nejen proti bakteriím, ale měl by ničit i viry, konkrétně SARS-CoV-2. Což se podařilo. Umožňuje to jedinečný mix kovů, který objevili vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd.

Výsledkem práce badatelů a technologů ze severočeské papírenské společností SPM – Security Paper Mill je tedy papír obsahující plnivo, jež dokáže během půl hodiny zlikvidovat všechny koronaviry, bakterie a kvasinky na jeho povrchu. Co přesně zapříčiňuje smrt mikroorganismů, vědci ještě nevědí, roli ale hrají komplikované enzymatické procesy, při nichž iont zinku nebo stříbra zpomalí aktivitu viru či bakterie a tím je odsoudí k zániku. Vědci ale musí namíchat správný koktejl zinečnatých nebo stříbrných solí – ne všechny kombinace totiž mají správné účinky. Čeští chemici chtějí svou recepturu ještě vylepšit. „Míříme k tomu, aby se sto procent viru deaktivovalo už za deset minut,“ dodává Sobek.

Foto: AV ČR

Jiří Sobek z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Ve světě podle něj nemají srovnatelnou konkurenci. „Výzkumníci ze Slovinska sice přišli s virucidním postřikem papíru, jejich technologie má ale řadu nevýhod: jednak se neprokázala její schopnost rychle ničit viry, navíc postřik neumožňuje probarvování papíru ani kvalitnější tisk. Především ale není kompatibilní s bezpečnostními prvky používanými na bankovkách, ceninách nebo šecích, což byl jeden z hlavních požadavků českého týmu,“ upozorňuje Jana Bečvářová z Akademie věd.

Aktivní látky výzkumníci v několika fázích výroby přimíchávají přímo k pomleté celulóze, čímž docílí rovnoměrného rozmístění plniva v celé hmotě papíru. „To znamená, že i u bankovek při všelijakém ohýbání, mačkání nebo odírání v peněžence se možná vydrolí horní vrstvy papíru, ale bakterie a viry narazí na další vrstvy, kde je to plnivo aktivní,“ vysvětluje vědec Sobek.

Foto: AV ČR

Výroba speciálního papíru ve Štětí.

Vedle finančního sektoru by podle něj anticovidový papír mohl najít využití ve zdravotnických zařízeních, která se starají o infekční pacienty, ale také ve veřejné správě – v úřadech policie či vojska k archivaci dokumentů. Dlouhodobé testy totiž prokázaly, že zinek a stříbro účinkují i po delším časovém úseku a současně nijak neovlivňují barevnou kvalitu papíru ani tisku.

Technologie by mohla být vhodnou volbou i pro potravinářský průmysl, kde by nahradila například stávající papírové sáčky na pečivo nebo jiné obalové materiály. „Možné by to jistě bylo, komplexy, které jsme vyvinuli, jsou zcela zdravotně nezávadné a bezpečné. Jsou nerozpustné, takže by se do potravin nevylučovaly. K použití v potravinářském průmyslu je ovšem potřeba další testování, schválení od příslušných úřadů, a to zatím nebylo naší prioritou,“ říká Jiří Sobek.

Papírna ze Štětí již nyní registruje poptávky z Ruska, Německa nebo Číny a počítá s výrobou okolo dvaceti až padesáti tisíc tun speciálního papíru ročně. A několik desítek tun hygienického papíru bez anticovid funkce, zato likvidujícího bakterie na jízdenkách a dalších ceninách je v oběhu už na africkém kontinentu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované