Hlavní obsah

Jak donutit lidi dodržovat opatření? Přidat k biči trochu cukru, radí ekonom

Hostem speciální Výzvy byl ekonom Štěpán Jurajda. (Video: Seznam Zprávy)

Reklama

27. 10. 15:59

Zavřené obchody a služby, restaurace jen přes okénko. Zákaz prodeje v neděli a v noci. Kolik za lockdown zaplatí česká ekonomika? A kolik každý z nás? Odpovídal ekonom Štěpán Jurajda.

Článek

Ještě v červenci ekonom CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Štěpán Jurajda pro Seznam Zprávy řekl, že klíčem ke zvládnutí pandemie bude důkladné testování a trasování. „Alternativou jsou celoplošné uzávěry ekonomiky, ať už nařízené vládou, nebo samovolné. Protože lidé, kteří se bojí, nechodí do práce a neposílají děti do školy,“ předpovídal tehdy člen vládního poradního orgánu.

S nárůstem nakažených ale podle Jurajdy představitelé státu zaspali. Kdyby podle něj zostřili opatření už v září, šíření epidemie by se zkrotilo „levněji“, vysvětlil v polovině října.

Měla být čerstvě oznámená opatření ještě tvrdší? Kolik bude koronavirus českou ekonomiku stát a kdo se má nejvíce bát o místo? Jak a kde může vláda nejefektivněji pomoci? Podívejte se na rozhovor v úvodním videu.

Nejzajímavější odpovědi vám nabízíme v on-line reportáži:

1:00 - Včerejší překotné jednání vlády, na kterém byla mimo jiné oznámena policejní hodina, bylo doplněno i o debatu s vámi ekonomickými experty. Vy jste již dříve říkal, že čím drakoničtější opatření, tím lépe. Jsou tedy nová opatření dost přísná?

Myslím, že jsou vedená tou logikou, že se vláda snaží omezit sociální kontakty mezi námi všemi tak nejvíc, jak to jde, bez toho, aby musela zavřít podniky, tomu se nejvíc brání. A že jsou ty kontakty potřeba omezit, to vyplývá z epidemiologických dat, která ukazují, že se chováme jako společnost pořád podobně jako někdy v červnu, ale ne jako v dubnu nebo na začátku května.

8:10 - Jak by mělo vypadat plošné antigenní testování?

Myslím, že na tom hygienici ještě pracují, ale v principu to funguje tak, že k vám třeba do domova pro seniory nebo do Škodovky přijde zdravotní personál, sestřička nebo někdo vyškolený v tom, jak dělat náběr vzorku. A ten test se potom na místě vyhodnotí, za 15 minut je hotový. Stojí od 150 korun po 300 korun od různých výrobců. Sestřička to odebere, vyhodnotí a za dvě hodiny nebo ještě odpoledne odjíždí a vy v té škole, firmě nebo centru sociální péče víte, že tam to lokální ohnisko máte, nebo nemáte.

12:40 - Vy byste byl pro lockdown typu Izraele? Dokážete s klidným srdcem říct, že pro tamější ekonomiku to bylo nejlepší rozhodnutí?

Tady je dobré se vrátit k jarní zkušenosti a porovnat si třeba příběhy Švédska a sousedních skandinávských zemí. Ve Švédsku, jak všichni vědí, ten lockdown jaký jsme měli my, nebyl. Zemřelo tam řádově pět, šest tisíc lidí navíc, kteří by asi jinak nezemřeli. Hlavně osoby v domovech seniorů nedokázali ochránit. A ekonomický dopad byl úplně stejný, nebo dokonce větší než v Dánsku nebo Norsku. Dokonce domácnosti ve Švédsku utrácely méně než domácnosti v Dánsku. Byli to jenom mladí Švédové, kteří chodili do restaurací a utráceli více, ale když to celé sečtete, tak ti lidé, co se víc báli ve Švédsku, protože nebyla ochranná opatření, tak omezili sami svoji spotřebu.

Takže na tom jaře jsme si nevybírali mezi ekonomikou a zdravím. Buď jste měl zdraví, a potom neběžela ekonomika, nebo jste neměl ani jedno. Ale my jsme teď v poměrně extrémní situaci. Ten průběh epidemie u nás je teď mnohonásobně horší, než byl na jaře ve Skandinávii. A opravdu je potřeba tady udělat zásadní rozhodnutí, jestli máme šanci bez kompletního lockdownu to zkrotit.

23:10 - Pokud se máme dostat všichni na jednu loď a dodržovat opatření, dá se to podpořit nějakými ekonomickými stimuly?

Myslím, že by bylo vhodné lidem, kteří jsou doma v karanténě, něco přidat, tak, aby nemocenská, jenom teď krátkodobě, byla „sladší“. Aby se nebáli otestovat. „Proč se mám nechat otestovat? Přijdu na to, že jsem pozitivní, nic mi není a budu muset být doma.“ Tak, aby věděli, že ten propad příjmů nebude. A stejně tak si myslím, že by firmy měly dostat nějaké „oslazení“, teď je dobré promyslet přesně jaké. Třeba jak paušálně povzbudit malé firmy, aby dostatečně testovaly nebo aby skutečně maximálně nechávaly lidi doma na home office.

28:50 - Zasáhne to i ty, na které v tuto chvíli tolik nevidíme? Zavřená hospoda je jasná, ale co například kancelářská zaměstnání?

To je právě na té ekonomice zajímavé, je to všechno spojené dohromady. Když se vám povede rychleji zkrotit epidemii a lépe podpořit krátkodobě domácí poptávku, protože firmy neinvestují, je vysoká nejistota, lidé šetří, protože se bojí nebo nemají na výdaje, protože přišli o příjmy, a export také klesá. Takže vláda musí být aktivní, aby tu poptávku podpořila. Když se jí to povede, tak některé kancelářské profese nebudou mít problém. Když se to nepovede, tak se pokles poptávky projeví v ekonomice šířeji.

35:40 - Co říkáte na aktuální návrh premiéra zrušit superhrubou mzdu?

Zrušit superhrubou mzdu. Ale jak? Pojďme si nejdřív říct, proč takovou reformu vůbec dělat. Za poslední roky nám klesla míra progrese, to je takové ošklivé slovo, které se ptá, jestli vysokopříjmoví platí vyšší sazby než nízkopříjmoví. Tyto rozdíly se nám zmenšily, protože rostly mzdy, ale nerostla sleva na poplatníka.

Pokud vezmu úplně původní vládní návrh, který je několik týdnů starý, ten měl náklady mezi 50 a 80 miliardami, což je docela hodně. To byl takový nástřel, mimochodem ne první, to je pravidelná letní zábava řešit, jak se bude rušit superhrubá mzda. Ale ten návrh přidával hlavně vysokopříjmovým. Lidé, kteří berou sto tisíc, by za rok na tom vydělali několik desítek tisíc. Té spodní skupině patnácti, dvaceti procent, lidem s nejnižšími příjmy, by nepřidal v podstatě nic.

43:40 - Rádi jsme se srovnávali s vyspělými státy. Můžeme vůbec po krizi vyspělé státy dohnat?

My jsme je doháněli, ale hrozně pomalu. Když bychom se podívali před krizí, jak dlouho nám potrvá, než je doženeme úplně, tak je to opravdu hrozně dlouhé období před námi. Pokud se například SRN podaří, což tak vypadá, projít pandemií mnohem úspěšněji, zdravotně i ekonomicky, než se to podaří nám, tak na jednu stranu je to pro nás dobrá zpráva, protože jsme propojeni s německou ekonomikou. A to by nás mohlo do nějaké míry zachránit. Ale na druhou stranu to nepochybně znamená, že se zase trošku víc otevřou nůžky mezi námi a těmi bohatšími zeměmi. Důvod je ne ten, že jsou bohatší, ale že mají lepší veřejné správy, že tu epidemii zvládly lépe, protože využívají lépe data, lépe komunikují s veřejností, že vlastně celá veřejná správa je tam efektivnější.

To je něco, co je trochu abstraktní, těžko se to měří. Ale v konečném důsledku země, která má vzdělané lidi, kde dobře fungují vládní regulace i všechno ostatní je efektivní, potřebujete si otevřít firmu a jde to rychle, nejsou přeregulovaná odvětví, a když se dělají nějaké reformy, tak jsou dobře podložené, tak potom do té země přijde i kapitál a vysoká přidaná hodnota.

Celý přepis rozhovoru vám nabídneme v následujících hodinách.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené