Hlavní obsah

Cesta nového Mars roveru se odkládá. NASA ale nemá času nazbyt

Foto: NASA

Kosmická sonda Perseverance (Vytrvalost).

Reklama

25. 6. 2020 18:33

Další odklad cesty sondy Perseverance na Mars, která má za úkol pátrat na Rudé planetě po mikroorganismech, tedy důkazu života. Případný další větší posun by ale mohl čekání na novou sondu na Marsu prodloužit o dalších 26 měsíců.

Článek

Americká vesmírná agentura znovu odložila vyslání nového Mars roveru na Rudou planetu, na vině je podle serveru Space.com „kontaminace podpůrného zařízení“. Start zatím NASA posunula o dva dny na 22. července. Nová kosmická sonda nazvaná Perseverance (Vytrvalost) měla původně odstartovat 20. července ze základny Cape Canaveral Air Force Station na Floridě.

Problém se objevil, když se inženýři NASA pokoušeli Mars rover umístit do nosné rakety Atlas V, kterou provozuje společnost United Launch Alliance. „NASA a United Launch Alliance se nyní zaměřují na středu 22. července, kdy zahájí misi Mars 2020 v důsledku zpoždění, ke kterému došlo během zapouzdření kosmické lodi,“ uvedli inženýři NASA v prohlášení. „K vyřešení problému s kontaminací pozemních podpůrných zařízení během testů v Payload Hazardous Servicing Facility (část Kennedyho vesmírného střediska sloužící k testování komponentů) bude potřeba více času,“ vysvětlila agentura.

Není to přitom poprvé, kdy se start mise Mars 2020 posouvá, jde o druhý odklad během několika týdnů. Původně měl Atlas V s novým Mars roverem odstartovat už 17. července, přípravy ale zkomplikovaly problémy s pozemním systémem a vadným jeřábem, agentura tak vyslání sondy na Mars původně odložila o tři dny. Perseverance i Atlas V jsou ale podle NASA v dobrém stavu a v pondělí úspěšně prošly takzvaným „mokrým testem“, tedy zkouškou, která zahrnuje tankování paliva do rakety. Další výraznější zpoždění by ale podle Space.com mohlo znamenat posunutí celé mise až o dalších 26 měsíců.

Poslední možný termín pro vyslání Perseverance na Mars je 11. srpna, za těchto podmínek by sonda přistála na povrchu Rudé planety v únoru 2021. Pokud se NASA do tohoto časového okna nevejde, bude muset čekat dalších 26 měsíců, tedy do roku 2022, kdy budou obě planety znovu v ideální poloze. Ta nastane při oběhu Slunce, kdy Země předběhne Mars o jedno kolo každých 26 měsíců. „Máme dostatečně velké časové okno, takže obavy nemáme,“ reagoval na odklad 17. června ředitel startů NASA Omar Baez. „Pravděpodobně nastane několik nepříliš povedených dnů, které by nás mohly vrátit zpět, ale náš tým je dostatečně flexibilní, aby vše dokázal vyřešit do tří týdnů,“ dodal Baez.

Sonda Perseverance (Vytrvalost) vznikla v laboratoři NASA v Jižní Kalifornii. Se svou třímetrovou délkou jde o největší a nejtěžší zařízení typu rover, které konstruktéři NASA sestrojili. Jméno inženýři vybírali z více než 28 tisíc návrhů. Autorem vítězného návrhu je žák sedmé třídy Alexander Mather. „My jako lidé jsme se vyvinuli ve stvoření, která se dokázala naučit přizpůsobit se jakékoli situaci, bez ohledu na to, jak náročná je. Jsme průzkumníci a na cestě k Marsu se setkáme s mnoha překážkami. Můžeme však vytrvat. My, ne jako národ, ale jako lidé, se nevzdáme. Lidská rasa v budoucnosti vždy vytrvá,“ napsal malý Alex ve své vítězné eseji.

Jako první na Rudou planetu NASA vyslala Sojourner (Dočasný obyvatel), Mars rover o velikosti mikrovlnné trouby. Následovaly Spirit (Duch) a Opportunity (Příležitost), oba o rozměrech golfového vozíku, kteří po přistání v roce 2004 získaly důkazy o tom, že na Marsu byla v minulosti tekoucí voda. Naposledy na planetě přistála v roce 2012 sonda Curiosity (Zvědavost), rover velikosti auta zjistil, že kráter Gale mohl být prostředím, kde se vyskytovaly mikroorganismy. Perseverance je oproti svým předchůdcům nejen větší, ale také vybavenější. Sonda ponese celkem 23 kamer, tedy víc než kterákoli vesmírná mise. Devatenáct objektivů je určených pro zkoumání povrchu, zbývající čtyři pomohou Perseverance s přistáním a navigací.

Foto: NASA

Všechny předchozí typy Mars roverů, Sojourner, Spirit, Opportunity a Curiosity.

Na misi Mars 2020 spojila NASA síly s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Plánem je pomocí sondy najít horniny, které by mohly obsahovat důkazy o tom, že na Marsu kdysi existoval život. Vědci chtějí půdu a horniny Rudé planety především proto, že zde před miliardami let byly podmínky podobné jako na Zemi. Planeta měla hustou atmosféru a na povrchu tekoucí vodu. Dnes už je ale většina atmosféry pryč, vědci tak chtějí zjistit, jestli se na Marsu kdysi dávno mohl vyvinout život. Proto pátrají po fosilních mikroorganismech.

Misi má podle plánu na začátku roku 2021 zahájit právě Mars rover Perseverance, který na Marsu přistane 18. února 2021 v kráteru Jezero pojmenovaném po městě v Bosně a Hercegovině. Sonda zde bude podle vedoucího mise Sanjaye Vijendrana sbírat vzorky, které následně uzavře do kovových „zkumavek“ a zapečetí je. Nádoby pak zanechá na vybraných místech na povrchu Marsu. Zde přistane plavidlo, které by měla postavit ESA. Vzorky má dopravit na americkou raketu, která následně kapsli se vzorky vyšle na oběžnou dráhu Marsu. Na oběžné dráze zásilku zachytí bezpilotní loď v rámci mise Earth Return Orbiter, která zamíří směr Země a kapsli se vzorky vypustí tak, aby přistála v poušti v Utahu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované