Hlavní obsah

Chaos pokračuje. Maduro se prohlásil za vítěze, opozice mluví o podvodu

Foto: Profimedia.cz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro na tiskové konferenci po odevzdání hlasu v letošních volbách.

Reklama

7. 12. 2020 14:27

Nejen volební výsledky, ale i účast je jádrem sporu dvou prezidentů ve Venezuele. Zatímco prezident Nicolás Maduro oznámil vítězství, prozatímní prezident Juan Guaidó a opoziční média mluví o volebních podvodech a bojkotu.

Článek

Ropná velmoc a dříve také nejbohatší stát Jižní Ameriky, dnes země v politické a ekonomické krizi. Místní obyvatelé nemohou sehnat dostatek potravin, léků a paradoxně ani pohonných hmot, země se navíc kromě covidu-19 potýká i se spalničkami nebo záškrtem. „Nikdy neexistoval stát, který měl být tak bohatý, a přitom je tak chudý,“ popsal Venezuelu v roce 2016 britský deník The Independent. Podle OSN uprchlo ze země v posledních letech přes 4,5 milionu lidí.

O dalším směřování rozpolcené země, která podle Transparency International patří mezi pětici nejzkorumpovanějších států, rozhodovali venezuelští voliči v neděli. Vítězství ve volbách do Národního shromáždění, které opozice bojkotovala, ohlásila Sjednocená socialistická strana Venezuely autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, která podle Ústřední volební komise spolu se svými spojenci v koalici obdržela 67,6 procenta hlasů při sečtení 80 procent všech hlasů, uvádí BBC.

Podle Ústřední volební komise dorazilo k volebním urnám na 31 procent voličů, to ale odmítá opozice. Opoziční deník El Nacional uvádí, že skutečná volební účast se pohybovala okolo 18 procent. K posledním parlamentním volbám v prosinci 2015, které ovládla opozice, přišlo 71 procent voličů. Několik měsíců nazpět vyzvala k bojkotu voleb asi třicítka opozičních stran v čele s prozatímním prezidentem Juanem Guaidóem. Důvodem byla volba členů Ústřední volební komise, které by měl podle ústavy volit parlament, jenže místo toho je vybral nejvyšší soud, v komisi tak stanuli „odpadlíci“ naklonění Madurově režimu, píše Reuters.

Legitimitu nedělních voleb zpochybnila v neděli například ministerstva zahraničí Kolumbie, Kanady, Brazílie nebo Lotyšska. „Dál požadujeme mírový přechod k demokracii a svobodné a rovné prezidentské volby,“ uvedla kanadská diplomacie. Brazilský ministr zahraničí Ernesto Araújo pak volby označil za frašku. Vyjádřil se i lídr opozice. „Pravda nemůže zůstat skryta,“ reagoval na výsledky Guaidó. „Většina Venezuely se k tomuto podvodu, který začal už před několika měsíci, otočila zády,“ dodal opoziční předák.

Proti výsledkům se postavil i americký ministr zahraničí Mike Pompeo, tedy reprezentant jedné z více než šedesáti zemí včetně České republiky, které jako prezidenta uznávají opozičního lídra Juana Guaidóa. „To, co se děje ve Venezuele, je podvod, fraška, ne volby,“ napsal Pompeo na svém twitterovém účtu. „Výsledky oznámené nelegitimním Madurovým režimem neukazují vůli venezuelského lidu,“ dodal šéf americké diplomacie.

Maduro se ale hájí, že do země dorazilo na 300 mezinárodních pozorovatelů, jejich jména nicméně neuvedl. Evropská unie kvůli volebním nerovnostem své volební pozorovatele neposlala. Podle španělského deníku El Mundo ale do země jako pozorovatel přicestoval bývalý španělský premiér José Luis Zapatero, který vyzval, aby se EU distancovala od americké sankční politiky vůči Venezuele.

Odpověď na kritiku z americké strany ale na sebe nenechala dlouho čekat. „Promluvil zombie! Ačkoli podle jeho šéfa se podvod při volbách stal v USA,“ reagoval taktéž na Twitteru venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza. „Doufáme, že se na ministerstvo zahraničí a do Bílého domu brzy vrátí diplomacie,“ poukázal na volební výsledky ve Spojených státech Arreaza.

Ke Spojeným státům už se obrátil i Nicolás Maduro, podle kterého letošní volby znamenají nový začátek. „Prokázali jsme trpělivost a moudrost, když jsme čekali na tuto hodinu, na tento den a zbavili se tohoto katastrofálního Národního shromáždění,“ cituje Madura BBC. Venezuelský prezident v souvislosti s nedávnými prezidentskými volbami v USA vyzval opozici, aby „využila porážky Donalda Trumpa“ a připojila se k němu v naléhání na příchozí vládu Joe Bidena, aby upustila od sankcí vůči Venezuele.

Národní shromáždění, tedy venezuelský jednokomorový parlament, ovládala od roku 2015 opozice. Jeho zákonodárnou funkci ale narušil v roce 2017 Maduro, když svolal Národní ústavodárné shromáždění, ve kterém zasedli převážně jeho příznivci a má stejné pravomoce jako Národní shromáždění. Venezuelská opozice tak těmito volbami podle BBC ztratila své poslední zastoupení ve vedení státu, dosavadní předseda Národního shromáždění a prozatímní prezident Juan Guaidó nicméně oznámil, že zůstane v zemi a bude pokračovat v boji proti Madurově vládě.

Opoziční předák tvrdí, že parlament, kterému od ledna předsedá, zůstane ve stejném složení, dokud neproběhnou svobodné prezidentské a parlamentí volby. Guaidó také ohlásil týden trvající online referendum, ve kterém budou moci od pondělí i Venezuelané žijící v zahraničí odpovídat mimo jiné na otázku, zda si přejí konec Madurovy vlády a vyhlášení nových svobodných voleb.

Jaký bude zájem o referendum, ale není jasné, podle CNN podporovatelů opozičního lídra ubývá. „Lidem nepřipadá, že by představoval nějaké řešení,“ cituje CNN jednoho z opozičních politiků. „A to, co lidé právě teď potřebují, je řešení,“ dodává. Prozatímnímu prezidentovi se od jeho jmenování nepodařilo vliv Madura oslabit, podporu podle Reuters ztrácí i kvůli korupčním skandálům lidí ve svém okolí.

Loni v prosinci venezuelský investigativní server Armando.info zveřejnil zprávu, v níž tvrdí, že se devět zákonodárců podporujících Guaidóa pokusilo vyjednat dobré podmínky s Kolumbií a americkými úřady pro podnikatele napojeného na korupční síť, která měla na starost vládní potravinové dotace pro chudé, píše Deutsche Welle. Podobné aféry podle deníku ještě více roztříštily a oslabily už tak v krizi se nacházející opozici.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované