Hlavní obsah

Chcete dotace? Pět procent dejte ze svého, vzkazuje dokument neziskovkám

Foto: Getty Images

Dokončují se pravidla na čerpání evropských peněz v následujících letech. Drobná změna může způsobit, že finance nepůjdou na sociální služby. Ilustrační snímek

Reklama

30. 1. 19:48

Klíčový dokument, který nastavuje podmínky pro české žadatele o evropské peníze, zamířil k připomínkování. Zástupci neziskových organizací upozorňují, že kvůli drobné změně může o peníze přijít řada sociálních projektů.

Článek

Jeden odstavec a hvězdička odkazující na informaci pod čarou. Na první pohled kosmetická změna v zásadním vládním dokumentu může mít podle představitelů neziskových organizací fatální následek: na evropské dotace nedosáhnou projekty, které se snaží pomáhat lidem v nouzi.

Jedná se o dokument, který nastavuje podmínky čerpání evropských dotací v Česku v následujících sedmi letech (2021–2027), konkrétně popisuje, jakým podílem přispěje žadatelům na dotační projekty stát, a tak určuje i to, jakou spoluúčast bude muset doplácet žadatel.

Obecně se přitom dá říct, že EU žádá, aby se zvýšila spoluúčast Česka, tedy aby stát dával víc a EU méně. Záviset to má na rozvinutosti konkrétního regionu.

Konkrétně u veřejně prospěšné činnosti bude u dotací z Evropského sociálního fondu plus podle dokumentu platit, že projektům v méně rozvinutých regionech - což je zejména sever Česka - dá EU 85 procent peněz, maximálně 10 procent doplatí stát a minimálně pět procent příjemce.

U rozvinutějších regionů, které představuje třeba jih Česka, pak podíl EU představuje 70 procent z částky, stát přispěje maximálně 25 procent a příjemce opět minimálně pět procent.

Z nových Pravidel spolufinancování ovšem vypadla jedna pro neziskové organizace klíčová výjimka, která představuje výše zmíněnou hvězdičku u pětiprocentní spoluúčasti – šlo totiž o odkaz na čtyři konkrétní oblasti, kdy se spoluúčast po neziskových organizacích žádat nebude.

Namísto toho je v novém dokumentu přidaná obecnější informace, že u nezbytných projektů s celospolečenským přínosem, které by jinak musel financovat stát, může řídící orgán rozhodnout o snížení minimálního podílu příjemce.

Na blížící se potenciální problém Seznam Zprávy upozorňovaly už v prosinci, aktuálně dostal celý dokument „Pravidel spolufinancování“ oficiální podobu a Ministerstvo financí ho poslalo do připomínkového řízení. Následně ho má schválit vláda.

Výjimka zůstává, ale vágně formulovaná

Kvůli posunu z jasné výjimky k obecnější formulaci v Pravidlech spolufinancování bijí zástupci neziskových organizací na poplach. Pět procent je pro ně ve výsledku ohromná suma. Ze své podstaty negenerují žádné zisky, z nichž by mohly projekty financovat. Navíc i na ně dopadl koronavirus.

„Může z toho vzniknout problém. Ta definice je hodně vágní,“ obává se Aleš Mrázek, tajemník Asociace veřejně prospěšných organizací a místopředseda Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.

„U veřejně prospěšných projektů, v momentě, kdy suplují roli státu nebo pomáhají s realizací státních politik v sociální oblasti, tak mi to přijde trochu nemravné,“ dodává Aleš Mrázek k požadavku pětiprocentní spoluúčasti.

„Pro mě je nejvíce bolavé to, že to zasáhne sociální sektor, protože pomáhá lidem. Pokud dojde k nastavení spoluúčasti, nedosáhne na to, aby z evropských fondů mohl čerpat,“ popisuje Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení, která sdružuje tři desítky neziskových organizací. Dopad této změny může být podle ní dramatický – na evropské peníze kvůli pětiprocentní spoluúčasti a nejasné výjimce nedosáhne řada projektů, které se snaží pomáhat lidem v tíživých situacích.

„Jde o některé azylové domy, jak pro dospělé, tak pro matky s dětmi, terénní programy pro lidi bez domova, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahové služby, dluhové poradny, jedná se i o služby, které rozvíjí terénní a ambulantní psychiatrickou péči, podporují seniory a osoby se zdravotním postižením, služby, které podporují zaměstnávání lidí. A jsou to i aktivity, které řeší bydlení – podpora bydlení, udržení bydlení, i to je v dnešní době velmi důležité téma,“ líčí Kuchyňková.

Podle ní tak může dojít v době pandemie a v následujících letech k tomu, že se ustřihne záchranná síť vytvořená skrze sociální služby, jež se snaží zachytit lidi, kteří se řítí do sociálního vyloučení a existenčních problémů. Iva Kuchyňková také připomíná, že vláda plánuje část evropských prostředků přesunout ze sociálních témat na investice do infrastruktury.

Větší zatížení státního rozpočtu

Přes Radu vlády pro nestátní neziskové organizace, ale i přes další připomínková místa se proto snaží Iva Kuchyňková s dalšími zástupci neziskového sektoru proti změně ohradit.

Ministerstvo financí v reakci pro Seznam Zprávy naopak trvá na tom, že změna je skutečně jen optická a i nadále bude pro veřejně prospěšné činnosti možná výjimka z nutné spoluúčasti.

„Za určitých podmínek bude i nadále možné, aby řídící orgán rozhodl o snížení minimálního podílu příjemce,“ reaguje Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení Ministerstva financí a cituje přitom právě Pravidla spolufinancování.

Samotná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v oficiální tiskové zprávě vyzdvihuje, že státní kasa se snaží vyrovnávat nerovné dotační podmínky v rámci regionů. Zatímco v končícím programovém období představoval podle Ministerstva financí odhad sumy vynakládané na národní spolufinancování ze státního rozpočtu 59,7 miliardy korun, nově má jít o 66,2 miliardy korun.

V předkládací zprávě dokumentu pak stojí, že „cílem Pravidel spolufinancování je snížit zatížení státního rozpočtu při poskytování dotací z evropských fondů, který bude nést dopad již v pokrytí rozdílů mezi jednotlivými regiony s rozdílnými měrami spolufinancování“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované