Hlavní obsah

Čína a Rusko si notují. Jeden z nich ale „zboží“ do povětří vyhazovat nemusí

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Snímek z roku 2019.

Reklama

24. 4. 20:45

Jakkoli vztahy mezi západními a východními mocnostmi ochlazují, Číně s Ruskem se daří. Nedávno se objevily i spekulace o vytvoření „asijského NATO“. Vrbětice jsou pak dle odborníka důkazem soutěže mezi autokracií a demokracií.

Článek

Znepokojení z rostoucí spolupráce mezi Ruskem a Čínou dávají najevo zejména Spojené státy a jejich západní spojenci.

Nejvyšší velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) Tod Wolters na začátku února novinářům řekl, že rostoucí spolupráce „naznačuje vznik výhodného partnerství“, jehož cílem je prosazování vlastních zájmů, což by byl „pokrok na úkor Evropy a okolních národů“.

NATO obviňuje Rusko ze snahy destabilizovat Západ jadernými zbraněmi, kybernetickými útoky a tajnými akcemi. Evropská unie, jejíž mnohé státy jsou členy NATO, považuje Čínu za rivala vlivu i za obchodního partnera.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vznik „asijského NATO“ na úterní tiskové konferenci popřel, vztahy mezi Ruskem a Čínou ale popsal tak, že jsou na „vysoké úrovni vzájemné důvěry“. „Rusko-čínské vztahy dosáhly nejlepší úrovně v historii, ale nesledují cíl vytvoření vojenské aliance,“ uvedl Lavrov a upozornil na současné spekulace „o vojenských uniích nejen v souvislosti s rusko-čínskými vztahy“.

„Objevily se spekulace o prosazování projektů na vytvoření ekvivalentu NATO na Středním východě. V poslední době někteří začali diskutovat o ‚asijském NATO,“ uvedl. „Na toto téma jsme si vyměnili názory. Sdílíme společný postoj s našimi indickými přáteli, že by to bylo kontraproduktivní. Chtěli bychom, aby byla spolupráce ve prospěch něčeho, a nikoli proti někomu,“ řekl.

Země se však dohodly na posílení koordinace v boji proti mezinárodním zásahům a sankcím. Podle prohlášení obou národů po schůzce „se postaví proti pokusům a činům některých zemí zasahovat do vnitřních záležitostí suverénních zemí, uvalovat jednostranné sankce, zapojovat se do šikany a vytvořit zmatek a chaos pod záminkou demokracie a lidských práv“.

Čínská komunistická strana a strana Jednotné Rusko uvedly, že se na schůzce dohodly na koordinování postoje a zvyšování vzájemné podpory.

Vztahy Ruska se Spojenými státy už dříve ochladily sankce následované vyhoštěním ruských diplomatů. Na evropském poli pak do mozaiky přispěly nové informace o vyšetřování výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, po kterém došlo k dalšímu vyhošťování na ruské i české straně. Vztahům s Čínou pak neprospělo uvalení sankcí Spojenými státy, Evropskou unií, Velkou Británií a Kanadou za údajné porušování lidských práv v Sin-ťiangu.

Naopak ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v úterý uvedl, že Rusko bude mít na ukrajinských hranicích brzy více než 120 000 vojáků, a vyzval k dalším ekonomickým sankcím Západu vůči Moskvě, které by ji odradily od „další eskalace“, uvedla agentura Reuters.

Podle zpráv čínského státního média Global Times uvedl Boris Gryzlov, předseda Nejvyšší rady strany Jednotné Rusko, že americká vláda usiluje o unipolární svět. Spojené státy pak dle něj posilují sankce a zvyšují aktivitu v oblastech obklopujících Čínu a Rusko z důvodu toho, že se Čína ani Rusko nehodlají vzdát. „Jejich tlak ale jen posiluje naše dvě země a politické strany,“ citují Global Times Gryzlova.

Na zasedání se Jednotné Rusko také stalo první zahraniční vládou nebo vládnoucí stranou, která uvedla, že se v červenci zúčastní stého výročí čínské komunistické strany.

Vrbětice

Jak se v posledních měsících ukazuje, čínské i ruské zájmy se propisují i do dění v České republice. Kauza Vrbětice zaujala první příčky na ruských zpravodajských serverech, na těch čínských však příliš nerezonuje. Čínská média nové informace o akci ruských agentů na českém území reflektovala pouze sdílením postoje mluvčího ministerstva zahraničí, že „Praze musí být jasné, jaké budou mít její akce následky“. Další čínské servery informovaly o Kulhánkově ultimátu.

Ačkoli mají k sobě obě země ideologicky poměrně blízko, útok ve Vrběticích dle ředitele projektu Sinopsis Martina Hály dobře ilustruje rozdíl mezi Ruskem a Čínou a jejich nátlakovými operacemi v zahraničí. „Rusko představuje postleninský režim, kde stát v podstatě převzaly jeho rozvědné služby. Ty se vyžívají v tom, co umí, tedy v diverzních operacích s jasným taktickým, ale nezřetelným strategickým cílem. Bez zastřešující ideologie nebo dlouhodobého strategického plánu takové jednotlivé akce velmi často přináší kontraproduktivní výsledky, jako tomu bylo při snaze ovlivňovat americké volby nebo právě ve Vrběticích,“ říká pro Seznam Zprávy Hála.

Čínská lidová republika si oproti tomu zachovala a dále zdokonalila leninský systém, kde rozhodují politici a ideologové, nikoliv rozvědčíci, a to v zájmu dlouhodobých strategických cílů, dodává. „Namísto improvizovaných partyzánských akcí se soustředí na dlouhodobé budování politického vlivu, který zpravidla Pekingu umožňuje dosáhnout svých cílů bez vyhazování ‚zboží‘ do povětří.“

K otázce čínsko-ruských vztahů ve spojitosti s Vrběticemi se v dosud nezveřejněném rozhovoru Fora 2000 online vyjádřil také profesor Siao Čchiang. Vliv obou zemí dle tohoto ředitele a vědeckého pracovníka ze School of Information na University of Colorado lze vnímat na úrovni technologií a médií.

„Jde o velice znepokojivý trend. Rozpínavost Čínské lidové republiky ve zbytku světa a taktéž ve střední a východní Evropě je podpořena státem silně kontrolovanou a manipulativní strategií pro čínské zájmy, nejen ekonomické, o běžný obchod nejde. Rušivě působí nejen politický vliv, ale dokonce i digitální domény, technologie a média,“ popsal v rozhovoru s Kateřinou Procházkovou ze Sinopsisu na akci Forum 2000 online chat. Tato nadace Seznam Zprávám rozhovor poskytla před jeho zveřejněním.

„Je to součástí globální expanze Číny. Čínská vláda stojí v popředí významu této oblasti informačních technologií v domácí politické stabilitě a ekonomickém politickém vzestupu, ale nyní konkuruje zejména Spojeným státům a mnoha částem Evropy v utváření budoucnosti této digitální infrastruktury a informačního prostoru.

Pro mě to znamená velkou soutěž mezi autokracií a demokracií v digitálním věku. Dění v České republice je jedním z nejvíce explicitních příkladů této epické bitvy. Smysl této události nesmíme podceňovat, je to to nejpůsobivější volání naší doby pro každého na světě, kdo miluje svobodu a demokracii,“ uzavřel Siao Čchiang.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované