Hlavní obsah

Čína plánuje omezit provoz integračních táborů

Čína plánuje omezit provoz integračních táborů.Video: Petr Juna, Reuters

 

Reklama

Čínská lidová republika plánuje omezit provoz integračních táborů. Ne však kvůli kritice ostatních zemí, ale proto, že je spokojena s výsledky, kterých dosáhly.

Článek

Takzvaná „střediska odborného vzdělávání“ plní podle předního zástupce Číny v OSN svůj účel. Tábory, které oficiálně vznikly pro boj s terorismem, separatismem a extremismem podle Pekingu bude možné omezovat, až nakonec dojde k úplnému ukončení jejich provozu. Podle oficiálních údajů by se v nich mělo nacházet okolo 800 tisíc ujgurských muslimů, kteří tam byli posláni proti své vůli. Jiné zdroje však mluví až o dvou milionech zajatců.

Některé státy v čele s USA a Tureckem spolu s médii a organizacemi na ochranu lidských práv tvrdí, že nejlidnatější země světa v táborech provozuje praktiky, které neodpovídají základním lidským právům. Bezpečnostní složky prý v táborech zneužívají, mučí a zabíjejí některé zadržené. Tyto informace potvrzují i bývalí vězni. Komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová proto začátkem března vyzvala Peking k umožnění ověření soustavných zpráv o mizení a svévolném zadržování lidí na západě Číny. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že „Peking hraje svou vlastní ligu, pokud jde o pošlapávání základních práv a svobod“.

Do těchto táborů putují lidé, které režim považuje za hrozbu. Zatčení zde musí přísahat věrnost prezidentovi Si Ťin-pchingovi a mají na výběr se své víry zřeknout, nebo ji kritizovat. Pomyslné povýšení po splnění ideologických požadavků pak pro vězně znamená možnost pracovat prakticky bez mzdy nebo za extrémně nízký plat v továrnách, které jsou součástí táborů.

V nich vyrábí mobilní telefony, oblečení nebo balí čaje. Tato „střediska odborného vzdělávání“ uzákonila regionální vláda autonomní oblasti Sin-ťiang v roce 2018. Téměř okamžitě se na zemi navalila vlna kritiky od států jako jsou Kanada, Francie či Německo. Náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng výhrady odmítl se slovy: „Nepřijímáme politicky motivovaná obvinění několika zemí, která jsou naprosto zaujatá.“

Země je dlouhodobě známá svými represivními praktikami vůči vlastním občanům, zejména menšinám. Krom nechvalně proslulého bodového systému, který letos zabránil cestování více jak 23 milionům občanů. Právě muslimové jsou však v hledáčku vládnoucí komunistické strany nejvíce. Ti mají zákaz dodržovat muslimské tradice, jako například nošení šátků u žen, plnovousů u mužů a dodržování půstu. Ženy jsou zavírány do převýchovných táborů a děti, které jim úřady zabaví, jsou přesunuty do státních sirotčinců.

V roce 2017 si zase muslimští obyvatelé museli povinně stáhnout do svých telefonů aplikaci CleanWebGuard. Ta měla za úkol sledovat a případně dokonce mazat podezřelý obsah v telefonu. Podle rádia Svobodná Asie šlo o opatření proti terorismu. Pokud se někdo nařízení vzepřel a software si nestáhl, smazal ji nebo se pokusil svoje data uchovat, hrozilo mu postižení podle zákona. Před velkými mešitami a kostely jsou zase kamery napojené na policejní stanice. Ty odrazují věřící před návštěvami svatostánků strachem z toho, že by jim mohly přidělat obtíže. Čína je oficiálně ateistická země a některá náboženství jsou v ní úřady zakázána.

Reklama

Doporučované