Útěk střední třídy z Kalifornie: Zaslíbenou zemí má být Texas

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco guvernér demokratické Kalifornie Gavin Newsom odmítl poslat do ulic národní gardu, aby potlačila občanský protest, a dostal se tak do konfliktu s prezidentem Donaldem Trumpem, guvernér republikánského Texasu Greg Abbott naproti tomu gardu sám povolal a šéfa Bílého domu podpořil.

Jeden guvernér mluvil o porušování práv suverénního státu a práva na svobodné protesty, druhý guvernér o potřebě chránit bezpečnost občanů a jejich majetek.

Styl, jakým by se měly potírat protesty, je jen jedním z mnoha rozdílů mezi těmito dvěma nejlidnatějšími a nejbohatšími státy Unie. Léta se přitom oba pasují za modely té správné (fungující) Ameriky a za „strážce“ americké budoucnosti.

Zdá se přitom, že větším lákadlem se v poslední době stává Texas. Tento stát se navíc v současnosti těší chvále a pozornosti prezidenta. Je to logické, oba státy se totiž považují za bašty podpory či centra rebelie v závislosti na ideologii daného šéfa Bílého domu.

Texas je ale vyzdvihován hned z několika důvodů a je při tom, jak jinak, srovnáván s Kalifornií, která se léta označuje za symbol amerického progresivismu.

„Texas je v mnoha ohledech jako Kalifornie 50. a 60. let, kdy tento stát zažíval velký demografický růst. Byl to stát s relativně nízkými počátečními náklady, byla tam celá řada pozemků, kde se mohlo stavět, stěhovala se tam celá průmyslová odvětví,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Kenneth P. Miller z kalifornské Claremont McKenna College, který nedávno napsal knihu s titulem Texas versus Kalifornie: Historie jejich boje o budoucnost USA.

Všechna tato lákadla teď nabízí Texas. Neexistuje tu například daň z příjmu, bydlení je tu relativně dostupné, podnikatelé si rovněž pochvalují mizivý počet regulací a norem. A žije se tu v porovnání s Kalifornií o poznání laciněji. I proto experti vysledovali následující trend: z Kalifornie směrem do Texasu odchází střední třída.

„Pokud máte peníze, nebo záruku, že získáte v Kalifornii dobře placené místo třeba v Silicon Valley, je pro vás tento nádherný stát ideální. Pokud je ale váš rozpočet omezený, je lepší odejít do Texasu, nebo třeba na Floridu či do Severní Karolíny,“ míní profesor Miller.

Obyvatelé Kalifornie, kteří to lidově řečeno finančně neutáhnou, přitom odchází nejvíce právě do Texasu. Podle demografů by se tento stát měl dokonce do roku 2050 stát tím vůbec nejlidnatějším státem Unie, předstihnout by měl právě Kalifornii. Ta má v současnosti téměř 40 milionů obyvatel, Texas o devět milionů méně.

Exodus z Kalifornie přitom opravdu není zanedbatelný, naopak. Stát, jenž je synonymem filmového průmyslu a špičkových technologií, totiž přišel i o jeden hlas v takzvaném Sboru volitelů, který nakonec určuje, kdo se stane americkým prezidentem. Ještě v roce 2020 měla Kalifornie 55 těchto hlasů, při loňských volbách 54.

Z Kalifornie v poslední době zmizely i některé významné firmy jako třeba SpaceX či Chevron. V případě tohoto ropného gigantu se podle listu Los Angeles Times jednalo o příklad toho, jak firmy „hlasují nohama“ proti politikům a jejich regulacím v souvislosti se snižováním škodlivých emisí. Chevron Kalifornii opustil po 145 letech!

Mluvčí kalifornského guvernéra Gavina Newsoma uvedl, že odchod Chevronu nebyl překvapením. „Jsme hrdí na to, že Kalifornie je předním tvůrcem pracovních míst v oblasti čisté energie, která je důležitou součástí naší rozmanité, inovativní a živé ekonomiky,“ řekl před časem mluvčí Alex Stack.

Texas naopak Chevron přijal s otevřenou náručí, na rozdíl od Kalifornie totiž svou ekonomiku staví na těžbě ropy, plynu a nerostných zdrojů.

„VÍTEJTE DOMŮ, Chevrone! Texas je váš skutečný domov. Drill, baby, drill,“ napsal guvernér Greg Abbott na síti X.

Řada expertů ale upozorňuje, že nelze Kalifornii odepisovat. V současnosti je stále čtvrtou největší ekonomikou světa a zůstává dominantní destinací rizikového kapitálu a dalších hnacích sil inovací, napsal nedávno časopis The Economist.

Skýtá i další přednosti, jako třeba kvalitní zdravotní péči. I proto demokratičtí politici v Kalifornii svůj model založený na vyšších daních hájí včetně daně z příjmů, jež v současnosti dosahuje výše 13 procent. Podle nich totiž více peněz ve státní kase umožňuje zdravotní péči financovat, a tím pádem rozšiřovat její dostupnost.

Profesor Miller právě na tento obor poukazuje ve chvíli, kdy hledá nedostatky na „texaském životním stylu“. Dostupnost lékařů a celkovou zdravotní péči označuje v Kalifornii v porovnání s Texasem za „výrazně lepší a kvalitnější“.

Tato konzervativní bašta se přitom podle Kennetha Millera, který žil a pracoval v obou státech, potýká s jednou velkou výzvou do budoucna: s příchodem davů lidí se stát urbanizuje a noví obyvatelé budou mít stále větší nároky na veřejné služby včetně zdravotní péče.

A Texas na něco takového, alespoň v současnosti, kvůli nízkým či nulovým daním nemá peníze.

„Nemají (v Texasu) takový zdroj příjmů jako Kalifornie, protože se důrazně rozhodli proti uvalení daně z příjmu. Mají v Texasu sice mnoho bohatých lidí, kteří by mohli více podporovat veřejné služby, ale republikánští politici to po nich nežádají,“ říká profesor Miller s tím, že jediným zdrojem veřejných peněz v Texasu zůstává daň z nemovitosti a daň z prodeje.

Vedle ekonomických podmínek se Kalifornie a Texas často profilují i jako dvě naprosto odlišné americké laboratoře ideologie a celkového přístupu k životu.

„Texas má v sobě individualistický až libertariánský element, (…) zatímco Kalifornie zastává moralistický postoj s tím, že vláda je součástí systému garantující veřejné blaho,“ vidí hlavní rozdíly profesor Miller s tím, že se za posledních 20 let oba státy politicky zcela uzavřely samy do sebe.

Kalifornie je dnes považována za jasně liberální a Texas za jasně konzervativní, i přesto že si demokraté už několik volebních cyklů dělají zálusk na vítězství v Texasu. Věří, že by jim zde k triumfu mohla pomoci silná hispánská menšina - v současnosti tvoří latinos v Texasu až 40 procent populace -, tradiční volební blok demokratů.

Republikáni jsou tu nicméně politicky stále velmi silní. Profesor Miller se domnívá, že více než rasové složení obyvatel, je nutné přihlédnout vedle ekonomického systému především k původnímu osidlování.

Do Texasu se zpočátku spíše stěhovali Američané z jižanských států bývalé Konfederace, jakými byly například Alabama, Mississippi nebo Georgia. Naopak Kalifornie byla vždy otevřena lidem spíše z „průmyslové“ Ameriky a nakonec i přistěhovalcům z celého světa.

A takový mix Američanů se následně odrážel i v zákonech a normách daného státu. I proto dnes Kalifornie povoluje potraty, omezuje vlastnictví a nošení zbraní a do roku 2035 chce zakázat automobily na benzinový či naftový pohon.

Texas naproti tomu interrupce omezuje, v souvislosti se zbraněmi má velmi liberální zákony a nedovoluje společnostem, které se zbavují fosilních paliv, se státem Osamělé hvězdy obchodovat.

„Můžete si tady dělat prakticky, co chcete. Jste tady zcela svobodní, máte prostor a jste tu blízko Boha. Kdyby tady ještě snížili daň z nemovitostí, byl by to dokonalý stát,“ řekl Seznam Zprávám nedávno farmář Roy Dugosh z texaského města Bandera.

Má za to, že Kalifornie brzy zbankrotuje díky kultuře „woke“, tedy životnímu krédu, jež přihlíží k rasové, sociální a sexuální spravedlnosti.

Naopak filmař Paul Scott z Pasedeny v Kalifornii zase hájí svůj rodný stát. „Zbožňuju zdejšího ducha, tu touhu po inovacích. Je tu tolik vynalézavých, talentovaných lidí. Navíc je tady nejlepší podnebí,“ řekl Seznam Zprávám. Pro něj je Texas v rukou oligarchie, korporátních firem a náboženských fanatiků.

Pokud ale dojde na předpovědi demografů a Texas zažije předpokládaný populační boom, možná se i za přispění vzdělaných a bohatých lidí, které tam lákají firmy jako SpaceX či Chevron, změní k nepoznání . Bašta konzervatismu by se tak opravdu mohla brzy přiblížit duchu a životnímu stylu současné Kalifornie.