Hlavní obsah

Sedm let jednání a nic z toho. Dohoda EU a Číny o investicích jde k ledu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

6. 5. 6:30

Po období intenzivních sankčních eskapád mezi Čínou a zeměmi Evropské unie došlo na předpokládané – společná investiční dohoda, která se po sedmi letech vyjednávání měla dočkat ratifikace, jde k ledu.

Článek

Trvalo sedm let, než se Evropská unie a Čínská lidová republika domluvily na Komplexní dohodě o investicích (CAI), která usnadní investorům z obou regionů vzájemný přístup na trhy. Jen dva týdny poté se však začala otřásat v základech. Sen o obchodní spolupráci narušila situace lidských práv v Číně, kvůli které na sebe obě strany vzájemně uvalily sankce.

Zprávu o přerušení snah o dotažení dohody přinesla francouzská tisková agentura AFP, která ve svém článku ocitovala šéfa obchodu EU Valdise Dombrovskise, bývalého lotyšského premiéra, který je za schvalovací proces zodpovědný. „Prozatím je úsilí o zvýšení politického povědomí ze strany Komise pozastaveno. Je zřejmé, že současné klima sankcí proti Číně a čínských protisankcí, včetně těch uvalených na poslance Evropského parlamentu, nepřispívá k ratifikaci dohody.“

Podle mluvčí Evropské unie však byl komentář Dombrovskise vytržený z kontextu. V písemném prohlášení EU uvedla, že je „nyní třeba dohodu právně přezkoumat a přeložit, než ji bude možné předložit k přijetí a ratifikaci. Ratifikační proces však nelze oddělit od vyvíjející se dynamiky širších vztahů mezi EU a Čínou,“ stojí v prohlášení, které však dále přiznává, že momentální nálada mezi Čínou a Evropskou unií bude hrát v rozhodování prim. „V této souvislosti jsou čínské odvetné sankce zaměřené na členy Evropského parlamentu a celého parlamentního výboru nepřijatelné a politováníhodné. Vyhlídky na ratifikaci budou záviset na tom, jak se situace vyvine.“

Než dohoda vejde v platnost, musí ji schválit parlament, ale také Rada EU, kterou tvoří všech 27 hlav států. „Obecně platí, že pokud jsou naši volení úředníci sankcionováni třetím státem, nemůžeme s tímto státem dosáhnout žádné dohody,“ uvedl pro média jeden z interních zdrojů.

Čína v březnu na desítky členů Evropského parlamentu uvalila sankce v odvetné reakci na unijní zásah vůči čínským úředníkům za porušování lidských práv v Sin-ťiangu.

Obchod se sankcemi

Už nějakou dobu je však nepravděpodobné, že by dohoda v roce 2022 získala požadovaný počet hlasů. Strany mající vůči Komplexní dohodě o investicích výhrady nadále trvají na tom, že k jejímu schválení nedojde. Hannah Neumannová, německá europoslankyně a místopředsedkyně Podvýboru pro lidská práva, na jehož členy čínské sankce zacílily také, uvedla, že bez ohledu na to, zda byla slova Dombrovskise vytržená z kontextu, bude parlament proti. A to do doby, dokud Čína veškeré sankce nezruší.

„Vzhledem k debatě, která proběhla na plenárním a dřívějším zasedání ve Výboru pro lidská práva, je většina pro uložení CAI k ledu, což znamená, že se tím nebudeme zabývat, pokud Čína bude držet své sankce stejně jako Výbor pro lidská práva,“ řekla Neumannová pro South China Morning Post.

Už v březnu po sankčních šarvátkách mezi Čínou a Evropskou unií tři ze čtyř největších skupin Evropského parlamentu uvedly, že dohodu nepodpoří. Nalomená je i Evropská lidová strana (EPP).

Středopravá frakce dohodu dříve podporovala z ekonomických důvodů. Svůj postoj však řada vysoce postavených členů přehodnotila, včetně evropského komisaře pro obchod Valdise Dombrovskise a předsedy EPP Manfreda Webera. „Čína se nás snaží zastrašit umlčením poslanců Evropského parlamentu za to, že odsoudili porušování lidských práv Ujgurů v Číně,“ uvedl Weber minulý měsíc ve videu zveřejněném na sociálních sítích.

Čína mezitím vyzvala vedoucí představitele EU, aby jednání kolem smlouvy urychlili. Čínské ministerstvo zahraničí po debatě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se svými protějšky citovalo německou kancléřku Angelu Merkelovou. Ta údajně poznamenala, že „doufá, že se investiční dohoda mezi EU a Čínou brzy naplní“. Německá verze zprávy však tuto repliku neobsahovala.

Právě přístup Francie a Německa budí od počátku v evropských hlavních městech značné znepokojení. Podle zástupců se představitelé Německa a Francie do dohody vrhli bez řádné konzultace s ostatními. Několik vlivných poslanců mezitím kriticky poukazovalo na část smlouvy věnované pracovním podmínkám. Podle nich její obsah nezabrání Číně, aby nadále v Sin-ťiangu nevyužívala nucených prací, což je další výbušný problém, který Čína hned vedle páchání etnocidy popírá.

Protičínské nálady vzkvétaly během pandemie postupně a nyní je přiživují i přibývající informace o údajném porušování lidských práv v Sin-ťiangu a politických represích v Hongkongu. Řada významných osobností, včetně nově zvoleného nizozemského premiéra Marka Rutteho a předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho, Čínu varovala, že odvetná opatření budou mít důsledky.

Investiční dohody mezi Evropskou unií a Čínou, kritiky označované za čínské diplomatické mistrovské dílo či nevítaný dáreček pro USA, obě strany po sedmi letech dosáhly 30. prosince 2020. Evropským firmám dohoda otevře dveře do čínských odvětví jako jsou reality, elektromobily, soukromé nemocnice, námořní doprava, telekomunikační cloudové služby, systém rezervací letenek a pozemní odbavení. Čína také slíbila, že bude transparentněji nakládat s dotacemi a zakáže státním podnikům diskriminaci zahraničních investorů.

Dotažení smlouvy se však začalo otřásat v základech hned během následujících dvou týdnů. Čína totiž pokračovala v porušování toho, co ještě ani pořádně nestihla slíbit. Šlo sice jen o příslib snahy polepšit se v otázce dodržování lidských práv, soudě podle posledního vývoje v Hongkongu však nic nenasvědčuje tomu, že by kdy Čína měla v úmyslu lidskoprávní nadstavbu k investiční smlouvě brát v potaz. Peking na tomto speciálním území, které mělo do roku 2047 deklarováno fungování dle principu „jedna země, dva systémy“, rychlým tempem pokračuje v likvidování posledních zbytků parlamentní demokracie.

Na Čínu se v reakci sesypaly sankce poprvé od masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. V odvetě Peking zrušil možnost získání víz pěti europoslancům – Gahlerovi, Reinhardu Bütikoferovi, Raphaëlu Glucksmannovi, Ilhanu Kyuchyukovi a Miriam Lexmannové, také z EPP. „Na ratifikaci CAI není možné pracovat, pokud budou členové parlamentu čelit sankcím. Nyní budeme sledovat, zda si je Čína nerozmyslí. Pokud je ponechá, není možné budovat další vztah,“ uvedla Marie-Pierre Vedrenneová, europoslankyně a místopředsedkyně parlamentního výboru pro mezinárodní obchod.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované