Čínští studenti jsou terčem virtuálních únosů. Rodiče to stojí miliony

Zločinecké gangy se zaměřily na zranitelnou komunitu čínských studentů v Austrálii. Mladí lidé se v zemi většinou nacházejí jen několik měsíců, nemají mnoho známých, ale mají omezené jazykové schopnosti.

Podvodníci přišli s promyšleným systémem, jak se k nim dostat. Volají na náhodná čísla, a když někdo odpoví, začnou mluvit čínsky. Většina lidí zavěsí – čínština je pro ně nesrozumitelná. Čínští studenti ale obvykle zareagují.

Zločinci se pak vydávají za oficiální čínské úřady, obvykle za zaměstnance velvyslanectví, a studentům tvrdí, že spáchali trestný čin nebo se zapojili do organizovaného zločinu v Číně. Vyhrožují vysokými pokutami, soudním vydáním do Číny, trestním stíháním nebo perzekucí jejich příbuzných.

K zamaskování své lokace používají naprogramované hostitelské číslo, takže to vypadá, že příchozí hovor pochází z Číny. „Telefonní čísla také často souhlasí se skutečnými čísly různých policejních oddělení nebo čínských úřadů,“ vysvětlil Lennon Chang, profesor kriminologie z univerzity v australském městě Monash.

Podvodníci se buď pokusí vylákat peníze přímo od studentů, které nutí poslat požadovanou částku na zahraniční účty, nebo je přimějí k předstírání vlastního únosu. Oběti nařídí, aby přerušila komunikaci se svou rodinou a přáteli, pronajala si hotelový pokoj a vyfotografovala se zakrytýma očima a svázanýma rukama. Tyto snímky pak zašlou rodině.

Vyděšení rodiče, kteří se nemohou spojit se svými potomky, pak pošlou výměnou za propuštění dítěte výkupné. Únosci většinou požadují další platby, a to až do doby, než se rodina obrátí na policii. Policisté pak ve většině případů studenta najdou v jeho vlastním bytě nebo hotelovém pokoji

Příbuzní „unesených“ studentů zaplatili v loňském roce na výkupném 3,2 milionu australských dolarů, tedy přes 50 milionů korun. Studenti si pak z virtuálního podvodu odnášejí duševní šrámy. Viní se z toho, že uvrhli sebe i své příbuzné do reálného nebezpečí.

„Mezinárodní studenti představují snadný terč, protože v této zemi těžko shání podporu,“ tvrdí Chang. „Nemají potřebné zkušenosti, které by jim umožnily podvod rozeznat. Představují také velmi specifickou skupinu – většinou pocházejí z dobře situovaných rodin a kvůli politickým podmínkám v Číně skutečně věří, že se jim něco může stát.“

„V Číně čelí zatčení nebo deportaci celá řada občanů, a to za nejrůznější trestné činy. Pro studenty pak není těžké si představit, že se skutečně nevědomky něčeho dopustili. Mají také tendenci věřit úřadům a následovat jejich pokyny, proto většinou spolupracují,“ dodal Chang.

Podle policistů z Nového Jižního Walesu se mladí lidé také občas stydí přiznat, takže mnoho z těchto zločinů prochází, aniž by je policie zaznamenala. „Podvodníci využívají důvěry a strachu,“ uvedli policisté.

Australská policie nyní spolupracuje s čínským velvyslanectvím na vyšetřování těchto podvodů a také na systému varování pro čínské studenty.