Melania Trumpová vystoupila z role běžné první dámy. Znovu pomohla Ukrajině

Na osud unesených ukrajinských dětí do Ruska upozorňuje už od návratu svého manžela do Bílého domu. Teď americká první dáma Melania Trumpová hlásí úspěch. V pátek oznámila návrat osmi dětí zpátky domů.

Ruský prezident Vladimir Putin prý odpověděl na její dopis, který se týkal právě ukrajinských dětí odvlečených z okupovaných území. Trumpová v něm vyzvala k jejich ochraně a návratu domů.

Za nucené deportace dětí z Ukrajiny čelí Putin a jeho zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová mezinárodnímu zatykači. Mezinárodní trestní soud v Haagu označil tyto činy za jeden z nejzávažnějších válečných zločinů spáchaných v Evropě v 21. století.

Seznam Zprávy v posledních třech letech detailně popisují, jak ruský režim systematicky přesouval ukrajinské děti do Ruska, často prostřednictvím státních struktur a vládních letadel. Mnohé z nich skončily v tzv. převýchovných táborech, jiné Kreml vystavuje online, kde jsou nabízeny k adopci.

Podle Trumpové Putin na její dopis reagoval už krátce poté, co ho během srpnového summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce obdržel. „Osm dětí bylo během posledních 24 hodin znovu spojeno se svými rodinami,“ uvedla první dáma na tiskovém brífinku v Bílém domě, za řečnickým pultem obklopená americkými vlajkami. „Každé z těchto dětí prožilo kvůli válce na Ukrajině chaos a utrpení.“

Podle jejího vyjádření byly tři děti od rodin odděleny v důsledku bojů na frontové linii, další dívka se po měsících odloučení vrátila z Ukrajiny do Ruska.

„Návrat těchto dětí byl umožněn díky spolupráci Ukrajiny i Ruska,“ dodala Trumpová a upozornila, že obdržela podrobnou zprávu s fotografiemi a údaji o totožnosti a situaci každého dítěte. Americká vláda podle ní „ověřila fakta“.

Zda se tyto případy skutečně potvrdily, zatím není jasné. Bílý dům ani Kreml nezveřejnily podrobnosti o identitě dětí. Ukrajinské úřady ale uvádějí, že podobné iniciativy mohou pomoci obnovit jednání o širších humanitárních výměnách.

„Jde o důležitou iniciativu,“ uvedl Donald Trump. „Je založena na společném cíli a snaží se mít trvalý dopad. Moje pokračující úsilí má dvojí zaměření: zajistit transparentní a volný tok informací o všech dětech, které se staly oběťmi této války, a zároveň podporovat pravidelnou komunikaci dětí s jejich rodinami, dokud se každé dítě nevrátí domů.“

Trump v rozhovorech několikrát zmínil, že dění na Ukrajině sleduje částečně prostřednictvím své manželky. Podle něj Melania často upozorňuje, že Putinova slova neodpovídají reálným krokům na místě.

„Někdy přijdu domů a řeknu jí: ‚Právě jsem měl skvělý rozhovor s Vladimirem. Myslím, že jsme to vyřešili.‘ A pak zapnu televizi a ona mi jednou řekne: ‚To je zvláštní, právě bombardovali domov pro seniory.‘ A já se jen ptám: ‚Cože?‘,“ uvedl prezident už v červnu, tedy v době, kdy se začala častěji projevovat jeho nespokojenost s Putinem.

Prezidentův výrok tehdy vysloužil jeho manželce přezdívky jako „nejdůležitější spojenkyně Ukrajiny“ nebo „agentka Trumpenková“. Komentátoři pak připomínali slovinský původ Melanie Trumpové - díky osobním zkušenostem s komunistickým režimem by mohla mít větší pochopení pro dění ve východní Evropě.

K tématu unesených dětí se ale Trumpová vrací opakovaně – nejen v projevech, ale také prostřednictvím své nadace a doprovodných projektů zaměřených na válečné uprchlíky a podporu rodin rozdělených konflikty. V dopise Putinovi mimo jiné napsala, že „ochrana dětí přesahuje hranice politiky“ a že „každé dítě, které se vrátí domů, posiluje víru v lidskost“.

Do záležitosti se tedy první dáma zapojila prostřednictvím takzvaného „back-channel“ – neformálních komunikačních kanálů mezi svými zástupci a ruskou stranou. Jinými slovy vynechala běžné diplomatické prostředky.

Agentura Reuters považuje takovou komunikaci mezi ruským prezidentem a americkou první dámou za „neobvyklou“. „Představuje drobný pozitivní posun v situaci, kdy oficiální snahy Washingtonu o ukončení války byly jinak většinou neúčinné,“ píše agentura.

Server Politico pak poznamenal, že aktivita Trumpové se odklání od běžné role první dámy. Manželky prezidentů v USA obvykle nezasahují do zahraničně-politických nebo konfliktních témat takového rozsahu. Její zapojení do návratu unesených dětí z válečného konfliktu tak přesahuje rámec tradiční „měkké diplomacie“.

Podle serveru je pro Trumpovou zapojení do snah o návrat unesených ukrajinských dětí zároveň příležitost se veřejně zviditelnit. Během druhého manželova mandátu zatím neměla mnoho výrazných aktivit. Už během prvního mandátu se však angažovala především v programech zaměřených na blaho dětí a rodin.

V roce 2018 spustila program Be Best, který se soustředil na prevenci šikany, podporu duševního zdraví a bezpečnost dětí online. Vedle toho podporovala projekty pro válečné uprchlíky a rodiny v krizových situacích, stejně jako iniciativy zaměřené na prevenci zneužívání a ochranu soukromí dětí, například podporou zákona Take It Down Act, který má zabránit šíření nelegálně pořízených intimních fotografií a videí.

Je ale otázka, jestli humanitární apel Melanie Trumpové skutečně může nahradit oficiální diplomatické kanály.

Podle ukrajinských úřadů bylo od začátku války nuceně přesídleno do Ruska a na okupovaná území přes 19 500 dětí, z nichž domů se zatím vrátilo jen přibližně 1600. Proces návratu je složitý a závisí na koordinaci mezi Ukrajinou, Ruskem a mezinárodními organizacemi, zároveň je politicky citlivý.

Jak Seznam Zprávám již dříve potvrdila organizace Save Ukraine, snahy o návrat dětí jsou stále náročnější. Organizace upozorňuje, že nejen právní a diplomatické překážky, ale i bezpečnostní situace a logistika přesunu komplikují každou humanitární iniciativu. Mnohé děti byly přesídleny do vzdálených regionů nebo adoptovány, což ztěžuje jejich dohledání a ověření totožnosti.

Ukrajinské úřady nicméně zdůrazňují, že i malé úspěchy – například návrat několika dětí – mohou sloužit jako precedent a podpořit jednání o širších humanitárních výměnách, i když systémové řešení zůstává stále vzdálené.

Americký senát minulý týden také schválil návrh zákona, který zavazuje Spojené státy pomoci Ukrajině při vyšetřování a záchraně unesených dětí. Předpis ještě musí schválit Sněmovna reprezentantů a podepsat prezident Trump.