Hlavní obsah

Cizinci se hlásí o pobyt v postbrexitové Británii. Bulhaři na 127 %

Foto: Profimedia.cz

Britové přijdou po brexitu o svobodu pohybu po Evropské unii. A naopak…

18. 1. 19:28

Britská vláda zveřejnila novou statistiku. Ta ukazuje, že je na jejím území mnohem více osob z členských zemí Evropské unie, než se předpokládalo. Ti se nově musejí v zemi registrovat. O tzv. „statut usedlíka“ žádali loni nejvíc Poláci. Překvapení však vzbudil podíl bulharských občanů, protože loni zažádalo o registraci 130 procent jejich počtu. Jak je to možné?

Článek

Nová statistika britské vlády může na první pohled vypadat až úsměvně. V rámci opatření takzvaného EU Settlement Scheme, který občanům Evropské unie díky registraci umožní setrvat v postbrexitové Británii, požádalo o „statut usedlíka“ přes dva miliony lidí. Často jde o občany zemí střední a východní Evropy včetně Čechů a Slováků.

Komicky mohou vypadat zejména čísla týkající se Bulharska. V této kolonce je totiž uvedeno, že o „statut usedlíka“ požádalo 127,52 % Bulharů žijících v Británii. Zvláštní číselný údaj má jednoduché vysvětlení – Britové špatně odhadli počet Bulharů na svém území. O možnost legálního pobytu i po brexitu jich do konce prosince 2019 požádalo 139 tisíc.

Nejvíce žadatelů pochází z Polska, těch na konci minulého roku zažádalo o „statut usedlíka“ přes půl milionu. Následují je obyvatelé Rumunska a Itálie.

Statistika uvádí i čísla o obyvatelích z jednotlivých zemí Evropské unie, kteří žijí na ostrovech. Podle nejnovějších údajů o legální pobyt ve Spojeném království požádali téměř všichni Rumuni, Italové, Rakušané či Portugalci. Na druhou stranu nejméně žádostí přišlo britské vládě od Irů, kterých o postbrexitový pobyt zažádalo jen 1,37 %.

Češi v Británii

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2015 žije mimo republiku přes 114 tisíc Čechů, z toho přes 37 tisíc právě ve Spojeném království. Získat přesné údaje je obtížné. Díky svobodě pohybu a práce, kterou členským zemím EU umožňuje, se často pracovníci a studenti nemusejí nikam registrovat.

Do konce minulého roku požádalo v Británii o „statut usedlíka“ 33 tisíc Čechů, tedy 78,6 % z české populace žijící na ostrovech. Slováků podle poslední statisiky žije ve Spojeném království 57 tisíc. Podle Ministerstva zahraničních věcí žije nejvíce Čechů v hlavním městě Londýně.

Češi a Slováci v Británii žili a pracovali na ostrovech i v minulosti. První velkou migrační vlnou byla léta před druhou světovou válkou (1938 až 1939). Další přistěhovalecké vlny zaznamenala Británie v letech 1948 a 1968.

Co je EU Settlement Scheme?

Nové opatření, které umožní občanům Evropské unie v Británii i po brexitu nadále žít, pracovat či studovat, vešlo v platnost 21. ledna minulého roku. Po brexitu už mezi EU a Británií nebude platit svoboda pohybu osob v rámci Unie. Proto je nutné se nově v zemi registrovat. Pokud někdo tímto procesem neprojde, nebude moci v Británii zůstat.

Britská BBC v pátek informovala o novém rozhodnutí v rámci brexitového jednání. Pokud by cizinci nestihli vše potřebné vyřídit ve stanovené lhůtě, nebudou nutně deportováni. Budou ale muset doložit z jakého důvodu to neudělali dříve.

Všichni občané EU se musejí registrovat do 30. června 2021. Opatření je ale terčem mnohé kritiky. Lidé se obávají složitého procesu i ztráty povolení k pobytu, které doposud mají. Obavy vyjádřil i Evropský parlament. Britská vláda se ale brání. Tvrdí, že je to dobrý a organizovaný způsob, jak získat přehled o legálně žijících cizincích na území Británie a zároveň tak zvýšit kontrolu nad imigrací.

Opatření se týká i občanů EU, kteří žijí v manželském svazku s občanem Británie. Procesem musí projít i občané Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Netýká se naopak lidí, kteří mají ve Spojeném království trvalé bydliště.

Reklama

Doporučené