Článek
Spojené království se po brexitu vidí jako partner Evropské unie pod takzvanou asociační dohodou. Zemím mimo EU nabízí pevnější vztah s Unií než například pouze při dohodě o volném trhu. Statusu státu asociační dohody využívá například Ukrajina nebo většina zemí bývalé Jugoslávie.
Server Bloomberg ale připomíná, že unijní představitelé už dříve takovou možnost zamítli. Na vině jsou britské požadavky označované jako red lines, od kterých nechce kabinet premiérky Mayové ustoupit.
Volný trh a sladění pravidel
Pobrexitový plán počítá se zónou volného obchodu mezi Británií a zeměmi EU, který zastřeší všeobecná dohoda o průmyslových a zemědělských produktech mezi státy. Její součástí bude také absence tarifů, kvót a dalších požadavků ohledně země původu zmíněných produktů.
Přístup na unijní trh by měl přesto po odchodu z EU pro Brity zůstat omezený.
Britové se nadále zavážou k „harmonizaci“ vlastní a unijní obchodní legislativy. To má být podle Bloombergu klíčem k udržení současného stavu na hranici s Irskou republikou, které by kvůli nutnosti kontrol nehrozilo uzavření.
Otázka hranice mezi Severním Irskem, součástí Spojeného království, a Irskou republikou, součástí EU, přesto zůstává jednou z nejpalčivějších v procesu vztahů pobrexitové Británie a Evropské unie. Mayová se svým kabinetem v nové vizi konkrétní řešení znovu nenabídla.
Evropský soudní dvůr ztratí v Británii pravomoci
Pobrexitová Británie podle plánu nebude podléhat jurisdikci Evropského soudního dvora. To zůstává jedním ze zmíněných red lines požadavků, od kterých Mayová nechce upustit. Mezinárodní spory by naopak měly řešit společné komise a nezávislí arbitrážní soudci. Výjimkou bude interpretace unijních pravidel, která bude Británie nadále dodržovat.
Přístup k databázím Europolu, nebo vystoupení
V případě, že by odchodem z EU Spojené království ztratilo přístup do databází a komunikace Evropského policejního systému, je připraveno vyklidit pozice i zde. Organizace slouží ke sdílení informací mezi členskými policejními složkami a patří mezi hlavní zbraně v boji s mezinárodním zločinem na evropské půdě.
Britové v roce 2017 poslali a obdrželi na 47 tisíc zpráv a byli druhou nejaktivnější zemí ve sdílení zpravodajských informací o organizovaném zločinu a terorismu. Po odchodu z EU se ale podle Bloombergu Británie nehodlá smířit s rolí „podřadného“ člena.
Volný pohyb osob končí, otevřené a tolerantní prostředí přetrvá
Podle dokumentu bude Británie nadále zemí otevřenou a tolerantní, přestože po prosinci 2020 a konci přechodného období skončí také volný pohyb osob v zemi. Občané zemí Evropské unie si ale na ostrovech budou užívat speciálního zacházení.
Evropským studentům bude nadále umožněno studovat ve Spojeném království a naopak. Stejně tak budou umožněna mezinárodní přeložení zaměstnanců v rámci firem. Turisté nebo obchodníci plánující krátkou zastávku nebudou potřebovat víza. Zcela výjiměčné postavení pak čeká na občany Irské republiky.
Volnější pravidla na finančním trhu
Vzájemné uznávání finančních regulací má nahradit skupina volnějších pravidel sdružujících se pod termínem „rovnocennost“. Tu už využívá několik nečlenských zemí.
Mayová by na svět ráda přivedla vylepšenou verzi stávajících podmínek, příčemž v platnost by vešla řada bilaterálních dohod. Pod rovnocennost by plán měl zahrnout více finančních servisů, zejména v obasti bankovnictví. Britové by také měli mít výrazný vliv na budoucí unijní regulace finančního trhu.
Uznání lékařského vzdělání
Theresa Mayová v nově představené vizi také nastínila podobu vzájemného uznávání některých profesních kvalifikací. Lékaři nebo právníci by tak mohli bez potíží působit jak v Unii, tak Británii.
Kromě Europolu by Británie také ráda zůstala součástí navigačního systému Galileo, který je mimo jiné využíván pro vnitřní i mezinárodní bezpečnost, z něhož by EU zběha naopak chtěla vystrnadit.
