Hlavní obsah

Co s právy naočkovaných? Německá vláda s výsadami nepospíchá

Foto: Profimedia.cz

Německá kancléřka Angela Merkelová.

Reklama

27. 4. 15:25

Velká očekávání panovala v Německu od pondělního „očkovacího summitu“. Média spekulovala o nových právech pro lidi, kteří už vakcínu dostali.

Článek

Čekaly se samé dobré zprávy, výsledek je ale trochu rozpačitý. Takové závěry zůstaly po pondělním jednání německé vlády se spolkovými zeměmi, které mělo napravit reputaci po veletoči ohledně lockdownu před Velikonoci. Nejzásadnějším sdělením je nakonec to, že se očkování proti nemoci covid-19 zpřístupní každému od června.

Umožní to proočkovanost rizikových skupin a navyšování dodávek vakcín. „Očkovat se tak bude moci nechat každý. Neznamená to ale, že každý hned v červnu přijde na řadu, bude ale moci žádat o termín,“ řekla v pondělí spolková kancléřka Angela Merkelová z CDU.

Očkování v Německu ze začátku vázlo, v současnosti už denně dostává vakcínu půl milionu až 700 tisíc lidí. Očkuje se vakcínami od firem Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna. Podle aktuálních dat Institutu Roberta Kocha dostalo první dávku vakcíny už 24 procent Němců (20 milionů lidí) a druhou dávku přes sedm procent lidí.

Jasno bude až na konci května

Návrat k normálnímu životu bez protiepidemických opatření by se tak teď týkal zhruba šesti milionů obyvatel. Konkrétní zpráva ale nakonec nepřišla. Podle spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna z CDU předloží vláda návrh až příští týden. Ten pak ještě bude posuzovat Spolkový sněm. „A konečné rozhodnutí přijme 28. května Spolková rada,“ uvedl Spahn s tím, že harmonogram je tedy jasný. Radu tvoří zástupci spolkových zemí.

Média ale nešetří kritikou. „Bude to trvat déle než měsíc!“ stěžuje si deník Bild na termín uvolnění pravidel pro ty, kdo „podle Institutu Roberta Kocha nepředstavují prakticky žádné riziko šíření infekce pro sebe ani pro ostatní“.

Podle deníku Rheinpfalz z Porýní-Vestfálska měl mít pondělní summit jasné závěry. Noviny upozorňují, že základní práva nejsou ani výsadou, ani zvláštními právy, ale každý je má od narození. „Nejde o milost úřadů, když přestanou zasahovat do základních práv,“ píše se v komentáři. Závěr summitu měl skončit zprávou o „co nejrychlejším zrušení omezení základních práv naočkovaných lidí“. „Vláda ale nepospíchá,“ dodává Rheinpfalz.

Nejasný výsledek zkritizovala i Asociace měst a obcí. „Je politováníhodné, že se nedosáhlo dohody o zrušení omezení základních práv pro plně očkované osoby,“ uvedl ředitel asociace Gerd Landsberg.

Avízo uvolňování pravidel pro naočkované přivítali opoziční Zelení. Podle předsedkyně jejich poslaneckého klubu v Bundestagu Katrin Göringové-Eckardtové se musí rychle vyjasnit, jak se lidé s imunitou vůči covidu-19 budou prokazovat.

Ani naočkovaný není bez rizika

Spahn uvedl, že i pro lidi naočkované druhou dávkou vakcíny a pro lidi, kteří už covid-19 prodělali, bude dál platit povinnost nošení respirátorů. „V této fázi pandemie musí každý nosit ochranu dýchacích cest a udržovat si odstup,“ cituje Bild Spahna. Povinnost bude platit až do dosažení kolektivní imunity. „Ani naočkovaný člověk nemá nulové procento rizika,“ dodal ministr.

Další pravidla jsou ale nejasná. Výslovně zaznělo jen to, že naočkovaní lidé budou ve stejné pozici jako lidé s negativním testem na koronavirus. Až otevřou restaurace, lidé po vakcinaci se dostanou do podniků bez testu. Stejně tak i do kadeřnictví nebo na nákup. Zároveň by pro ně neměla platit povinnost karantény při příjezdu ze zahraničí. Digitální certifikát o očkování ale bude k dispozici až v červnu.

Sama kancléřka Angela Merkelová z CDU označila otázku „výhod“ pro naočkované za citlivou. A citlivé zřejmě zůstávají i vztahy spolkové vlády s vládami jednotlivých spolkových zemí, upozorňuje bavorský deník Süddeutshce Zeitung. Pandemický chaos a nejistota před Velikonocemi totiž vládu v Berlíně přinutila konat a vzít si boj s pandemií na starost celostátně.

Až dosud byl postup proti epidemii hlavně na zemských premiérech. Parlamentem ale v dubnu prošla novela zákona o ochraně před nakažlivými chorobami, která zavádí pandemickou brzdu při překročení určitého počtu případů nákazy. Zemští premiéři napříč stranickými barvami ale dávají najevo nelibost nad ztrátou kompetencí. Například podle premiéra Saska-Anhaltska Reinera Haseloffova dostal německý federalismus ránu.

Na novou „záchrannou covidovou brzdu“ podala v úterý opoziční liberální FDP stížnost k ústavnímu soudu. Vadí jí zejména omezení nočního vycházení, které začíná platit, pokud sedmidenní průměr nakažených přesáhne stovku nových případů na 100 000 obyvatel.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené