Hlavní obsah

Co bude se Sýrií? Moskva si dokázala ošetřit svoje zájmy, Rusové chtějí rozštěpit NATO, říká expert

Foto: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Co se bude se Sýrií? Putin s Erdoganem jednali v Soči

Reklama

Recep Tayyip Erdogan s Vladimírem Putinem jednali o řešení situace v Sýrii. V ruském městě Soči diskutovali přibližně šest hodin o „ožehavé situaci“ na hranici Turecka a Sýrie. Po tiskové konferenci Erdogan prohlásil, že dá Kurdům na ústup ze severu Sýrie dalších 150 hodin.

Článek

Úterním večerem na severovýchodě Sýrie končí pětidenní příměří. Turecko na ně přistoupilo minulý čtvrtek za podmínky, že se během následujících 120 hodin milice syrských Kurdů (YPG) stáhnou z pohraniční oblasti. V té chce Turecko zřídit rozsáhlou zónu „pro bezpečný návrat syrských uprchlíků“ ze svého území. Aktuálně v Turecku žije přes 3,5 milionu Syřanů. Až dva miliony z nich chce Ankara v budoucnu přesídlit na sever Sýrie.

Ještě před zahájením jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem turecký prezident Erdogan zdůraznil, že se doteď nestáhly všechny oddíly syrských Kurdů, a že tak nepovažuje podmínku příměří za splněnou. Zároveň zamítl návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na jakékoliv prodloužení příměří.

Jak uvedla kurdská nezisková organizace Kurdish Red Crescent, v uplynulých pěti dnech, tedy v době, kdy měly všechny strany mít složené zbraně, zemřelo nejméně 21 civilistů. Na vině je podle nich Turecko a jeho spojenci. „Do této bilance nepočítáme ty, jejichž těla zůstala uvězněna pod troskami zničených domů, nebo ty, kteří byli uneseni a zavražděni,“ citoval organizaci zpravodajský server americké televize CNN.

Jak si vyložit ruské angažmá v Sýrii?

Rusko se v Sýrii angažuje už od roku 2015. Po celou dobu podporuje režim Bašára Asada. Právě kvůli vládě kontroverzního prezidenta v roce 2011 občanská válka v zemi začala. Lidem tehdy dlouhodobě vadila především vysoká nezaměstnanost, korupce a nedostatek politické svobody. Ozbrojený konflikt pak vypukl poté, co Asadův režim krvavě potlačil poklidné protesty.

Za uplynulé roky války došlo k několika chemickým útokům na civilisty. Podle diplomatů a vědců z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) za ně nese odpovědnost Asadův režim. Rusko zase čelí obviněním z toho, že spolu s teroristy ze vzduchu zabíjí i civilisty a protirežimní rebely, kteří nepatří k extremistům.

„Rusko je jedním z vnějších aktérů, kteří se ve válce v Sýrii dokázali prosadit. Udrželo u moci Bašára Asada, který před tím, než se Rusové na sklonku roku 2015 zapojili do dění v Sýrii, skutečně byl blízko svému svržení. Zároveň si Moskva v Sýrii dokázala ošetřit své zájmy,“ vysvětluje Seznamu odborník na Rusko Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Zájmy, které Rusko v Sýrii má, podle něj můžeme rozdělit do několika rovin.

Tou první jsou taktické či operační zájmy. „Jde o nové pozice v podobě vojenských základen v Sýrii, ať už jde o námořní základnu v Tartúsu nebo několik letišť. To jsou všechno taktické úspěchy, které Rusko získalo díky svému angažmá v Sýrii. Posílilo svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě,“ říká Šír.

„Pro Rusko je důležité i to, že válka v Sýrii zásadním způsobem destabilizovala Evropu, a to prostřednictvím migrační krize, a zároveň byla schopná přispět k velkému rozkolu uvnitř NATO. Ukázalo se totiž, že jeden ze členů NATO – Turecko – jedná jinak než všichni ostatní,“ pokračuje Jan Šír. „Zájmem Ruska určitě je, aby došlo k rozštěpení NATO ohledně Sýrie a samotného tureckého postupu. Destabilizace Blízkého východu totiž destabilizuje v prvé řadě Evropu,“ dodává.

Tím se podle Šíra vytváří „nová zóna konfliktu, která odvádí pozornost od některých záležitostí, kde má Rusko své zájmy, tedy například od dosud neurovnaného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou“.

„Hlavním důvodem ruského angažmá v Sýrii ale, podle mě, bylo donutit Západ, tedy zejména Spojené státy, k nějaké dohodě ohledně nových pravidel chování ve světě, ohledně přiznání zón vlivu. Už teď Spojeným státům a dalším západním aktérům ukázalo, že se bez něj některé záležitosti, včetně ozbrojených konfliktů, řešit nedají,“ komentuje Jan Šír. „Sýrie je tak pro Rusko součástí mnohem větší hry, kterak přivézt Rusko zpět na výsluní světové politiky,“ dodává.

„A pravdou je, že zatímco Spojené státy se – možná nedůstojně, ale úspěšně – ze severu Sýrie stáhly, Rusko v konfliktu pokračuje. A bylo by velmi naivní myslet si, že ta situace má nějaké rychlé a stabilní řešení,“ uzavírá odborník z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Mezitím u hranic Idlibu

Zatímco prezidenti Turecka a Ruska v Soči rozebírali, co se bude dít na severovýchodě Sýrie, syrský prezident Bašár Asad se vydal na severozápad země. Přijel do města Hbít, které leží na jihozápadě provincie Idlib. Ta je poslední „baštou“ protirežimních povstalců, pro které je Asad monstrem.

Podle řady mezinárodních organizací i očitých svědectví idlibská provincie čelí ostřelování a bombardování, které cílí i na civilisty, včetně vzdělávacích a zdravotnických zařízení. Na vině jsou podle těchto zdrojů právě Asad a Rusko, které ho zásobí muži i technikou. Asadův režim své jednání obhajuje tím, že v Idlibu, kam se při útěku za bezpečím z celé Sýrie stáhly miliony lidí, jsou i islámští radikálové.

V úterý prezident Asad dorazil až k linii, která odděluje jeho vojsko od oddílů protirežimních povstalců a radikálů. Šlo o vůbec první prezidentovu cestu do této části Sýrie od doby, co v zemi vypukla občanská válka – tedy od roku 2011.

Syrský prezident se dnes zároveň vyjádřil k turecké vojenské operaci, kterou Ankara zahájila 9. října. Tureckého prezidenta nazval zlodějem. „Erdogan je zloděj, který ve spolupráci s Islámským státem vykradl továrny, ukradl obilí a benzin a teď krade i území,“ citovala Asada syrská média.

Reklama

Doporučované