Hlavní obsah

Co se dělo v roce 2019 na Blízkém východě? Od protestů po invazi do Sýrie

Foto: Profimedia.cz

Projděte si výběr zásadních událostí na Blízkém východě, o kterých byste měli vědět.

25. 12. 2019 13:37

Arabské jaro 2.0, operace Pramen míru, diplomatické vztahy na bodu mrazu. Blízký východ má za sebou další turbulentní rok. Projděte si výběr zásadních událostí, o kterých byste měli vědět.

Článek

Sýrie

Událo se to ráz na ráz. Spojené státy na začátku října oznámily, že ze Sýrie stahují své vojáky, a jen pár dní na to začala na severu země ofenzíva Pramen míru. Za tou stálo Turecko spolu se syrskou milicí SNA, kterou podporuje. Během prvních 48 hodin od začátku pozemní operace přišlo 70 tisíc lidí o své domovy. Turecko na sever Sýrie zaútočilo kvůli Kurdům, jež označuje za teroristy a kteří byli zároveň významnými spojenci USA. Rusko, spojenec Sýrie, i Kurdové pak uvedli, že jsou Američané zrádci.

Invazi odsoudily světové velmoci a instituce včetně Evropského parlamentu a zemí Severoatlantické aliance, do níž Turecko také patří. Americký prezident Donald Trump na zemi kvůli útoku uvalil sankce, ty ale po týdnu opět zrušil.

Na konci října se po dohodě, kterou mezi Turky a kurdskými milicemi sjednalo Rusko, Kurdové stáhli z vytyčeného území. V druhé polovině prosince turecký prezident Recep Tayyip Erdonan oznámil, že chce ve velmi krátké době provést přesídlení až milionu syrských uprchlíků z Turecka. Do oblasti se podle něj přitom už vrátilo přes 370 000 uprchlíků.

Írán

V polovině června došlo na útok na dva ropné tankery v Hormuzském průlivu. Incident neměl žádné oběti, americký ministr zahraničí Mike Pompeo z něj obratem obvinil Írán, v čemž jej podpořil i spojenec USA Saúdská Arábie. Pompeo prohlásil, že Spojené státy ke svému závěru došly na základě informací tajné služby, typu použitých zbraní a stylu útoku.

Írán popřel, že byl za napadením tankerů a vztahy mezi ním a USA citelně ochladly. Trump Íránu pohrozil úplným zničením. Krize prudce eskalovala o týden později ve chvíli, kdy Íránské revoluční gardy sestřelily americký dron – podle USA k tomu došlo v mezinárodním vzdušném prostoru, což Írán popřel.

Saúdská Arábie

Abkajk a Churajs. Dvě ropná zařízení s Saúdské Arábii, která se v polovině září ocitla pod palbou. Za útoky na nejdůležitější oblasti saúdskoarabské ropné produkce stáli podle vlastních slov jemenští povstalci Húsíové. Světové velmoci ukázaly ale na jiného viníka, na Írán. Obvinily ho zejména Spojené státy a samo Saúdskoarabské království. Írán ale odpovědnost za útoky na ropná pole, z nichž vychází zhruba polovina saúdskoarabské produkce ropy, odmítl.

„Íránská islámská republika jasně uvedla, že podporuje jemenský lid a jejich práva. Ale obvinit Írán z těchto útoků a obranných opatření je v souladu s maximálně lživou politikou USA, kterou si osvojily po svých selháních,” řekl na tiskové konferenci mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví.

Požár ropných polí naznačil hororové scénáře, které předpovídaly závratný růst ceny suroviny. Na původní úroveň těžby se ale napadená zařízení vrátila do dvou týdnů od incidentu.

Foto: Reuters

Letecký snímek: zasažené ropné zařízení v Abkajku.

Sýrie (smrt Bagdádího)

Podzim byl co do událostí v Sýrii bohatý. Na sklonku října zemřel vůdce Islámského státu abú Bakr al-Bagdádí. A to na útěku před americkými vojáky, jak médiím v košatém vyjádření popsal prezident Trump.

Ten podle odborníků prozradil příliš mnoho informací. „Když jsme přistáli s osmi vrtulníky, vyběhla posádka brilantních vojáků a pomocí trhaviny udělala díru do zdi, kterou se dostali dovnitř. Nechtěli projít hlavními dveřmi, protože tam byly pasti,” řekl například. Bagdádí byl zahnán do kouta a nakonec se odpálil v jednom z tunelů na severozápadě Sýrie. „Bagdádí byl zkažený muž a šílenec. A teď je pryč. Byl zlý a násilný a také zemřel zlým a násilným způsobem. Jako pes. Jako zbabělec, co prchal a brečel,“ přisadil si Trump.

Klíčovou roli při hledání údajně sehrál švagr Bagdádího ženy, který zpravodajské služby zavedl do pouštního tunelu na irácko-syrské hranici, kde nalezly vodítka k Bagdádího dopadení. Se Spojenými státy na operaci spolupracovali jak Kurdové, kteří se radikálnímu vůdci dostali na stopu, tak i Syrské demokratické síly.

Izrael

Trestně stíhaný premiér a volby dvakrát do roka? Pro Izrael krutá realita. Poprvé šli lidé k volebním urnám v dubnu, podruhé v září. A ani druhé hlasování, v němž zvítězil bývalý velitel tamní armády Benny Ganc se svou stranou Modrá a bílá, zemi ze svízelného patu nedostalo. Gancovi ani šéfovi Likudu a trestně stíhanému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se nepodařilo sestavit koalici. Netanjahu čelí hned třem obviněním – mimo jiné z korupce a zneužití důvěry.

Prezident židovského státu Reuven Rivlin dal proto možnost kterémukoli členovi Knesetu, aby se pokusil dát dohromady vládu. Neúspěšně. V druhém prosincovém týdnu proto izraelští poslanci rozpustili parlament a zemi teď čekají další volby, třetí za dvanáct měsíců. Dojde na ně 2. března.

Foto: Profimedia.cz

Ganc také dostal šanci sestavit koalici, on ani Netanjahu však neuspěli.

Jemen

Skoro pět let války a rozsáhlá humanitární krize. Tak vypadá situace v Jemenu, kde proti sobě bojují jihojemenští povstalci za podpory arabské koalice v čele se Saúdskou Arábií a jemenští povstalci Húsíové, za nimiž stojí údajně Írán. Letos se ale situace zkomplikovala – jihojemenští povstalci začali bojovat i proti jemenské vládě, s níž byli dosud zadobře.

Podle arabské televize Al-Džazíra se zdá, že by v příštím roce mohl v zemi nastat mír. Na začátku listopadu podepsaly obě strany konfliktu Rijádskou dohodu, která je podle médií klíčovým krokem pro politické řešení krvavého sporu.

Protesty na Blízkém východě

Média o nich mluví jako o Arabském jaru 2.0. Blízkovýchodní oblast zachvátila vlna protestů už v roce 2018, plynule se ale přelila i do letošního roku. Nevyhnula se Libanonu, jehož premiér posléze rezignoval, Egyptu, kde lidé protestovali proti policejnímu státu, ani třeba Iráku a Íránu, kde při demonstracích zemřely stovky lidí.

Podle novináře britské BBC Jeremyho Bowena protestují zejména mladí lidé, kteří na Blízkém východě tvoří víc než polovinu populace, za lepší životní podmínky. A bojují proti korupci a kumulaci moci i financí politickou elitou.

Reklama

Doporučené