Hlavní obsah

Co věděla StB o Havlovi. Dokumenty čítají desítky tisíc stran

Mezi dokumenty, kterými Archiv bezpečnostních složek disponuje, jsou tak i vzkazy a pohlednice, které Havlovi chodily do vazby. (Video: Jana Lipská, Seznam.cz)

20. 11. 2019 6:15

Zatímco v zahraničí byl respektovaným spisovatelem, v Československu sledovaly Václava Havla až do pádu režimu tajné služby. Do jejich tajných dokumentů umožnil veřejnosti Archiv bezpečnostních složek nahlédnout během oslav 30 let svobody.

Článek

Svými názory byl Havel předlistopadovému režimu nepohodlný. Během volnějších 60. let upozorňoval na nutnost svobodné tvorby umělců, po Pražském jaru roku 1968 se stal definitivně jednou z klíčových postav českého disentu a začaly se o něj zajímat tajné služby.

„Pro úřední řízení byly pořízeny skeny všech těchto materiálů, kterými Havel prochází, a jsou na deseti DVD – tedy cca 40 000 skenů,“ prozradila ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.

První zmínka o Havlovi je v dokumentech ale už z roku 1956 – tehdy agenti odhalili jeho kritické postoje k protikomunistickým procesům v Maďarsku a v Polsku. Byla to ale spíš náhoda, že se na jeho volání po svobodě a lidskosti tehdy přišlo.

Se sílící normalizací, která se po roce 1968 pevně vyprofilovala v 70. letech, zintenzivnilo i sledování nepřátel režimu. A Václav Havel byl nepřítel první kategorie. Zajímala se o něj Veřejná Bezpečnost, Státní bezpečnost i několik sekcí Ministerstva vnitra.

Havel byl několikrát zatčen a vězněn, naposledy krátce na podzim 1989, kdy vláda jedné strany slábla. Mezi dokumenty, kterými Archiv bezpečnostních složek disponuje, jsou tak i vzkazy a pohlednice, které Havlovi chodily do vazby.

„A: jestli můžeš = opatři si vitaminy C, E, B, A, ,a ber denně,“ stojí na jedné z pohlednic. Jiná zase vyřizuje pozdravy od známých i neznámých příznivců.

Mezi dokumenty je i záznam o odposlechu, který byl u Havla v bytě. Text dokumentu popisuje, jak na něj Havel přišel. Na to, že je odposloucháván, upozornili dva příslušníci tajných služeb.

Zajímavé jsou i dokumenty spojené s Chartou 77. Je mezi nimi spousta podpisů chartistů, včetně toho Havlova: „Souhlasím s Prohlášením Charty 77 z 1. 1. 1977, Václav Havel,“ říká text na papíru A5 napsaný růžovou fixou.

Podle odhadů archivářek využilo možnost nahlédnout do dokumentů asi 240 lidí. „Nepřišli jen na čaj nebo utéct z přeplněné Národní, opravdu je zajímaly dokumenty, a to nám udělalo radost,“ sdělila Seznamu ředitelka Ptáčníková.

Ne každý vzpomíná na Václava Havla jako na dobrého politika. Podle výzkumu agentury STEM pro Seznam jej ale 60 % veřejnosti považuje za nejvýraznější osobu polistopadového vývoje, přes 60 % lidí si myslí, že dostatečně usiloval o vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené