Hlavní obsah

Co změní jedno písmeno. Které gripeny by mohla koupit česká armáda?

JAS 39 Gripen.

Reklama

11. 9. 14:01

Velkým favoritem na další stíhací letoun českého letectva je opět Saab Gripen. Bude ale hodně záležet na písmenu za jeho názvem.

Článek

Hlavním bojovým typem českého vojenského letectva je dnes švédský letoun Saab JAS 39 Gripen. Česko má 14 těchto strojů od roku 2004 pronajatých od švédské vlády. Smlouva již byla jednou prodloužena, ta současná končí v roce 2027. Může se to zdát předčasné, ale již dnes je čas vážně rozhodovat, jak bude vzdušný prostor České republiky chráněn po tomto datu.

V roce 2020 vytvořila vláda v garanci Ministerstva obrany odbornou komisi, která má posoudit současný stav českého vojenského letectva a navrhnout další postup. V tuto chvíli podle Ministerstva obrany existují v podstatě tři základní varianty.

První je status quo, kdy by ve výzbroji zůstaly letouny JAS 39 ve verzích C a D. Druhou možností je přechod na Gripeny nové generace. Třetí možností jsou pak úplně jiné stroje. O poslední variantě víme nejméně: Oficiálně nebylo nikdy oznámeno, kdo byl přesně osloven, ani které subjekty projevily zájem. Můžeme si ale představit alespoň švédskou nabídku.

Výběrová nabídka

Podle některých indicií se ani sama švédská vláda, ani Saab nechtějí zavazovat k dalšímu pronájmu. Mimo jiné proto, že za dalších 10 až 12 let by už mohly být Gripeny verzí C a D v samotném Švédsku na pokraji vyřazení, a nemuselo by se pro ně tedy najít využití.

Je samozřejmě možné, že stroje starších verzí C a D by mohly být před dodáním do Česka modernizovány. Gripeny těchto verzí mají od výrobce poměrně podrobně zpracovaný plán tzv. „hluboké“ modernizace, jejím základem je výměna původního radaru s klasickou otočnou anténou za moderní AESA radar s elektronickým vychylováním paprsku.

Jakkoli je zpracován plán modernizace letounu, ani po ní se starší verze Gripenu nedostanou na úroveň jiných bojových strojů na trhu. Gripen C má například stejný motor jako nový americký typ T-7A Red Hawk – to je však letoun cvičný. I to dokládá pozici Gripenu C na mezinárodním trhu.

V armádě – a nejen mezi piloty – je přitom rozšířený názor, že Gripen svou roli tranzitního typu mezi sovětskou a západní technikou sehrál. Sehrál ji se ctí, ale teď je čas se posunout dál. „Dál“ ve švédském případě znamená přechod na Gripen verzí E a F. Rozdíl ve značení je malý, proti verzi C/D jde však o prakticky zcela nový letoun.

Jeden z pronajatých českých Gripenů dislokovaných v Čáslavi.

Na steroidech

JAS 39E/F Gripen vznikl z projektu Gripen „nové generace“ (NG). V tom si dal výrobce za cíl nabídnout na mezinárodním trhu výkonnější – a jak věřil – také konkurenceschopnější verzi. Ve starých dracích verzí C a D přitom nebyla pouze vyměněna elektronika, jak je v letectví zvykem. Gripen E má drak úplně nový. Je o metr větší než původní stroj a má i větší rozpětí křídel. Hlavním prvkem letounu je pokročilý AESA radiolokátor ES-05 Raven, který má jak elektronické vychylování paprsku, tak výklopnou anténu (tzv. „swashplate“ koncept), a disponuje tedy mimořádně širokým radarovým pokrytím okolí letounu.

Zatímco verze C/D pohání agregát Volvo RM12, což je varianta motoru General Electric F404, který ve dvojici poháněl starší verze letounů F/A-18C/D Hornet, nový Gripen je osazen přímo americkým motorem General Electric F414, což je silnější varianta motorů, které jsou montovány do letounů F/A-18E/F Super Hornet.

Nový motor má díky použití modernějších materiálů, nových technik chlazení a dalších konstrukčních vylepšení zhruba o třetinu vyšší tah (64kN, resp. 98kN s přídavným spalováním). Švédská vláda přitom připravuje modernizaci, která má motoru udělit sílu až 116kN s přídavným spalováním. Pro srovnání, maximální výkon motoru letounu Gripen C je 54kN, resp. 80,5kN s přídavným spalováním.

Letoun Gripen E disponuje také výkonnou avionikou a systémy pro vedení radioelektronického boje. Ty, jak dokázala velká letecká bitva mezi indickým a pákistánským letectvem v únoru 2019, hrají v moderním leteckém boji zcela klíčovou úlohu.

Zatímco letouny 5. generace spoléhají na fyzikální radarovou „neviditelnost“, Gripen E má podobného účinku dosáhnout elektronicky. Systém, známý pod názvem Arexis, má být schopen zachytit radarový paprsek nepřítele, v reálném čase jej „upravit“ a odeslat zpět. Díky tomu by měl mít nepřítel chybnou informaci o rychlosti, pozici nebo typu stroje, který sleduje.

V kokpitu je největší změnou moderní širokoúhlý WAD displej, který nahradil většinu analogových přístrojů. Na první pohled připomíná displej z „neviditelného“ letounu F-35. Součástí palubní elektroniky je také výkonný přilbový zaměřovač, který dává pilotovi mnoho důležitých informací. Při manévrovém vzdušném boji ho pak pilot může použít k zaměřování zbraní. Výrazně se tak rozšiřuje prostor okolo letadla, do kterého lze odpalovat protiletadlové řízené střely krátkého dosahu.

Co budou mít pod křídly

Podstatnou součástí nabídky má být samozřejmě také výzbroj. České letectvo v současné době využívá jako základní protiletadlovou výzbroj dvojici starších variant amerických protiletadlových řízených střel AIM-9 Sidewinder a AIM-120 AMRAAM. Odborníci předpokládají, že součástí švédské nabídky by nejspíše bylo i pořízení moderních protiletadlových střel MBDA Meteor, patrně nejkvalitnějších raket středního dosahu současnosti.

Nezávisle na tom, jaké stroje bude česká armáda po roce 2027 používat, se také v letech 2022 až 2023 očekává vypsání výběrového řízení na rakety krátkého dosahu. Hlavním favoritem jsou střely IRIS-T. Ty se často používají v kombinaci právě s raketami delšího dosahu Meteor.

Nebudou staré?

I když je „éčko“ po všech stránkách výkonnější, i tato volba má svá rizika. Prvním je ne zcela jasná cena. Zatím jediným zveřejněným exportním kontraktem je vývoz do Brazílie. Jihoamerická země udělala v původním projektu několik vlastních změn a nejenže kupuje letouny, ale stane se dokonce jejich výrobcem, když tamní vláda koupila od Saabu licenci.

Dvoumístná verze F pak vzniká vysloveně na brazilskou objednávku a samo Švédsko s ní nepočítá. Zveřejněná cena je tak díky tomu opravdu značná, jde o 130 milionů dolarů za stroj, což je více než u většiny konkurentů. Vzhledem ke struktuře brazilského kontraktu se tato částka nedá srovnávat se standardními exportními cenami, přesto je však jistým vodítkem. Gripen se s ní dostává zcela mimo kategorii „za málo peněz hodně muziky“.

Foto: Saab

Gripen E v barvách brazilského letectva, ale během prvního letu nad Švědskem.

Zásadním problémem je také celková zastaralost koncepce Gripenu. Verze C je mezi našimi piloty oblíbená a ještě několik let jistě bude dobře sloužit. Některá technická řešení použitá na verzi E jsou opravdu objevná (systém REB Arexis, swashplate koncepce radaru ad.). Přesto však Gripen nezapře, že jde o stroj, který vznikal hluboko za studené války. Verze A poprvé vzlétla již v roce 1988, což bude v okamžiku ukončení pronájmu „našich“ Gripenů již dobrých 40 let.

Ostatně švédská vláda se rozhodla utlumit projekt výroby letounů Gripen E a plně se soustředit na program Flygsystem 2020, ze kterého má vzejít jeho „stealth“ následovník. Ať už Saab vyvine vlastní letoun, nebo se připojí k některému z evropských projektů na vývoj strojů 5. generace (tureckému, britsko-italskému nebo francouzsko-německo-španělskému), další rozvoj letounů Gripen to každopádně poznamená negativně.

Podobnou výtku lze samozřejmě vznést i vůči případné účasti strojů F-16 v tendru. Byť jsou silně modernizované, jde o koncepci zhruba 50 let starou. Česká armáda a vláda budou muset zvážit, v jaké situaci chceme být za 20 let. Můžeme mít sice ve výzbroji stále dobrý letoun, ale ostatní země, třeba včetně Švédska samotného, již budou zavádět techniku o generaci mladší.

Zatím jsme ale odkázáni na spekulace. Na potvrzení podrobností o nabídce Saabu – a vůbec o tom, kde bude či nebude ve výběrovém řízení – si budeme muset ještě počkat. Čas jistě ještě je, o vítězi případného tendru určitě rozhodne až vláda vzešlá z příštích voleb.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované