Hlavní obsah

Co změní nová vlna EET: Kdo bude evidovat, odkdy začne platit a kdo se jí vyhne

Kvůli novele zákona o EET budou muset evidovat téměř všichni podnikatelé. Někteří ale off-line. (Video: Josef Mačí, Jan Marek, Seznam.cz)

7. 6. 2019 16:42

Poslanci schválili novelu zákona o EET. Třetí a čtvrtá vlna se dotkne téměř všech podnikatelů. Někdo ale dostane výjimku.

Článek

Stanovisko ministerstva financí? Nesouhlasné. Tohle slovo zopakovala šéfka státní pokladny Alena Schillerová za poslední týden a půl celkem 822krát. Vyrovnala se tak s maratonem pozměňovacích návrhů k EET. Většina byla od občanských demokratů.

Novela zákona o evidenci tržeb ale Sněmovnou nakonec prošla. Teď zamíří do Senátu.

Navzdory opakovanému nesouhlasu ministryně financí se novela úpravám nevyhnula. Od původního návrhu se tak částečně odchýlila, přibyly také výjimky. Novela se ale dotkne velké části podnikatelů, Seznam tak přináší přehled odpovědí na základní otázky.

Odkdy bude platit

Novela zákona o evidenci tržeb vstoupí v platnost první den sedmého měsíce následujícího po dni, kdy bude vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Dá se ale předpokládat, že Senát, kterému dominují opoziční strany, novelu Sněmovně vrátí. Ta ji tak bude muset přehlasovat a teprve poté poputuje k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi. Třetí a čtvrtá vlna EET tak začne platit nejdříve na jaře 2020.

Na koho se bude vztahovat

Dosud museli evidovat tržby pouze restaurace, hotely, maloobchody a velkoobchody. Od příštího roku přibudou všechna svobodná povolání, celá doprava, zemědělství, řemeslníci a kompletní výrobní činnosti.

Do kolotoče EET tak spadnou třeba lékaři, advokáti, instalatéři, farmářské trhy nebo letní festivaly. Při projednávání ve Sněmovně nakonec zazněly všechny činnosti, které budou nově tržby evidovat. Zasadil se o to Zbyněk Stanjura (ODS), který podal přes 700 pozměňovacích návrhů, kterými chtěl prosadit výjimku z EET pro všechny podnikatele.

Poslanci tak uvalili evidenci na celou řadu okrajových podnikatelských aktivit. Třeba na lety do vesmíru, chovatele velbloudů, mořský rybolov, pěstování tabáku, těžbu soli nebo výrobu háčkovaných punčoch.

Jak se bude evidovat

O každé platbě v hotovosti informuje podnikatel finanční správu on-line. Proto si musí pořídit pokladnu, která zvládne tržby evidovat. Poplatníci z daně příjmů fyzických osob mohou uplatnit slevu na dani na pořízení takového zařízení. Maximálně však 5 tisíc korun.

Fyzické osoby ale mohou dosáhnout na výjimku. Evidovat sice budou muset tak jako tak, ale mohou to dělat v papírové podobě. O zvláštní režim mohou požádat ti, kteří nejsou plátci DPH, mají maximálně dva zaměstnance a jejich tržby nepřekročí za posledních 12 měsíců 600 tisíc korun. Ministerstvo financí původně navrhovalo limit 200 tisíc, rozpočtový výbor ale doporučil částku zvýšit.

Podnikatelé evidující ve zvláštním režimu si musí vyzvednout papírové účtenky na finančním úřadu. Sněmovna totiž zamítla návrh Pirátů, aby si je živnostníci mohli sami tisknout.

Kdo se EET vyhne

Vláda už zařadila do návrhu celou řadu výjimek, a to hlavně kvůli rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zrušil povinnost evidence tržeb pro bezhotovostní platby. Stát totiž podle rozhodnutí soudců nemá uvalovat na podnikatele další povinnosti, pokud už informace sbírá jiným způsobem.

„Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo,“ rozhodl Ústavní soud.

Z EET tak vypadne hazard, volání, nákupy přes mobil nebo obchodní letecká doprava. Evidovat nemusí také nevidomí a těžce hluchoslepí podnikatelé. Na trhu se totiž nedá pořídit žádný model pokladny, který by se dal ovládat hlasem.

Další výjimky přidali poslanci prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Pavel Kováčik (KSČM) prosadil, že evidenci tržeb nebude podléhat předvánoční prodej sladkovodních ryb ve dnech 18. až 24. prosince. Ale pouze v provozovně nebo u stánku, který nenabízí jiný sortiment.

Vládní ČSSD pak hlasovala pro návrh opozice, podle kterého se z EET vyjmuly také sociální služby jako například péče v domovech pro seniory.

Novela změnila také sazby DPH u některých služeb a zboží. Na návrh vlády se do nejnižší sazby DPH přesouvá například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby předloha zařazuje opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo.

Reklama

Doporučené