Hlavní obsah

Covid tady neexistuje, tvrdí Turkmenistán. Je to lež, míní odborníci

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

26. 9. 19:33

Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) se koronavirus celosvětově potvrdil u více než 230 milionů lidí. Stát ve Střední Asii přitom od začátku pandemie nenahlásil žádný případ nemoci covid-19.

Článek

Vláda Turkmenistánu tvrdí, že země, kde žije téměř 6 milionů lidí, od začátku pandemie  nezaznamenala žadný případ nemoci covid-19. O tom, že turkmenské úřady za téměř dva roky neevidují žádný případ koronaviru, svědčí také statistika vedená Světovou zdravotnickou organizací. Nezávislé organizace, aktivisté a místní obyvatelé však tomu nevěří. „Země Turkmenů“ podle nich zažívá třetí a možná nejsilnější vlnu. Domnívají se totiž, že místní úřady svým obyvatelům neříkají pravdu a pandemii bagatelizují.

Podobné rétoriky se dodnes držel například prezident Gurbanguly Berdymukhamedov, jenž zprávy o covidu považuje za „falešné“. Ve svém úterním projevu v OSN mimo jiné uvedl, že reakce na pandemii by neměla být „politizována“, uvádí stanice CNN.

Podívejte se, co se děje v jiných zemích v regionu, v čem by se mohl Turkmenistán lišit?
Rachel Denberová z organizace Human Rights Watch

O tom, že situace v Turkmenistánu je kritická, píší například místní a zahraniční média. Novináři nizozemského nezávislého webu Turkmen News shromáždili informace o nejméně šedesáti pacientech, kteří zemřeli na koronavirus. „Místo toho, aby to Turkmenistán uznal a spolupracoval s mezinárodním společenstvím, rozhodl se strčit hlavu do písku,“ komentoval situaci redaktor webu Ruslan Mjatjev.

V souvislosti s tím zástupci turkmenských lidskoprávních organizací, Turkmenské helsinské nadace, Demokratického občanského svazu Turkmenistánu a Asociace nezávislých právníků Turkmenistánu zaslali otevřený dopis Hansu Klugeovi, v němž WHO požádali, aby vyzvala místní úřady uznat pandemii. Autoři dopisu, který byl publikován 21. září, poznamenávají, že turkmenská vláda „stále popírá přítomnost koronaviru v zemi a skrývá bilanci úmrtí“. Zdravotníci se podle nich v souladu s vládní rétorikou bojí sdílet jakékoliv informace o počtu nakažených.

„Jsme přesvědčeni, že odmítnutí pandemie, zákaz svobody šíření informací, které se v zemi praktikují, vedly k tomu, že občané nevěděli o blížícím se nebezpečí,“ stojí v prohlášení.

V dopise se mimo jiné zmiňuje, že nemocnice v Ašchabadu a dalších městech jsou přeplněné, většina pacientů nemá peníze na léčbu a některá zdravotnická zařízení odmítají lidi s příznaky covidu hospitalizovat. Hovoří o tom také novináři turkmenské služby RFE/RL, kteří mají k dispozici fotografie, na kterých lze vidět stovky lidí sedět a stát na chodbách jedné z místních nemocnic. Z důvodu ochrany zdrojů však redakce fotografie a videa, které má k dispozici, nepublikovala.

Uvádí se také, že za poslední měsíc byla pro některé regiony nařízená karanténa. Jedním z nich je například Nijazovský region, kde nová pravidla vstoupila v platnost 18. září. Podle některých údajů za poslední týden tam na koronavirus zemřelo 15 lidí. Ašchabadští zdravotníci, kteří situaci v Turkmenistánu považují za alarmující, se přitom domnívají, že v souvislosti s covidem v celé zemi zemřelo nejméně několik tisíc lidí. Přesná čísla ale nejsou známa.

V Turkmenistánu mezitím nadále platí koronavirová opatření. Očkování proti koronaviru je v této středoasijské zemi povinné, Turkmenistán se ale potýká s nedostatkem bezplatných vakcín a testů. Podle představitelky organizace Práva a svobody občanů Turkmenistánu Diany Serebrjannikové jsou v zemi také těžko dostupné ventilátory a kyslík. „Turkmenistán hoří… Někde pacienty ani nepřijmou do nemocnice, jen je pošlou domů,“ poznamenala.

Kdo má poslední slovo? Prezident

Serebrjanniková a Mjatjev jsou přesvědčeni, že za utajení oficiálních statistik nakažených koronavirem v Turkmenistánu může hlava státu Berdymukhamedov. Jeho hlavní ambicí je podle Serebrjannikové vypadat jako zachránce a světový lídr, jenž zabránil šíření covidu ve vlastní zemi. „Turkmenistán je země, kde všechno vypadá růžově…“ říká Mjatjev, jenž je také přesvědčen, že potvrzení přítomnosti viru by podkopalo idealizovaný obraz, který si prezident vytvořil, vyvolalo by kritiku a donutilo by nést odpovědnost.

„Bylo by to něčí selhání, někdo by za to musel nést odpovědnost, a kdo má poslední slovo? Prezident,“ podotýká novinář.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované