Hlavní obsah

ČSSD má zaplatit Altnerovým dědicům 338 milionů korun, řekl Ústavní soud

Ústavní soud rozhodl v kauze Altnerovi dědicové vs. ČSSD. (Video: Seznam.cz)

Na tahu je nyní Nejvyšší soud, který teoreticky může po zohlednění výhrad Ústavního soudu znovu přiznat odkladný účinek, případně může v dohledné době vynést definitivní verdikt o dovolání ČSSD.

Článek

Ústavní soud (ÚS) vyhověl dědicům právníka Zdeňka Altnera a zrušil odklad vykonatelnosti verdiktu, podle kterého jim má ČSSD vyplatit asi 338 milionů korun. O odkladu rozhodl v roce 2016 Nejvyšší soud, který stále řeší dovolání ČSSD. Odklad, který byl podle ústavních soudců nedostatečně odůvodněný, a tedy nepřezkoumatelný, může Nejvyšší soud sociálním demokratům teoreticky přiznat znovu.

ČSSD podle předsedy strany Jana Hamáčka obratem požádá Nejvyšší soud, aby vykonatelnost opět odložil. Prostředky na případné vyrovnání s dědici Altnera podle Hamáčka ČSSD má, jejich vyplacení by ale znamenalo další úspory.

Exekuce na sociální demokraty je zastavená do doby rozhodnutí o dovolání, dodal Hamáček.

ČSSD obratem požádá Nejvyšší soud, aby vykonatelnost opět odložil. (Video: Seznam.cz)

Altnerovi dědici nález Ústavního soudu uvítali. „Jsme rádi, že ÚS se takto vyslovil v tomto směru k protiústavnímu postupu Nejvyššího soudu ČR a stvrdil, že ČSSD nehradí třetí rok pravomocně přiznané pohledávky na základě takovéhoto neústavního postupu,“ uvedli ve společném prohlášení Patrik a Veronika Altnerovi. „Nešlo o žádné formality, jak se dnes snaží ČSSD tvrdit, ale o zásadní porušení základních zásad řízení o jejich dovolání,“ dodali.

Po doručení dnešního nálezu ÚS bude verdikt o nároku Altnerových vůči ČSSD znovu pravomocný a vykonatelný. Opět se tak rozběhne exekuce, zahájená už v roce 2016. Dosud byla přerušená, řekl novinářům advokát Altnerových Václav Veselý. Doplnil, že nyní je nutné čekat také na další postup Nejvyššího soudu.

Podle ústavního soudce Jana Filipa má nyní Nejvyšší soud v podstatě dvě možnosti. Buď může opět rozhodnout o odkladu vykonatelnosti, ovšem zohlednit při tom výtky ÚS, anebo vynést definitivní verdikt o nároku vůči ČSSD. Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček se nechce ke kauze zatím vyjadřovat. Soud se musí s nálezem nejprve důkladně seznámit, uvedl.

Usnesení o odkladu vykonatelnosti je z 6. června 2016. Nejvyšší soud tehdy konstatoval, že neprodleným výkonem rozhodnutí by mohla vzniknout ČSSD závažná újma. Podle Altnerovy ústavní stížnosti rozhodoval u Nejvyššího soudu senát, který si kauzu „sám přidělil". Soud prý navíc usnesení přiměřeně neodůvodnil.

Podle ústavních soudců skutečně Nejvyšší soud porušil Altnerova práva, respektive jeho dědiců. Konkrétně šlo o právo na řádný proces a právo na zákonného soudce. ÚS zkritizoval rozvrh práce Nejvyššího soudu pro rok 2016, který dával širokou pravomoc řídícímu předsedovi senátu. Přidělení kauzy konkrétním soudcům tak nebylo dostatečně transparentní.

„Pravidla přidělování soudní agendy musí být stanovena přímo v rozvrhu práce, musí být transparentní, obecná a obsahovat záruky proti možnému zneužití," uvedl Filip v obsáhlém odůvodnění.

V listopadu 2016 právník Altner zemřel a Nejvyšší i Ústavní soud musely čekat na vyjasnění okruhu dědiců. Nyní tak jako stěžovatelé v řízení figurují právníkovi potomci Patrik a Veronika Altnerovi.

Pražský městský soud přiznal Altnerovi peníze 31. března 2016 za to, že ČSSD od roku 1997 zastupoval ve sporu o vlastnictví pražského Lidového domu. Podle rozsudku mu ČSSD měla zaplatit 18,5 milionu korun, hlavní část celkové nárokované sumy pak tvořila smluvní pokuta, která za 5734 dní od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun.

V období mezi rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze a odkladem vykonatelnosti, o kterém rozhodl Nejvyšší soud, byl verdikt pravomocný a vykonatelný. ČSSD přesto odmítala Altnerovi peníze poslat. Odůvodňovala to obavou, že v případě úspěchu u Nejvyššího soudu už by peníze od bývalého advokáta nikdy nedostala zpět. Uspokojovala proto jen Altnerovy věřitele, kteří se jí hlásili.

Doporučujeme

Reklama