Hlavní obsah

Další hádka o Koněva. Rusové útočí na Facebooku, Češi se brání: „Nejsme váš satelit”

Na 50. výročí okupace byla socha maršála Rudé armády v Praze 6 doplněna o historické vysvětlení. (Video: Hanuš Hanslík, Seznam.cz)

Ruské velvyslanectví protestuje proti novým informačním cedulím u pomníku maršála Koněva. Praha 6 se prý hrdinu Sovětského svazu snaží očernit.

Článek

Za „nepodloženou hypotézu” označila ruská ambasáda v Praze informace na nové vysvětlující tabuli u pomníku maršála Koněva v Bubenči. Ta mimo jiné odkazuje na Koněvovu roli před srpnovou okupací Československa v roce 1968.

Nový text ve třech jazycích zmiňuje nejen Koněvovu roli při osvobození Prahy v květnu 1945, ale také při potlačení maďarského povstání na podzim 1956, stavbě Berlínské zdi v roce 1963 a potlačení pražského jara.

Radnice šesté městské části novou vysvětlující tabulku slavnostně odhalila v den padesátého výročí srpnových událostí z roku 1968. Cedule nahradila původní znění z doby odhalení pomníku v roce 1981.

Pozván, ale nepřišel

Na slavnostní odhalení nové cedule pozvala radnice i ruského velvyslance Alexandra Vladimiroviče Zmejevského. On ani žádný jiný zástupce ambasády nedorazili. Velvyslanectví ale poté záležitost ostře odsoudilo na svém facebookovém profilu a později i na oficiální webové stránce.

„Odsuzujeme takové nekorektní a politicky motivované kroky, kterými se současné vedení městské části Praha 6 za každou cenu snaží očernit osobnost I. S. Koněva, přičemž používá jednu z nejcitlivějších stránek našich společných dějin,” píše se v prohlášení, které ale není podepsané žádným konkrétním představitelem diplomatického sboru Ruské federace v Česku.

Podle prohlášení může mít krok dokonce „vážné negativní důsledky pro další rozvoj bilaterálních vztahů ve vojensko-memoriální sféře”.

Už nejsme váš satelit, vzkazuje Praha 6

Radnice Prahy 6 tvrzení ruské ambasády o „nepodložených spekulacích” jednoznačně odmítá.

„Rusové zřejmě mají pocit, že když podle jejich pískání skáče prezident Zeman, budou se tak chovat i ostatní. Je ale potřeba, aby si uvědomili, že dávno nejsme jejich satelit a že stanovisko našich odborníků je pro mě určující,“ napsal Seznamu v reakci na zveřejněný status ambasády starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).

Nové znění doprovodného textu u pomníku podle něj radnice konzultovala s odborníky z Ústavu pro soudobé dějiny a Vojenského historického ústavu. Slova ruské strany považuje Kolář za nepřijatelnou snahu vměšovat se do vnitřních záležitostí suverénního státu.

Obdobně situaci před časem komentoval i tehdejší ministr zahraničních věcí Martin Stropnický (ANO). Loni v listopadu, kdy ambasáda zaslala resortu diplomatickou nótu proti záměru upravit stávající znění komentáře u Koněvova pomníku, vzkázal, že jediným řešením v jeho očích je „ponechat na Pražanech a jejich demokraticky zvolených zástupcích, aby si sami určili, jak má socha a její okolí vypadat”.

Praha 6 také odmítá ruské výhrůžky o zhoršených bilaterálních vztazích. „Rusové asi mají máslo na hlavě, protože jsou to oni, kdo neplní česko-ruskou bilaterální smlouvu o péči o válečné hroby a pomníky, protože většina pomníků československých legionářů na území Ruska je ve velmi žalostném stavu. Oproti tomu naše Ministerstvo obrany a místní samosprávy investovaly do údržby a oprav pomníků sovětským vojákům za poslední roky nemalé sumy,” tvrdí Kolář.

Průzkum před invazí

Podle historiků je Koněvova role v přípravách okupace historicky doložitelná a srozumitelná.

„V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa,” píše se na ceduli, která nahradila původní desku z roku 1981. Koněv stanul v čele sovětské delegace, která nečekaně a bez obvyklých předchozích příprav přiletěla do Československa v květnu 1968.

Akce podle historiků souvisela s přípravami na samotnou srpnovou invazi. „Nikdo netvrdí, že on sám aktivně prováděl nějakou činnost zpravodajského charakteru. Podle dostupných informací ale spoluzaštítil svojí osobností počátkem května 1968 delegaci, která měla propagandistický a pravděpodobně zpravodajský charakter,” vysvětluje historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.

Nač myslely masy?

Delegace s Koněvem v čele přiletěla do Československa oproti zvyklostem bez předchozího ohlášení a příprav, poté se rozdělila a jednotlivé skupiny navštěvovaly vybrané podniky a vojenské útvary po celé zemi. „Samozřejmě tento výklad stojí na nepřímých důkazech, protože sovětské archivy nebyly k této události dosud otevřeny,” dodává Tomek.

Ruská tvrzení o „nepodložené hypotéze” odmítá i jeho kolega, autor knihy Vojenské řešení pražského jara Daniel Povolný. „Sověti vyžadovali, aby se (účastníci delegace, pozn. red.) dostali do kontaktu s masami pracujících a s armádou. Tam se jejich členové z reakcí lidí snažili usoudit, jaká je situace v Československu, a následně o tom měli sepsat hlášení,” popsal úkol delegace vedené Koněvem Povolný pro server Aktuálně.cz. „Sehrál roli, která by se dala určitě označit jako poměrně vedlejší.”

Konkrétně zhodnotit, jak byla samotná delegace i Koněvova následná zpráva pro přípravu okupace zásadní, je obtížné. Rusko totiž dosud veškeré příslušné dokumenty ukrývá ve svých archivech.

123x
Tomáš Ferby
25. 8. 2018
1938x
Misula
25. 8. 2018

Doporučujeme

Reklama