Článek
Jihoamerický kontinent se potýká s čím dál větším migračním problémem, který se v počtech lidí na útěku začíná blížit migraci do Evropy.
Z Venezuely, kde vládne autoritářský režim prezidenta Madura, odešlo od roku 2014 kvůli politické a ekonomické krizi 2 300 000 lidí.
OSN se obává, že migrace záhy dosáhne stejné míry jako v Evropě v roce 2015. Tehdy vrcholila migrace uprchlíků z Blízkého východu a zemí subsaharské Afriky.
OSN už dříve oznámila, že počty prchajících Venezuelanů jsou alarmující, a varovala před humanitární krizí v celé Jižní Americe. O situaci kolem migrační vlny mají příští týden v kolumbijské Bogotě jednat zástupci Kolumbie, Ekvádoru a Peru.
Příliv uprchlíků z Venezuely do okolních zemí se přitom v posledních dnech opět značně zesílil. Jen v pátek hranice překročilo 2500 Venezuelanů.
Je to i proto, že se státy jihoamerického kontinentu začínají uprchlické vlně bránit. Důvody uprchlíků, proč zemi opouštějí, si můžete poslechnout v úvodním videu tohoto článku.
Nejnovější opatření zavedlo v sobotu Peru - posílilo ochranu hranic. A k podobnému zásahu se chystá také Ekvádor.
Nově budou Venezuelané pro vstup do těchto zemí potřebovat platný pas, což je pro řadu z nich problém. Doposud jim pro vstup stačil jakýkoliv identifikační průkaz.
Kdy začne pravidlo platit v Ekvádoru, zatím není známo, jelikož se proti němu ohradil ekvádorský soud. Chystané restrikce prý porušují dřívější dohody o volném pohybu v regionu, píše BBC.
Hranice však už dříve zavřel i brazilský stát Roraima, když místní úřady nezvládaly přesidlovat příchozí do dalších částí Brazílie.
„Na hranicích s Brazílií dochází k násilnostem, to je první varovný signál. Přerůstá to v krizi, jakou pamatujeme třeba ze Středozemí. Takto složitá situace se může zvrhnout v krizovou situaci velmi rychle a my musíme být připraveni,” cituje BBC Joela Millmana z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Ta vymýšlí krizové plány a vysílá týmy koordinátorů a pozorovatelů přímo na nejexponovanější hraniční přechody mezi Venezuelou a jejími sousedy.
Venezuela dříve patřila mezi nejvíce prosperující země Latinské Ameriky, nedokázala se však vyrovnat s propadem cen ropy.
Korupce a špatné hospodaření pod vedením socialistické vlády pak za posledních 20 let způsobily, že se země ocitla v zatím nejhorší ekonomické krizi. Kolabují zde například veřejné služby a stále častější jsou mnohahodinové výpadky elektrické energie i dodávek vody.
