Hlavní obsah

Další zásah ze strany Číny. Francie odkládá výstavu o mongolském vládci

Foto: Profimedia.cz

Socha Čingischána v Mongolsku.

Reklama

14. 10. 2020 17:36

Muzeum ve francouzském městě Nantes se rozhodlo odložit o tři roky výstavu o zakladateli mongolské říše Čingischánovi kvůli tlaku čínských úřadů. Zásah Pekingu přišel v době, kdy komunistická strana zesiluje diskriminaci Mongolů.

Článek

Čína, která na výstavě spolupracovala, chtěla cenzurovat doprovodné texty a požadovala, aby z nich byla vypuštěna slova jako „mongolský“ či „říše“. V názvu výstavy pak nemělo zůstat ani jméno samotného Čingischána. Muzeum to odsoudilo jako snahu o přepsání mongolské historie a kultury.

Čína podle kritiků momentálně zintenzivňuje pronásledování etnických Mongolů, kterých v zemi s více než jednou miliardou obyvatel žije přes 6 milionů. Většinou je lze najít v autonomním území zvaném Vnitřní Mongolsko, píše agentura AP.

Muzeum v Nantes výstavu o mongolském dobyvateli ze 13. století původně chystalo ve spolupráci s muzeem ve městě Huhehot ve Vnitřním Mongolsku. Napětí ale vzrostlo, když čínský úřad pro kulturní dědictví začal na francouzské muzeum naléhat, aby změnilo celé pojetí expozice. Podle francouzské strany chtěla Čína „vymazat mongolskou historii ve prospěch nového národního úhlu pohledu“.

Historické muzeum v Zámku vévodů bretaňských v Nantes jednání označilo za snahu přepsat dějiny a upozornilo také na „přitvrzení postupu čínské vlády proti mongolské menšině“.

„Ve jménu lidských, vědeckých a etických hodnot jsme se rozhodli přípravy výstavy pozastavit,“ uvedl v reakci na situaci ředitel instituce Bertrand Guillet. Čínské velvyslanectví v Paříži se podle agentury AP k situaci dosud nevyjádřilo.

Výstava, jejíž začátek byl kvůli koronavirové krizi původně přeložen z letošního října na začátek roku 2021, se tak nakonec uskuteční až v roce 2024. Využity přitom budou předměty z evropských a amerických sbírek, nikoli z těch čínských.

Dobyvatel a zakladatel mongolské říše Čingischán, který zemřel roku 1227 na jedné ze svých válečných výprav, ovládal na začátku 13. století rozsáhlé území rozkládající se od pobřeží Tichého oceánu až ke Kaspickému moři. Jeho vojska byla proslulá svou krutostí a počet lidí, kteří zahynuli během Čingischánových výbojů, se odhaduje na 40 milionů.

Případ výstavy ve francouzském muzeu není první, kdy se Čína pokouší zasáhnout do mongolských dějin a kultury, připomíná agentura AFP. Jasným příkladem toho jsou například protesty, které vypukly koncem srpna v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko.

Tisíce Mongolů tehdy protestovaly proti rozhodnutí Pekingu, na jehož základě dochází u několika školních předmětů k postupnému nahrazení jejich rodného jazyka - mongolštiny - čínštinou. Nově schválená jazyková politika totiž nařizuje všem žákům od útlého věku výuku v mandarínštině, která je dominantní verzí čínštiny a zároveň úředním jazykem v celé Číně.

„Nezáleží na tom, kde žijete, pokud jste Mongol, měl byste se připojit k tomuto hnutí. Bez mongolštiny tu není mongolský národ, o kterém bychom mohli mluvit,“ zněla slova bývalého prezidenta Mongolska Cachjagína Elbegdordžiho ve videu zveřejněném na podporu protestů.

Rodiče během nich vyhrožovali ponecháním dětí doma a vzniklo také několik petic, které se šířily v mongolských řadách. Velké davy se scházely před budovami tamních škol, aby zpívaly protestní písně a skandovaly různá hesla. Kromě jiného pak lidé volali po transparentnosti čínské ústřední vlády.

Pro britský list The Guardian se k tehdejší situaci vyjádřil Enghebatu Togochog, ředitel Jihomongolského informačního střediska pro lidská práva sídlícího ve Spojených státech: „Za posledních 70 let si mongolské obyvatelstvo prošlo mnohým. Genocida, politický útlak, ekonomické vykořisťování, kulturní asimilace, ničení životního prostředí. Po sedmdesáti letech téhle tvrdé čínské politiky je mongolský jazyk posledním zbývajícím symbolem Mongolska.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované