Hlavní obsah

Data: Na jednu starostku připadají 4 starostové. Čím větší obec, tím méně žen

Seznam Zprávy zjišťovaly, jak jsou ve vedení více než 6300 obcí ČR zastoupené ženy. Platí nepřímá úměra: čím více financí a moci, tím méně žen o nich rozhoduje.

Reklama

Článek

Žen v komunální politice v Česku přibývá, jejich počet však roste pomalu. V současnosti je má ve svém vedení jen pětina obcí. Nejvíce starostek najdeme v čele malých obcí do 1000 obyvatel (28 %), nejméně naopak ve vedení velkých měst nad 100 000 obyvatel (necelých 8 %).

„Úroveň místních samospráv je v české politice jedinou, kde se trvale zvyšuje poměr žen mezi nominovanými i mezi zvolenými zastupitelkami. Zastoupení žen v komunální politice vzrostlo od roku 1994 do roku 2018 o více než 9,5 procentního bodu. Jejich podíl po volbách v roce 2018 činí 28 %,“ říká Veronika Šprincová, ředitelka organizace Fórum 50 %, které se dlouhodobě věnuje uplatnění žen v politice.

Podíl žen v nejvyšších obecních funkcích je ale nižší než podíl zastupitelek. Aktuálně je poměr starostů a starostek 8:2, tedy z deseti starostenských postů jich pouze dva připadají na ženy.

„Vzrůstající zapojení žen do rozhodování na komunální úrovni je určitě dobrou zprávou. Bohužel podíl žen v zastupitelstvech měst a obcí stoupá stále pomaleji – vyrovnaného zastoupení bychom se podobným tempem mohli dočkat až někdy za 50 let. Nejvíce žen starostek najdeme ve vedení malých obcí do 1000 obyvatel, nejméně naopak ve vedení velkých měst nad 100 000 obyvatel. Stále platí nepřímá úměra: čím více financí a moci, tím méně žen o nich rozhoduje,“ říká Veronika Šprincová.

Nejvíce starostek reprezentuje v obcích hnutí ANO a Starosty a nezávislé, v obou případech téměř 30 %. Následují ženy bez stranické příslušnosti (26,5 %) a KDU-ČSL (23,2 %). Naopak nejméně starostek nosí dres TOP 09 a Pirátů (v obou případech 11 %).

Studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR „Česká politika: Ženy v labyrintu mužů?“ na konkrétním příkladu České republiky poukazuje na rozpor mezi formálním principem rovnosti všech lidí zakotveným v ústavním systému a každodenní, především politickou realitou. V České republice totiž dosud neplatí jeden z modelů obvyklých ve Skandinávii - čím širší vedení strany, tím větší mají ženy zastoupení. Ve všech sledovaných stranách je v širším vedení zastoupeno maximálně 10 % žen. Moc a postavení Podle zjištění této studie mají muži a ženy odlišné pojetí konceptu politické moci - ženy častěji než muži vnímají politiku jako veřejnou službu a méně často akcentují roli politické funkce jako takové a společenského postavení, které s sebou přináší.

Na jedné straně naprostá většina české veřejnosti (84 % respondentů) považuje zapojení žen do veřejných funkcí za užitečné, přičemž třetina je označila dokonce za „velmi užitečné“ . Naopak odpůrci zapojování žen do politického života tvoří v české populaci výraznou menšinu.

Na druhé straně se většina české veřejnosti domnívá, že ženám ztěžují vstup do politiky rodinné povinnosti (80 %), tradice (74 %) i společenské podmínky (69 %).

Nejaktivnější mezi 30. a 60. rokem

Zdaleka nejviditelnější rozdíl, kdy se ženy a muži uplatňují ve vedení obcí, je ve věkové skupině 20–24 let. Žen v tomto věku, které vedou obec, je pouhých 10 procent, mužů je naopak 90 procent. Do věku 50–54 let zastoupení žen mírně roste k 26 procentům, s přibývajícím věkem jich zase ubývá až ke 14 procentům ve věkové kategorii 75 let a více.

Důvodem je péče o děti a později o stárnoucí rodiče. V řadě případů se pak jedná o kombinaci obojího: Tento jev experti vysvětlují tzv. sendvičovou generací, kdy se zejména ženy středního věku zároveň starají o své děti, které ještě nedosáhly samostatnosti, a zároveň o své rodiče ve vyšším věku. V kariéře si ženy v tomto věku výrazně častěji než muži zkracují pracovní dobu nebo odmítají pracovní nabídky a méně se uplatňují v politice.

Ve větších obcích starostky ubývají

Následující graf ilustruje, jak se snižují podíly žen ve vedení s rostoucí velikostí obce. Například ve Zlínském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji se nenajde ani jedna žena v čele obcí nad 10 tisíc obyvatel. Mezi těmito většími obcemi pak vede Olomoucký kraj, kde se zastoupení žen v čele radnic vyhouplo nad 37 procent.

V žebříčku Global Gender Gap Report 2020 je Česká republika na 70. místě ze 152 států, těsně pod Rumunskem a jedno místo nad Maltou. V poslanecké sněmovnějsou ženy zastoupeny pouze ze 22,5 %, což je oproti ostatním státům lehký podprůměr.

Přehled všech starostek a starostů

🔵 U každé obce je možné zjistit, zda ji vede muž nebo žena, z jaké je politické strany, kolik mu/jí je let, jakou profesi vykonával/a před zvolením.

🔵 Kliknutím na vybranou obec se zobrazí detaily.

🔵 Mapu lze přiblížit či oddálit kliknutím na + nebo - (popř. na mobilu tažením prstů od sebe).

🔵 Legenda funguje jako filtr.

Všechny obce

Následující mapa ukazuje kompletní srovnání žen a mužů ve všech obcích ČR.

Reklama

Doporučované