Hlavní obsah

Data: Kolik je v Česku možných vedlejších účinků vakcíny

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

2. 7. 2021 20:21

Státní úřad pro kontrolu léčiv vydal přehled nahlášených možných nežádoucích účinků vakcín proti covid-19. Jejich podíl nedosáhl ani desetiny procenta.

Článek

Od začátku očkování v Česku bylo podáno více než osm milionů dávek – a mírně přes 6 tisíc lidí poté nahlásilo SÚKLu nežádoucí komplikace. S vakcínou to přitom ani nemusí souviset. „Všechna hlášení jsou pouhými podezřeními, nikoliv prokázanými nežádoucími účinky vakcín. Mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti,“ vysvětluje úřad na svých stránkách.

„Mohou být také nahlášeny nežádoucí účinky, které nejsou správně pojmenovány. Výpis tedy slouží pouze pro přehled toho, jaké reakce byly nahlášeny, nejde o statistiku skutečně prokázaných nežádoucích účinků vakcín,“ doplňují odborníci SÚKLu.

Jedno hlášení může obsahovat i více reakcí a vzhledem k tomu, že mohou být zjištěny duplicity, se počet může později měnit. Podezření na nežádoucí účinky úřad eviduje od začátku očkování v zemi, tedy od prosince loňského roku.

Zdaleka nejvíce lidé nahlásili takzvaných celkových příznaků a reakcí v místě aplikace. Do toho spadají například pocit nepohody v místě vpichu, horečka, zimnice nebo různé bolesti. Komplikace zapadající do této skupiny hlásily necelé 4 tisíce očkovaných.

Téměř 1500 hlášení byly neurologické příznaky. To znamená například bolest hlavy, mravenčení, závratě nebo pocity na omdlení. O necelou stovku méně bylo příznaků svědčících pro ovlivnění svalů, kloubů nebo kostí. Lidé na sobě krom bolesti vyjmenovaných částí pohybového aparátu pozorovali také slabost nebo sníženou pohyblivost.

Poslední skupinou s více než tisícem evidovaných záznamů pak byly ty svědčící pro ovlivnění trávicí soustavy. To znamená například nevolnosti, zvracení, průjmy nebo bolest břicha.

Desítky podezřelých úmrtí

V přehledu je také uvedeno 86 úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín. Jejich počítání je však složitější. „V počtu úmrtí jsou zahrnuty i případy úmrtí na infekci virem SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, ke kterým došlo po aplikaci první nebo druhé dávky vakcíny,“ vysvětluje úřad.

„Infekce SARS-CoV-2 bývá relativně často hlášena jako podezření na nežádoucí účinek očkování proti covid-19. Připomínáme, že žádná vakcína proti jakémukoli onemocnění před ním nechrání stoprocentně, tedy ani vakcíny proti covid-19 neposkytují absolutní ochranu před infekcí SARS-CoV-2.“

Odborníci také připomínají, že maximální možná ochrana nastává až s časovým odstupem po druhé dávce. K onemocnění po první nebo krátce po druhé dávce tedy může dojít. Vakcína sama však nemoc způsobit nemůže.

Data naopak ukazují, že je velmi efektivní jak v prevenci před hospitalizací, tak při snižování úmrtnosti covidu. A to i proti variantě delta, původně nazývané indickou.

výzkumu Public Health England vyplynulo, že vakcíny od Pfizeru a AstraZenecy po obou dávkách předejdou hospitalizaci v 96 respektive 92 procentech. Pfizer je navíc z 88 procent účinný proti symptomatickému průběhu nemoci již dva týdny po ukončení vakcinace, AstraZeneca pak má 60% účinnost.

Očkování má významný podíl i na klesajících denních přírůstcích obětí epidemie. Dobře je to vidět na následujícím grafu. Než začala být skupina nejstarších dostatečně proočkovaná, tvořila téměř polovinu všech obětí.

S rostoucím počtem vakcinovaných tento poměr klesal a stoupat začal opět až v momentě, kdy se očkovaly i další skupiny. Senioři tak přišli o pomyslnou výhodu a od té doby je důležitější sledovat celkové počty obětí.

„Netroufla bych si odhadnout podíl jednotlivých faktorů,“ potvrdila pro Seznam Zprávy demografka a členka odborné skupiny MeSES Dagmar Dzúrová. „Na poklesu počtu případů se jistě podílela protiepidemická opatření, narůstající počet osob imunních vlivem vakcinace a prodělaného onemocnění i letní období.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované