Hlavní obsah

David Rath, příliš složitý případ na rychlý proces

 

Reklama

28. 9. 2016 12:25

Jsou čtyři roky čekání na pravomocný verdikt zbytečně dlouhé? Lenka Bradáčová komentuje kauzu David Rath.

Článek

Za měsíc začne Vrchní soud v Praze projednávat odvolání bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Od chvíle, kdy jeho kauza začala, uplynuly čtyři roky, a případ stále nekončí.

Lenka Bradáčová stála na počátku Rathova stíhání. Reportérům Seznamu při rozhovoru řekla, že délka řízení v kauze Rath je podle jejího názoru přijatelná. Ale opravdu musí David Rath čekat na pravomocný rozsudek dlouhé roky?

„Se znalostí všech informací o této trestní věci říkám, že čtyři roky jsou doba naprosto střízlivá," prohlásila Bradáčová, ale připustila, že může existovat i mnoho jiných právnických hodnocení.

Průtahy? Nemyslím si

Vrchní státní zástupkyně v rozhovoru argumentovala především složitostí celé kauzy. Přípravné řízení netrvalo více než rok a půl, poté následovalo samotné řízení před soudem. „Domnívám se, že vzhledem ke složitosti kauzy a množství obviněných se nejedná o věc, která by mohla být identifikována jako věc s průtahy. Ale samozřejmě to konečné hodnocení budou činit soudy,“ připouští Bradáčová.

Davida Ratha, někdejšího významného politika ČSSD, ministra, hejtmana, čekají dva soudy. V prvním, odvolacím, napadl verdikt první instance, která ho poslala na osm a půl roku do vězení a rozhodla o propadnutí 20 milionů korun ve prospěch státu za ovlivňování zakázek na rekonstrukci zámku Buštěhrad. Druhý se týká ovlivňování zakázek při rekonstrukcích středočeských nemocnic.

Jak to vlastně bude v případě, že první verdikt potvrdí i odvolací soud, a i druhý případ skončí odsouzením? Sečtou se tresty, nebo se budou překrývat, bude-li David Rath odsouzen?

„Pokud bude některý z verdiktů pravomocný, pak soudce v druhém případu k tomu přihlédne. Potom bude samozřejmě zvažovat otázku souhrnného trestu,“ vysvětluje státní zástupkyně. Považuje to však za otázku z pohledu teorie trestního práva za velmi složitou. „Možná se sluší říci, že není žádný problém v tom, že jedno řízení skončí pravomocným verdiktem odvolacího soudu, a přitom běží řízení další. Naopak, dokonce i Ústavní soud v některých svých řízeních tento postup označil za žádoucí právě proto, aby nedocházelo k nedůvodným průtahům.“

První soudní zkouška velkých firem

Bradáčová také upozorňuje, že v druhé větvi Rathova případu, tedy v zakázkách kolem nemocnic, figurují také právnické osoby, stavební firmy, které se o práci na nemocnicích ucházely. „Obstarávali jsme nové důkazy, které bylo potřeba doplnit, a tudíž i toto doplnění protahovalo tu původní věc.“

Kauzy na Seznamu

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob platí od 1. ledna 2012, takže kauza Rath bude přinejmenším mezi takto velkými případy první, kdy se použijí nové paragrafy.

Firem v případu figuruje osm. I pro ně bude verdikt naprosto zásadní. „To v každém případě. Poukazovali jsme na to, že se v tomto případu odrazí i novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která byla přijata Parlamentem,“ říká Bradáčová a pokračuje: „Ta novela, řekla bych, dekriminalizuje některé představitele, respektive potažmo potom vyviňuje právnickou osobu z konkrétního jednání. Myslím si, že i tato novela se v konečném verdiktu soudu projeví.“

Případ Rath je zajímavý i tím, že jedna z obviněných osob, Ivana Salačová, se rozhodla využít takzvaného institutu spolupracujícího obviněného. Tím pádem si řekla – lidově řečeno - o nižší trest. Co o tomto institutu soudí Bradáčová? „Je využitelný jen ve skutečně zásadních trestních kauzách. Typově velmi závažných, organizované povahy. A nechci říci, že by to bylo něco výjimečného, ale pohybujeme se řádově v jednotkových číslech. Nejedná se o institut, který by byl každodenně využíván.“

Jak sama Bradáčová vzpomíná na začátek kauzy Rath? „Já se určitě v této chvíli do pravomocného rozhodnutí k tomu vyjadřovat nebudu."

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované