Hlavní obsah

Deportace i trest smrti. Přátelství Číny a Tálibánu by mohlo stát životy

Foto: Profimedia.cz

Kvůli situaci Ujgurů se konají demonstrace po celém světě. Snímek z červencové události v Londýně.

Reklama

14. 9. 10:48

Ujgura žijícího v Afghánistánu mohou Tálibové na přání Číny zajmout a „vrátit“ za hranice. V takovém případě je pravděpodobný i trest smrti, říká v rozhovoru o paktu Číny a Tálibánu dánský vědec Rune Steenberg.

Článek

Pro tisíce lidí v Afghánistánu není nadvláda Tálibánu tím největším problémem. Ujgurové žijící za hranicemi čínského Sin-ťiangu se děsí rostoucího vlivu Číny a možné deportace do míst, ze kterých oni či jejich rodiče před lety uprchli.

O své životy se etničtí Ujgurové bojí zcela oprávněně, říká pro Seznam Zprávy dánský vědec pracující na projektu Sinofon Univerzity Palackého v Olomouci Rune Steenberg. V čínské autonomní oblasti, odkud mnozí Ujgurové prchají, sám strávil několik let a dodnes vzpomíná na přítomnost neustálého strachu a všudypřítomného dohledu kamer. Dnešní Tálibán je pragmatický, za příslib čínských peněz by kulturně blízké Ujgury mohli vyměnit, vysvětluje v rozhovoru.

O jakém druhu nebezpečí v případě Ujgurů v Afghánistánu mluvíme?

Tálibán, který převzal kontrolu nad Afghánistánem, má velice silný vztah s Čínou. Za poslední desítky let se jejich vztah čím dál více upevňuje. Číňané sehrávají zásadní roli i ve vztahu Tálibánu a Spojených států s mezinárodní komunitou. Nyní se Ujgurové bojí, že je Tálibán jednoduše Číňanům prodá, protože si s Čínou potřebuje udržovat dobré vztahy a nemůže si dovolit přijít o čínské investice. A to zejména v případě, pokud Západ pozastaví své investice a ekonomickou podporu Afghánistánu. Čína se tak Tálibánu jeví jako jediný směr, kudy se vydávat. Což s sebou obnáší i vycházení vstříc jejím požadavkům, včetně posílání Ujgurů zpět do Číny. To se dělo například i v Pákistánu, Egyptě a dalších zemích jihovýchodní Asie.

Děje se to z důvodu, že Čína tyto lidi označuje jako teroristy. Strach těch lidí se aktuálně točí kolem toho, že Čína označí všechny Ujgury v Afghánistánu za teroristy, Tálibán je zajme a pošle do Číny. A je velice pravděpodobné, že to Tálibán udělá, protože by si tím zajistil ekonomickou jistotu. Proto jsou Ujgurové za hranicemi Číny tak zranitelní.

Život v Sin-ťiangu

V čínské severozápadní autonomní oblasti Sin-ťiang žije asi 12 milionů Ujgurů. Od roku 2017 proti nim a dalším muslimským menšinám čínská komunistická strana cílí kampaně hromadného zadržování, sledování, nucených prací, dle některých zpráv také nucené sterilizace, mučení a znásilňování. Již obligátní odpovědí Číny na tato obvinění je, že k žádnému porušování lidských práv nedochází. Detenční tábory mají být jen odbornými centry určenými k boji proti extremismu.

Lidé v táborech jsou většinou Ujguři, Kazachové, Kyrgyzové či Číňané označení za kolaboranty. Sin-ťiang je rozsáhlé autonomní území, které svůj status získalo v roce 1955 v období komunistické vlády. Předtím to byla součást republiky existující od roku 1911 do 1949. A ještě předtím, po dobytí dynastií Čching, to bylo kolonizované území. Když přebrali vládu komunisté, žilo na území Sin-ťiangu jen okolo pěti procent hanských Číňanů. Po zásahu čínské vlády ale oblast začalo obývat čím dál více Hanů, což za posledních 50 let způsobuje značné tenze. Dnes tvoří asi polovinu obyvatel.

Tálibové přitom mají kulturně s Ujgury poměrně dost společného…

Deset až dvacet let zpátky byli Ujgurové v Afghánistánu spíše pod ochranou Tálibánu, protože se někteří z nich angažovali v islamistických skupinách, které mají blízko k ideologii Tálibánu. Nyní je situace odlišná a vůbec se nedivím, že jsou lidé vyděšení. Je zjevné, že se dnešní Tálibán od toho z dob před dvaceti lety zcela liší. Dnes je mnohem pragmatičtější. Pokud se budou muset zaobírat sankcemi ze Západu a Afghánistánu se přestane dostávat podpory, vztahy s Čínou se ještě utuží, stane se pro něj klíčovou zemí pro přežití. Přinejmenším v tajnosti se tak může uzavřít dohoda o posílání Ujgurů do Číny. To by pro ty lidi byla katastrofa.

Co se s deportovanými lidmi stane?

Pokud deportují do Číny osobu spojovanou s Ujgury, která žila v Afghánistánu, mohou jí přišít i zapojení do organizací, které usilují o separatismus, bojování s čínskou vládou za Východní Turkestán (Sin-ťiang). V tom případě půjdou před soud, který velice pravděpodobně neproběhne spravedlivě a šance na doživotní vězení či trest smrti jsou velice, velice vysoké.

Rune Steenberg

Dr. Rune Steenberg je vědec pracující na projektu Sinofon při Univerzitě Palackého v Olomouci, antropolog zabývající se Sin-ťiangem a Ujgury. Prováděl svůj rozšířený terénní výzkum v pevninské Číně a Indonésii a později také v Sin-ťiangu a Kyrgyzstánu. Mimo to, že mluví plynně ujgrusky a čínsky, ovládá základy kyrgyzštiny. Mezi oblasti jeho výzkumu patří témata jako příbuzenství, ekonomické transformace, násilí a narativy v jižním Sin-ťiangu v rozmezí let 2010–2019.

Jak obtížné je v Afghánistánu rozeznat Ujgury?

Ujgurové mají svůj původ zapsaný v pasech a občanských průkazech. Mimo to jsou rozpoznatelní podle přízvuku, přestože jde o Ujgury, kteří v Afghánistánu žijí roky, dále je to odlišný vzhled a odívání, lidé to o nich jednoduše vědí, v komunitách se mezi sebou všichni znají. Nežijí všichni na jednom místě či v komunitách, některé skupiny jsou ale pyšné na svůj původ a neskrývají ho. Na druhou stranu je i mezi Ujgury spousta zrádců, kteří dělají různé kšefty s kdekým.

Předpokládám, že Čína se v Afghánistánu neangažuje jen kvůli Ujgurům. O co jí jde primárně?

Ujgurové určitě nejsou tím jediným, co ji ke spolupráci s Tálibánem motivuje. Podle mě je pro Čínu nejdůležitější, aby byl Afghánistán stabilní, protože s ní sdílí hranici. Nestabilní Afghánistán tak, jak ho svět zná z válečného období, znamená nejistotu, zejména pašování zbraní a drog přes hranice. To Čína vnímá jako hrozbu, že by mohlo dojít k propojení se skupinami snažících se o odtržení, pro režim by to byla obrovská výzva a ohrožení stability.

Pak tu jsou ekonomické zájmy a vidina převzetí kontroly v centrální Asii a okolí, rozšíření iniciativy Pásu a stezky a vůbec zajištění dominantního postavení v regionu. Další motivací by mohla být politická strategická hra se Západem – ukázat, že Čína dokáže zvládnout situaci, kterou Západ nezvládl. Obavou číslo jedna je ale podle mého ta nestabilita. Pro její odvrácení jsou jednoduše ochotní obětovat cokoli.

V jaké situaci jsou aktuálně Ujgurové přímo v Sin-ťiangu?

O situaci Ujgurů přímo v Číně toho příliš nového nevíme – nebo aspoň nejde o novinky, které by zajímala zahraničí média. Za poslední rok se ale příliš nezměnilo – Sin-ťiang je stále pod masivním dohledem kamer a silně utlačován. Spousta intelektuálů a bohatých byznysmenů, věřících, ale i běžných lidí byla poslána do vězení. Mezi lety 2017 až 2019 byli drženi v táborech, ty se během let začaly měnit ve vězení. Právě teď je ta situace možná malinko uvolněnější, víme, že se několika Ujgurům podařilo navázat kontakty se svými blízkými v zámoří. Lidé se ale stále bojí, pořád jde o policejní stát a situace je enormně vypjatá.

Mluví se také o nucených pracích, které dělá spousta lidí, kteří byli dříve drženi v táborech a nyní jsou v továrnách. Určitě nejde o jejich zcela svobodnou vůli. Nálada je v Sin-ťiangu opravdu temná a únavná. Nic nového se příliš neděje, i protože čínská vláda využila covid-19 k úplnému uzavření regionu a nikoho tam nepouští. Máme ale zprávy z ujgurské diaspory a od jejich známých, z vlastních zdrojů a podobně, takže aspoň takto trochu tušíme, co se v této uzavřené části světa děje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované