Hlavní obsah

Dětské domovy jsou skoro plné

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

14. 12. 2020 9:01

Pandemie koronaviru stupňuje i domácí hádky. Objevují se případy, kdy se pro děti hledá bezpečné útočiště mimo rodinu.

Článek

Dlouhodobě přeplněné dětské ústavy mluví o poslední kapce. Roste totiž počet dětí, pro které domácí prostředí přestalo být kvůli pandemii a nouzovým opatřením bezpečné.

„Tento týden se to uklidnilo, ale předtím jsem měl během několika dní 30 žádostí o umístění dětí. To jsem v minulosti měl za půl roku. A nejsou to jenom děti tady z blízkého okolí. Jsou i ze středních Čech,“ líčí Lubomír Krhut, který vede dětský domov v obci Zašová, na hranicích Zlínského a Moravskoslezského kraje.

Větší počet dětí, pro které se hledá náhradní domov, přitom dává ředitel dětského domova jednoznačně do souvislostí s bojem proti viru, který si vyžádal zásadní omezení života v zemi.

„Lidé pijí doma, a to je ten kámen úrazu. Tlak z koronaviru, z nezaměstnanosti, z toho, jak jsou lidé zavření doma a nemohou si zajít třeba zanadávat do hospody, tak se doma žerou. A pak už fakt stačí slovo a doma to bouchne,“ popisuje ředitel Krhut.

Velmi podobně mluví i Hana Kupková, ředitelka Fondu ohrožených dětí, pod který spadá 15 zařízení známých jako „klokánek“, i když nesouhlasí s tím, že by za problémem byly zavřené hospody, jako spíš zavřené školy.

„Já si troufám říct, že jsou to sociální dopady nervů jejich rodičů, kteří je měli na distanční výuce,“ tvrdí Hana Kupková, podle které už nejsou volná místa v dětských domovech, a proto děti zůstávají v klokáncích - zařízeních, která jsou přitom koncipovaná jako přechodné útočiště pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

„Ve všech patnácti zařízeních máme šest volných míst, a to jen proto, že jsme děti v pondělí propouštěli. A obávám se, že už se nejspíš zaplňují. Je to opravdu velmi špatné,“ dodává ředitelka Kupková.

Problém problémových

Ve Zlínském kraji, pod který spadá i dětský domov Zašová, se situaci stále plnějších dětských ústavů rozhodla řešit osobně náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hana Ančincová (Piráti), která má na starosti mimo jiné oblast sociálních věcí.

„Já tedy týden nedělám nic jiného, než že rozklíčovávám kompetence a kdo by to mohl řešit a jak to uchopit,“ říká nově zvolená náměstkyně.

Celý problém úředně spočívá v tom, že systémově patří dětské domovy do kompetence radní pro školství, prakticky jde často spíše o problém sociální. A obdobná situace je i na celonárodní úrovni, kdy problematika spadá částečně pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a pod Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Tento stav dlouhodobě kritizuje i Asociace Dítě a Rodině, která sdružuje přes 80 organizací starajících se o ohrožené děti. „Současný stav, kdy je legislativní pravomoc nad touto citlivou oblastí rozdrobena do gesce tří ministerstev (MPSV, MŠMT a MZ), je dlouhodobě neudržitelný,“ uvádí asociace na svých stránkách.

Podobně to na krajské úrovni vidí i Ančincová.

„Pandemie zesiluje sociální problémy - problémy problémových rodin. Nejvíce to dopadá na nízkopříjmové rodiny, dopadá to špatně na ty, kteří mají problém s alkoholem,“ říká Ančincová a mluví o tom, že přeplněné dětské ústavy jsou v celé České republice.

Dlouhodobě plné domovy

Podle oslovených ředitelů dětských domovů jde o problém posledních několika let, který se jen v letošním roce s pandemií a ekonomickou krizí vyostřil.

Na celostátní úrovni sleduje zaplněnost dětských domovů, výchovných a diagnostických ústavů a dalších zařízení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. To má aktuálně data za loňský školní rok.

„MŠMT sbírá informace jednou ročně, a to k 30. 9. příslušného roku, za letošek budou data zpracovaná na konci prosince – začátku ledna,“ vysvětluje Aneta Lednová, mluvčí ministerstva, kdy by mohla být známá první celková data, která mohou zachytit dopady pandemie.

Redakce Seznam Zpráv proto oslovila i další ředitele dětských domovů, jestli pozorují podobný trend jako v Zašové. Jejich reakce se liší v různých regionech, všichni ale potvrzují, že jim zůstávají poslední volná místa v rámci kapacit.

Drobný nárůst v řádu jednotek hlásí například Renáta Konečná, ředitelka dětského domova v Kroměříži. „Je to drobnější nárůst, teď se mi nikdo čtrnáct dní neozval,“ říká ředitelka Konečná.

„Nevím, jestli to bylo v posledních týdnech… Ale spíše v září nebo v říjnu. Kdybychom mohli přijmout další děti, tak by tady ty žádosti byly,“ říká Michal Pokorný, ředitel Dětského domova v Novém Jičíně, a poukazuje na to, že pracovnice ze sociálně-právní ochrany děti mívají přehled o tom, že jsou dětské domovy plné, a tak některé raději ani nezkouší.

Naopak Jan Blažek, ředitel Dětského domova v Tuchlově, tedy na druhém konci republiky v Ústeckém kraji, popisuje opačný efekt pandemie.

„Kapacita je nedostačující posledních pět let, ale přetlak není takový, jako byl v předcházejících letech,“ říká Jan Blažek. Podle něj to může souviset s tím, že pracovníci sociálních odborů nechodí tolik na kontroly do rodin, případně i s tím, že je omezená výuka a nejsou proto potíže se záškoláky.

Pandemie dopadla na děti

O tom, že naplněná kapacita dětských ústavů není nový problém, ale krizí ještě nabobtnanější, mluví i poslanec za STAN a zastupitel Zlínského kraje Petr Gazdík. „Epidemie to dorazila. Těch rozpadů svazků a krizí je v posledních letech více a stát na to žádným způsobem nereagoval, že by zvětšil kapacity,“ komentuje situaci Petr Gazdík.

Ve čtvrtek se k dopadům pandemie na děti vyjádřil i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD), který byl přizván do online diskuze o duševním zdraví a právech dětí během pandemie.

„Třikrát vzrostl počet telefonátů na kontaktní linky důvěry. Pandemie přispěla výrazně k růstu domácího násilí a ženy a děti jsou velmi často oběťmi těchto krizových situací,“ shrnul situaci ministr Petříček.

Odborníci ale varují i před dalšími dopady, jež nejsou tak zjevné jako dětské domovy, které se začínají plnit.

„Hodně se mluví o technice, že děti vypadnou z on-line výuky, ale méně se mluví o tom, že se ocitnou samy. Škola je pro ně sociální kontakt, který zásadním způsobem během dospívání potřebují,“ podotýká Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetworku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované