Hlavní obsah

Devítiletou Číňanku odsoudili. Nesplatila dluh po mrtvém otci

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

7. 1. 6:30

Čínou otřásl případ devítileté dívky, která byla za neschopnost splatit dluh po svém mrtvém otci odsouzená podle systému sociálních kreditů. Důmyslný vynález jako ze sci-fi seriálů už rok pomáhá vychovávat „ty správné“ občany.

Článek

Darovali jste krev či vychválili práci vlády veřejně do nebes? Máte body navíc. Hrajete příliš často videohry nebo jste zase nestihli navštívit své rodiče? Za to jdou body dolů. Je to poněkolikáté v řadě, co jste dle systému zhřešili? Zapomeňte na to, že si koupíte jízdenku na rychlovlak nebo svému dítěti budete chtít zařídit studium na soukromé škole. Pokud se proviníte znovu, tak se vaše fotografie i s osobními údaji objeví na internetové černé listině.

Ne, tohle není volné pokračování sci-fi seriálu Black Mirror nebo románu George Orwella, ale důmyslný čínský systém sociálních kreditů. Ten byl po letech vylepšování v minulém roce uveden do provozu. Kolik lidí na základě tohoto systému pro kontrolu poslušnosti padlo na osobní dno, není známo.

I na čínské poměry příliš drsný je však případ devítileté dívky, který našel své místo i v místním tisku. Soud se dívenku rozhodl potrestat za nesplácení dluhů po svém mrtvém otci, a vyvolal tak vášnivé debaty o rostoucím dosahu a pravomocí čínských soudů.

Příběh za tisíc slov

V provincii Che-nan žije dívka jménem Čchen Man. Matku a babičku jí zavraždil její otec, za což jej soudy odsoudily k trestu smrti. Ještě před svou smrtí stačil dívčin otec prodat byt v přepočtu za přibližně 1,8 milionu korun muži jménem Wang. Jenže Wangovi kvůli vykonání trestu smrti nepřipadla na byt zákonná práva, a tak se rozhodl zažalovat a požadovat splacení dluhu po malém dítěti.

Soud v roce 2019 rozhodl ve Wangův prospěch a povinnost splácet dluh mrtvého otce padla na hlavu dívky. Jako devítiletá však o dluhu neměla tušení a hlavně by jej nebyla schopná splácet. Za nesplacený dluh jejího mrtvého otce ji však soud zanesl na seznam jedinců s nízkým stavem sociálních kreditů a omezených výdajů, což znamená zakázat jí aktivity neslučující se se zbytečně pohodlným životem – například létání, cestování vysokorychlostním vlakem nebo možnost ubytování v hotelu. Případ dívky vyšel najevo teprve koncem prosince 2020.

Osud dívky se však dostal do čínských novin Southern Weekend a po tlaku veřejnosti i médií soud své rozhodnutí nakonec zrušil. Dva dny po publikaci vydal omluvu: „Mrzí nás to! Dávat dětem příkazy k omezení výdajů je v rozporu s duchem naší legislativy.“

Zveřejněný příběh nicméně zažehl rozsáhlou kritiku obdobných soudních rozhodnutí a po celé zemi vyvolal vášnivé debaty. „Díky odhalení v médiích soud své rozhodnutí zvrátil,“ uvádí pro South China Morning Post David Čou, obhájce se sídlem v Pekingu. „Ale díky tomu, že zpráva spojená s tragickou rodinnou anamnézou dívky vytvořila obrovský tlak na soud v Che-nanu,“ dodal.

Černý a červený seznam

Ani kritika však Čínu nebrzdí od dalšího budování kreditového sociálního systému, který umožňuje trestat lidi soudem označené za „nedůvěryhodné“. Případ dívky navíc poukázal na to, jakou moc mají soudy nad obyčejnými Číňany. „Změna rozhodnutí soudu v jejím případě ukázala, že soudci neposoudili ani schopnost dívky splácet dluhy, a přesto ji potrestali,“ vysvětluje pro deník obhájce Čou. „Čínský soud může sám rozhodnout bez přítomnosti obžalovaného nebo jeho právníka, zda vydá příkaz k omezení výdajů. To obžalovaného staví do zranitelné pozice,“ dodal. Podle zákona přitom soudci musí před vydáním příkazu k omezení výdajů zvážit faktory, včetně přístupu žalovaného ke splácení dluhu, jeho finanční situace a historie finančních záznamů.

Primárním mechanismem systému sociálního kreditu jsou černé listiny a červené seznamy. Každá regulační agentura vydává shrnující seznam nejhorších pachatelů, podniků a jednotlivců, kteří porušili již existující předpisy. Červené seznamy jsou přesným opakem - jsou to seznamy společností a lidí, kteří existující pravidla poctivě dodržují. Tyto archivy jsou pak zveřejněny na centralizovaném webu s názvem China Credit.

Jakmile je člověk odsouzen a dostane se na seznam omezených výdajů, soudy mu zabrání v šesti hlavních činnostech. Dotyčný nemůže například rezervovat letenky a jízdenky na vysokorychlostní vlak, zapsat své děti do soukromé školy a renovovat své bydlení. V západním světě není pro poskytování půjček lustrování žadatele v rámci mezí ničím novým. Čínský systém sociálních kreditů, tedy státem kontrolovaný systém, je svým širokým dosahem na světě jedinečným. Kromě finanční historie daného člověka pak systém zajímá i jeho chování ve společnosti – zda dotyčný nechodí přes silnici mimo vyznačené přechody, neřídí pod vlivem alkoholu nebo nejezdí načerno.

Body jsou lidem přidělovány po analýze shromážděných dat, jako jsou vládní a finanční záznamy, údaje z kreditních karet nebo kamerového systému. Kombinace sledovací technologie a rozsáhlých vládních pravomocí v rámci kreditového systému dává Číně pravomoc napravit chování občana téměř okamžitě, jakmile je to považováno za neslučitelné s pravidly zavedeného systému, vysvětluje Čou. „V takové společnosti je každý jako krysa v kleci. Mnoho aspektů povahy krysy lze změnit jejím sledováním a nápravou,“ dodal Čou.

Budování lepšího světa

Čínská média se často perou s těmi západními o výklad tohoto systému. Mezi jedno z hlavních nepochopení uvádí Číňané jazykovou bariéru. Fráze „sociální kredit“ má v angličtině jinou konotaci než v čínštině. Člověk nehovořící čínsky si tato dvě slova spojuje s mezilidskými vztahy. V čínštině je termín spjatý spíše s frází „veřejná důvěra“.

Čínská vláda a státní média pak tvrdí, že je projekt navržen tak, aby posílil důvěru veřejnosti a bojoval proti problémům, jako je korupce a obchodní podvody. Západní kritici často považují sociální kreditový systém za nebezpečný sledovací aparát pro potrestání disidentů a zásah do soukromí lidí.

Už před spuštěním systému sociálních kreditů však čínská vláda dohlížela na životy svých občanů prostřednictvím nových technologií. Internet je v Číně vysoce cenzurován, každému mobilnímu telefonu a online uživateli je přiděleno jedinečné identifikační číslo spojené se skutečným jménem. Rozšířená je také technologie rozpoznávání obličeje.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Kredit

Doporučované