Hlavní obsah

Díky za průlom do Svobodovy hlavy. Se 17 týmy by hrál ligu jen šílenec

Dušan Svoboda, předseda Ligové fotbalové asociace, nakonec změnil názor. Z čistě sportovního hlediska to nelze hodnotit jinak než pozitivně.

Reklama

Nad dalšími a snad už posledními výkruty v doladění českých fotbalových profesionálních soutěží v sezoně 2019/20, zasažené virem covid-19, se v glosáři zamyslel Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv

Článek

Ještě ve čtvrtek šéf ligy Dušan Svoboda trval na tom, že se musí bezpodmínečně dohrát všechno, že se liga bude hrát v příští sezoně klidně o 17 týmech a že jakoukoli další komplikaci hodlá řešit teprve, až nastane.

Uteklo pár hodin. A vizuálně tentýž, myšlenkově však zcela jiný Dušan Svoboda přednesl ligovému grémiu návrh ligového výboru, jemuž předsedá. V tomto následně přijatém návrhu se zrušila baráž, první liga se pro příští ročník rozšířila na 18 účastníků a přesně nastavena byla i varianta pro případ, že by se nedohrála ani skupina o záchranu.

Ať už po celou předchozí dobu Dušan Svoboda jen mlžil, nebo ať ho někdo na poslední chvíli přesvědčil či přehlasoval, či mu snad změnil zadání, co má prosazovat, podstatný je výsledek.

Jak už to tak bývá, i na něm si leckdo najde nějaké to negativum, ale za sebe musím říct, že pozitiva tentokrát po mém soudu jasně převažují.

A když máme jedno pozitivum povytáhnout a třikrát podtrhnout, pak skutečnost, že byla smetena hrozba hrát prvoligovou soutěž s lichým počtem 17 účastníků, kdy by pořád jeden pauzíroval. To by byl prostě paskvil už od prvního kola.

Připomeňme si, že profesionální soutěže zasáhlo v ročníku 2019/20 několik, nikoli morových, ale virových ran. V první řadě „vypnutí republiky“, a s ním i ligy, na březen a duben, po kterém koncem května přišel restart soutěží.

Dohrání druhé ligy pak hodně zpochybnil případ Třinec, ale i ten se nakonec podařilo překonat. Horší už to bylo s prvoligovým příběhem o nákaze v Karviné. Ta už termínově posunula finiš soutěže v boji o záchranu až na samou nejzazší hranu možného, na přelom července a srpna.

A to už prostě bylo moc. Dost na tom, že se ve zbývajících bojích o záchranu mají utkat tři týmy stále ohrožené sestupem, tedy Karviná (27 bodů), Opava (25) a Příbram 25) s mužstvy Zlína, Olomouce a Teplic, jejichž hráči už si mezitím odskočili na dovolenou.

Navíc vše bylo nastaveno tak, že se po spěšném dohrání této skupiny „sfoukne“ i baráž, pro nejzainteresovanější by to tedy znamenalo celkem čtyři zápasy o život v 10 dnech.

A to všechno tři týdny před ostrým startem nové soutěžní sezony.

Zrušení baráže řeší všechny tyhle trable sice jen částečně, když nic jiného, nenutí alespoň udržovat v módu povinné bojeschopnosti týmy Brna a Dukly, které se mohou v klidu připravovat na příští sezonu. Brno na prvoligovou, u Dukly se ještě uvidí.

Připomeňme v pátek dohodnutá pravidla:

Co přijalo ligové grémium

Ruší se baráž.

Pokud se soutěž o udržení dohraje, pak z ligy sestupuje jen poslední. A nahoru jde trojice Pardubice, Brno, Dukla, tedy první až třetí ze druhé ligy.

Pokud se soutěž o udržení nedohraje, nikdo z ligy nesestupuje. A nahoru jde dvojice Pardubice, Brno.

V příští sezoně se bude hrát první liga s 18, druhá liga se 14 účastníky.

Na konci sezony 2020/21 tři prvoligové týmy sestoupí a zezdola jeden postoupí, tím se stavy dorovnají na 16+16.

Jakkoli jsem až dosud aktuální dění hodnotil pozitivně, teď zase na chvíli přejdu do tradičního módu: Upřímně řečeno, pokud se soutěž o záchranu opravdu dohraje, budu velmi příjemně překvapen. Ale i takových překvapení se člověk někdy dočká.

Není tajemstvím, že do hry vstupovali i primátoři Karviné či Opavy, ten první se s Dušanem Svobodou setkal, ten druhý mu napsal dopis, ve kterém zmínil možnost řešit příběh o nerovně nastavených podmínkách právní cestou.

Nejnižší karty v celé té hře drží podle všeho Příbram. Opava by totiž podle rozpisu zbývajících dvou kol skupiny o záchranu měla hrát dva zápasy s „dovolenkáři“, s Olomoucí a v Teplicích. A čistě teoreticky lze asi očekávat lepší výkon a výsledek od toho, co hraje o život a ladí na to celou dobu formu, než od toho, co chvíli předtím vstal u moře z lehátka.

Karviná a Příbram mají v rozpisu po jednom takovém zápase. A pak ještě utkání vzájemné, v Karviné. No a Příbram ztrácí na Karvinou dva body, takže se jeví, že by ten duel musela nejspíš ze všeho vyhrát.

Covid-19 létá světem, v České republice zejména Moravskoslezským krajem, ale v Praze zavítal už i do kabin Viktorie Žižkov či Vyšehradu, kde vždy kvůli jednomu nakaženému hráči musí být všichni ostatní v karanténě a nemůžou tedy na dovolenou.

Tak uvidíme, zda zůstane kabina Příbrami, případně Opavy, nebo v dalším kole Karviné, této náhrady uchráněna. Nebo zda si Zlínští, Olomoučtí nebo Tepličtí náhodou nepřivezou něco z dovolené.

Nedohrání skupiny o záchranu by samozřejmě vyvolalo znovu vlnu rozhořčení nad neregulérností ročníku. A oprávněně. Ale ať už to budeme nazývat jakkoli, tak neregulérní či vrcholně nestandardní či roztříštěná už je tahle covidová sezona dávno. A musíme se vnitřně připravit na to, že podobné nástrahy číhají přinejmenším i na tu příští.

V ní se tedy nejvyšší soutěž bude hrát o 18 účastnících. Z toho mají mnozí osypky. Obvykle ti, kteří měli osypky i z baráže. A do třetice mají mnozí z nich osypky i z toho, že by si za přenosy nebo streamy z ligy měli něco platit.

Jenomže máloco na světě je zadarmo, ani láska ne, jak zjistíte nejpozději po svatbě. A to, o čem se tady bavíme, je profesionální sport, a ten potřebuje finanční prostředky nějak vygenerovat. Přičemž ne každý má bohatého strejčka v Číně, ne každý může hrát evropské poháry.

A i když liga inkasuje za televizní přenosy s výnosy od dalších komerčních partnerů výrazně nižší částky, než je tomu třeba v Rakousku či Portugalsku, přičemž mluvit v této souvislosti o Anglii nebo Španělsku, je samozřejmě zbytečné, stejně za to O2 TV a Fortuně, když to zjednodušíme, musí nabízet alespoň něco navíc.

Mně osobně tedy klasický dvoukolový model s 18 účastníky přijde mnohem srozumitelnější a jednodušší než čáry máry s nadstavbou.

Byť nadstavba samozřejmě teoreticky přináší další „nášup“ vzájemných zápasů Slavie, Plzně, Sparty či Baníku. Jenže napoprvé lidé moc nechápali, o co jde a týmy šly do soutěže s příliš velkými rozestupy. A napodruhé do toho všeho hodil vidle i covid-19, který neumožnil naplnit hlediště (a kasy).

Tak to teď zkusme v 18 ligových účastnících. Osobně se nedomnívám, že by týmy Pardubic a Brna, případně Dukly Praha, úroveň soutěže nějak dramaticky rozředily.

Dalším hitem věčných nespokojenců ze sociálních sítí je malý prostor pro mladé hráče v české nejvyšší soutěži. A aktuální úprava jim ten prostor rozevírá do široka. Kluci, kolem ročníku narození 2000, se jeví šikovněji a bystřeji nežli poněkud „tužší“ ročníky předchozí, takže i z tohoto úhlu pohledu může rozšíření ligy na osmnáct týmů dost možná českému fotbalu prospět.

Je tedy pravdou, že při vyhlášeném nastavení, že na konci ročníku 2020/21 tři kluby sestupují a jeden jde nahoru, bude hrát půlka ligy celou dobu o záchranu, což zase hovoří víc proti mladým. Ale snad alespoň na podzim šanci dostanou. A bude na každém z nich, aby se drápkem uchytil.

Navíc, jak už to v Česku bývá, se bezprostředně po vyhlášení nových not začalo hned spekulovat, že už by se liga v 18 týmech mohla ponechat, protože přinejmenším deseti klubům se to bezpochyby bude jevit jako pohodlnější varianta než nadstavba.

Normy by samozřejmě měly být nadčasové a neměly by se šít nikomu na míru. Nicméně jak Pardubicím, tak Brnu prvoligová účast v naplnění jejich snah o výstavbu či přestavbu stadionu bezpochyby pomůže.

Otázka je, co tohle všechno provede se druhou ligou, která zůstala čtrnáctičlenná. Mimo jiné proto, že podle různých norem smí součet profesionálních klubů činit jenom 32, například při zastoupení na valné hromadě FAČR.

Navíc perspektiva jediného postupujícího ze druhé ligy není nic moc. To se pak nedivme, že například zástupce Hradce Králové aktuální nastavení moc nenadchlo a hlasoval na grémiu proti.

Nicméně žádný model nenadchne každého. A upřímně to, co grémium v pátek odhlasovalo, je aktuálně nejpřijatelnější pro nejvyšší počet klubů. A věřme, že snad i pro český fotbal.

Nezapomínejme totiž, že šílenství ani zdaleka nekončí. Jednak nikdo neví, do jaké míry bude covid-19 zlobit a vyhánět lidi z hledišť nebo týmy do karantén i v příští sezoně.

Když nic jiného, pokud se podaří rozehrát termínově posunuté evropské poháry a pokud se čeští zástupci dostanou do jejich skupinových částí, čeká je další termínový masakr. Budou hrát prakticky pořád, bez oddechu, žádná volná středa už nezbude. A sahat půjde už leda do zimní pauzy, s níž se pracovně počítá mezi 20. prosincem a 20. lednem.

Mimořádná doba proto volá po mimořádných řešeních. Ta, která v pátek zástupci profesionálního fotbalu přijali, se jeví jako rozumná. Ale jestli si někdo myslí, že boj sportu a fotbalu obzvlášť se zákeřným virem končí, tak by si měl zkusit uvědomit, že dost možná teprve začíná.

Očekává se, že velký náraz do ekonomiky a možné krácení či výpovědi sponzorských smluv mohou v silné vlně přijít už v září…

Reklama

Související témata:

Doporučované