Hlavní obsah

Divocí koně v Česku mají své ochránce. Před měkkým pečivem a psy

Největším nepřítelem divokých koní, kteří se do východních Čech vrátili v lednu po 7 tisících letech, je opět člověk. A to ten, který je krmí a pouští mezi ně psy.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Za vyhynutím divokých koní před sedmi tisíci lety stál nejspíš člověk, který je lovil jako potravu. Nyní lidé už divoké koně neloví, i tak jsou pro ně stále největším nebezpečím, byť je nyní za vším dobrý úmysl.

Článek

Lidé, kteří navštěvují přírodní památku Na Plachtě v Hradci Králové či Josefovské louky u Jaroměře, ohrožují divoké koně tím, že se jim snaží přilepšit krmením. Nebo mezi ně pouští psy.

I proto nyní ochránci zorganizovali takzvané strážce koní, kteří chodí na obě místa hlídkovat a snaží se předcházet tomu, aby lidé zvířata ohrožovali. Připravují také technická opatření, která bližšímu přístupu k ohradám zabrání.

Pokud by se koně nedařilo chránit, mohlo by dojít i na nejhorší scénář, kdy by koně museli z východních Čech odvézt.

Dobrovolných strážců koní se ochráncům přihlásilo zhruba 150, k ohradám chodí ve volném čase a kontrolují jejich stav, ale také chování lidí k divokým koním.

Strážcem koní se stal i Josef Baraňák, který bydlí nedaleko hradecké přírodní památky Na Plachtě. Obhlédnout dění v ohradě chodí každý den. „Motivací mi je láska k přírodě a také to, že nechci, aby koním někdo ublížil, byť nevědomky. Mnoho lidí si neuvědomuje, že jim ublíží i jablko, které by jim chtěli přinést. Organismus divokých koní je zvyklý na zdejší trávu a přikrmovat opravdu nepotřebují,” říká Baraňák a připomíná událost z Milovic, kde žije největší stádo divokých koní. Jedna z klisen měla po snědení jídla od kolemjdoucích zažívací potíže, nakonec uhynula.

„Koně jsou zvyklí spásat málo výživnou trávu, která tady roste. Když jim pak někdo dá takovou kalorickou bombu, jakou je rohlík, zamává to s nimi,” vysvětluje David Číp z organizace ochránců přírody Jaro Jaroměř, která stojí za návratem divokých koní do východních Čech.

Strážci apelují i na majitele psů, kteří svá zvířata chodí rádi venčit na obě místa s divokými koňmi. Po celém obvodu ohrad visí i cedule, které prosí návštěvníky, aby měli své psy na vodítku. Ochránci už však evidují i případy, kdy se psi mezi koňmi volně proháněli. „Jedna paní pustila svého psa přímo do ohrady, protože se prý potřebuje vyběhat a jinde není možnost,” popsal Číp.

Čtveřici hřebců přivezli Na Plachtu a jaroměřské louky letos v polovině ledna z Milovic. Jedná se o potomky tamního stáda, mladé hřebce, kteří už se stádem nemohli dál zůstávat. Koně jsou původem z anglického Exmooru a jsou nejbližšími potomky divokých koní, kteří na území východních Čech žili zhruba před sedmi tisíci lety.

Reklama

Doporučované