Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V některých regionech se objevují známky takzvaného zeleného sucha, prohlásila Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Jde o stav, kdy je vegetace napohled zelená, ale v půdě chybí dostatek vláhy. Podle ní to může signalizovat nástup silnějšího sucha.
Ředitel úseku hydrologie Českého hydrometeorologického úřadu Jan Daňhelka v rozhovoru pro Seznam Zprávy ale s podobným výkladem nesouhlasí. Podle něj nakonec klidně mohou přijít i povodně.
I když začátkem jara bylo sucho, na první pohled to nevypadá, že by krajina nějak strádala. Bylo vážně srážek méně, než je průměr?
Od začátku roku opravdu napršelo méně srážek, než je dlouhodobý průměr, a to vlastně na celém území s výjimkou některých malých míst na západě. Zatím je vody v krajině relativně dost a lze to vidět právě na vegetaci. Žádné známky sucha nevidíme. Je to proto, že to není sucho v tom smyslu, jako bývá sucho ve vrcholném létě, kdy se opravdu vody nedostává.
V tuhle chvíli je fakticky vody pořád dost. To, že je to odchýlené od toho, co je normální, se někdy stává. Srážky, které byly v poslední dnech a tento týden budou pokračovat, samozřejmě vegetaci pomáhají a vláhu v půdě doplňují. Nedostanou se nicméně úplně snadno a ve velkém množství například do zdrojů podzemních vod, protože zas tak velké nejsou.
Lenka Bartošová z Akademie věd v této souvislosti mluví o takzvaném zeleném suchu.
Pojem zelené sucho není nijak jednoznačně ustavený. My ho nepoužíváme. To je zase spíš taková snaha o to, ukázat nebo nějak znovu pojmenovat aktuální stav, který suchem ve skutečnosti není.
Co tedy zelené sucho je?
To je zřejmě pokus o nějakou novou terminologii, která není úplně ustavená. Ano, je méně vody, než obvykle v květnu bývá, ale to nic neznamená. Tuhle situaci jsme zažili už mockrát a ne vždycky to suchem končí. Může to skončit klidně i povodněmi, protože záleží na tom, jak bude pršet v budoucím týdnu. Není úplně nutné pořád za vším vidět sucho.
Může aktuální stav přejít v „opravdové“ sucho?
Ano, ale to platí pro jakoukoliv situaci. Ve střední Evropě je situace taková, že se u nás vlastně ze stavu sucho do stavu povodně a naopak dokážeme dostat velice rychle. Vždy záleží, jak se vyvíjejí srážky. Standardně jsou rozložené do celého roku. Nemáme to tak, že bychom měli období dešťů a pak období sucha. Takže srážky mohou přijít kdykoliv a stávající stav zvrátit.
Pamatuji si rok 2013, kdy byla povodeň. Pak nepršelo a dostali jsme se do sucha během asi tří týdnů po povodni, což je naprosto extrémní. Naopak v roce 2020 zase došlo k ukončení sucha během pár dnů, protože přišly velice intenzivní srážky, které doplnily i zásoby podzemní vody. Zároveň způsobily bleskovou povodeň na Uničovsku.
