Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hlavní aktér bitcoinové kauzy Tomáš Jiřikovský, který přenechal státu bitcoiny v hodnotě jedné miliardy korun, si chtěl dar odečíst z daní. Pro server Novinky.cz to uvedl jeho advokát Kárim Titz. Nabídl tak veřejně další verzi odůvodnění, proč bývalý provozovatel darknetových tržišť věnoval státu bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun.
Advokát Titz zastupoval Jiřikovského v řízení u Krajského soudu v Brně v roce 2022. V případu se rozhodovalo o tom, zda bude programátorovi po propuštění z vězení navrácena zabavená elektronika, včetně bitcoinové peněženky. Soudy chtěly původně data na zařízeních smazat, jelikož existovalo podezření, že na nich jsou prostředky z nelegální činnosti.
To se ale podle Titze neprokázalo. „Ze soudního spisu nevyplynulo, že by na zařízeních měly být nějaké výnosy z trestné činnosti. Naopak, klient už v roce 2013 měl 1172 bitcoinů, které nijak nesouvisely s trestnou činností, jak ostatně stojí ve znaleckém posudku,“ říkal advokát v rozhovoru pro Novinky.cz. Nejvyšší soud tak v roce 2023 původní rozhodnutí zrušil a Jiřikovskému byla elektronika navrácena.
Jiřikovský u soudů tvrdil, že si hesla ke svým bitcoinovým účtům nepamatuje, po navrácení techniky si ale rozpomněl.
Poté, co soudy začaly rozhodovat ve prospěch Jiřikovského, Titz podle svých slov poprvé kontaktoval Ministerstvo spravedlnosti. „Informoval jsem ministerstvo, že tam může být nějaká virtuální měna a co by se mohlo dít, pokud by klientovi byla elektronika navrácena,“ uvedl advokát.
V prvním dopise, kde se Titz jménem klienta na ministerstvo obrací, se mluví o tom, že by chtěl Jiřikovský bitcoiny věnovat státu, na třetinu z bictoinů se to změnilo až později. Obsah prvního dopisu nyní popsaly SZ.
Motivace k jednání se státem a budoucímu daru byla podle Titze taková, že v případě směny bitcoinů za běžnou měnu by muselo dojít ke zdanění částky, což by přitáhlo pozornost finančního úřadu nebo Finančně analytického úřadu (FAÚ).
„Chtěli jsme to proto deklarovat dopředu, že to klient chce provést transparentně a legální cestou. Dar, který byl na dobročinné účely, například na oběti trestných činů, by pak mohl být částečně odečten z daňového základu,“ uvedl advokát.
Titz následně dodal, že se motivace při domlouvání daru pro ministerstvo vůbec neřešila. Ministr Blažek podle svých vlastních slov vnímal dar Jiřikovského jako formu uvědomění a pokání.
Dalším možným motivem mohla být snaha o využití daru jako prostředku pro deklarování „čistoty“ ukrytých bitcoinů. Tomáš Jiřikovský se takto pokoušel kontrakt s ministerstvem využít, když si chtěl v oficiální směnárně vyměnit bitcoiny za peníze, jak popsaly nedávno Seznam Zprávy. Směna několika desítek bitcoinů v přibližně stomilionové hodnotě však neproběhla, směnárna jako povinná osoba nahlásila transakci na FAÚ a ten převod zablokoval a následně podal trestní oznámení.
Jak Titz zdůraznil, v připravované smlouvě navrhoval, aby o chystané transakci bylo informováno Ministerstvo financí, Finančně analytický útvar, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových i Nejvyšší státní zastupitelství. „Tyto složky státu měly takové informace, jako jsem měl k dispozici já. Nevím, jestli si udělaly nějaké analýzy, ale informace měly a já jsem víc udělat nemohl,“ říká Titz.
Ostatní složky státu však byly informovány až se zpožděním. Převod bitcoinů na stát proběhl 7. března, na různé další účty o den dříve. Na FAÚ byla celá akce ohlášena až týden poté a až ke konci března byl podle serveru Odkryto.cz náměstek ministra Daňhel informovat vedení FAÚ osobně. Na Nejvyšší státní zastupitelství doputovala oficiálně informace o transakci až 1. dubna, kdy se šéfkou NSZ stala Lenka Bradáčová, kterou do této i předchozí funkce vybral právě Pavel Blažek.
Advokát Kárim Titz v rozhovoru pro Novinky.cz trvá na tom, že se transakce mezi Jiřikovským a ministerstvem týkala jen jedna peněženka a v té bylo 1561 bitcoinů, z nichž třetinu dostal stát. Ukázalo se ovšem, že státu nepřitekly peníze z peněženek spojených s někdejším tržištěm Sheep Market, v souvislosti s nímž byl Jiřikovský souzen, ale z peněženek spojených s dalším tržištěm Nucleus. Tam byly navíc mnohem větší prostředky, více než 5300 bitcoinů, jejichž hodnota nyní přesahuje dvanáct miliard korun.
Osobní vazby podle advokáta nehrály roli
Kárim Titz také v rozhovoru popírá, že by v případu daru pro ministerstvo hrály roli jeho osobní vazby na bývalého ministra Pavla Blažka.
„S Pavlem Blažkem se samozřejmě znám z brněnského právního prostředí, ačkoli nejsme spolužáci, jak jsem se někde dočetl. A o daru jsem s ním samozřejmě jednal, ale bylo to za přítomnosti dalších osob, náměstků nebo lidí z dalších státních složek,“ uvedl.
Titz popřel i jeho možné vazby na Martina Nejedlého, s nímž podle dat v obchodním rejstříku seděl v jedné společnosti. „Před 23 lety jsem byl v dozorčí radě firmy, kterou pan Nejedlý přebíral. Byl jsem tam na přání původních vlastníků a s panem Nejedlým jsem se nikdy neviděl.“
