Článek
Finanční správa už nemá šanci prověřit dědictví, jímž vysvětluje své značné jmění politik ODS Filip Dvořák: tvrdí, že majetek za 232 milionů získal po svém otci.
A protože otec Karel Dvořák zesnul před osmi lety, finanční byrokrati už neprověří, jak mohl jako lékař porodník vydělat na nemovitosti v Praze a ve Špindlerově Mlýně, na diamanty, zlato, auta, na jachtu kotvící v Chorvatsku, na cenné papíry a k tomu mít ještě 17,5 milionu korun v hotovosti.
„Finanční úřad už na to bude podle mého názoru krátký,“ potvrzuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy bývalý šéf Specializovaného finančního úřadu Martin Bortlík, dnes vlastník poradenské firmy.
Dvořáka už kvůli tomu, že důvěryhodně nevysvětlil původ majetku svého otce vyzvalo vedení ODS k tomu, aby odstoupil z pozice lídra kandidátky na Praze 1.
Nelze tedy prokázat například možnost, že majetek ve skutečnosti pořídil politik, a psal ho na svého otce, aby se neřešil jeho původ? Jak úřady v takových případech postupují? Prověřuje se to dědictví?
V zákoně je takzvané prokazování původu majetku. To znamená, pokud finanční úřad zjistí, že příjmy dotčené osoby podle jejích daňových přiznání převyšují nárůst jejího jmění o více než pět milionů korun, vyzve dotyčnou osobu, k prokázání původu.
Finanční úřad ve výzvě musí uvést konkrétní pochybnosti, na základě kterých dovozuje nárůst jmění této osoby. Ale může jít jen tři roky zpět, tedy v obecné tříleté lhůtě pro stanovení daně.
Lze prověřovat jen majetek pořízený tři roky nazpět?
Přesně tak.
A jak to je u toho dědictví?
Pokud už nežije daná osoba, už není koho vyzvat, protože daňová povinnost není přenositelná. Tedy finanční úřad by se už neměl na koho obrátit.
Kariéra Martina Bortlíka
Martin Bortlík.
Martin Bortlík pracoval patnáct let ve finanční správě. Pět let byl šéfem Specializovaného finančního úřadu, který zodpovídá za daně největších firem a institucí v Česku s obratem přes dvě miliardy. Tato pozice je označována za třetí nejvýznamnější v rámci finanční správy. V lednu 2020 odešel z postu ředitele Specializovaného finančního úřadu do soukromé firmy a nyní je vlastníkem poradenské společnosti.
A policie?
Policie má jiné pravomoci. Muselo by tam být nějaké podezření ze spáchání trestného činu. V konotacích výše uvedeného například přijetí úplatku. Ale muselo by existovat konkrétní podezření.
Podobných případů, kdy někdo vysvětluje své nadstandardní příjmy dědictvím, je v poslední době více. Třeba bývalý šéf Správy železnic Jiří Svoboda tvrdil, že 80 milionů korun, které u něho našla policie, byly úspory jeho otce a dědy. Peníze prý vydělal chovem nutrií a zčásti šlo o jmění pocházející i z předválečného zlatého pokladu. Je to takzvaně neprůstřelné?
To je podle mě práce pro policii. Když má někdo nějakou velkou hotovost, velmi těžko se vysvětluje, kde to vzal nebo jak to jinak získal.
Třeba u toho doktora vidíte, kolik si vydělal, jaké měl daňové přiznání, to jsou dohledatelné věci. Pokud někdo půjde po těch finančních tocích, měl by se dozvědět, jak například za ten byt platil. Většinou platíte převodem z účtu, takže se dá zjistit, jak se tam peníze dostaly.
Nejnovější vývoj v kauze čtěte zde:
Jsou zákony v Česku, co se týče prokazování původu majetku, dostatečné? Nechybí nám - třeba ve srovnání se zahraničím - nějaké paragrafy?
Většina západních zemí nemá specifický „daňový“ zákon o prokazování původu majetku, jaký funguje v České republice. Spoléhají na kombinaci standardních daňových kontrol a přísných AML předpisů (opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu).
Pokud policie nebo finanční úřad narazí na majetek, který neodpovídá legálním příjmům, řeší se to v rámci trestního řízení. Využívají se instituty jako „majetkový trest“ nebo zabavení věci v trestním řízení.
