Šéf Lesů ČR konal ve prospěch prominentů. Podnik jeho aktivity nezákonně kryl

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V lesích kolem břehů jihomoravské Vranovské přehrady leží stovky soukromých rekreačních chat. Jednu z nich v současnosti opravuje jihomoravský krajský radní pro životní prostředí a znojemský zastupitel Karel Podzimek (ODS). Plánuje z ní vybudovat penzion. Jen pár minut chůze lesem od Podzimkova stavení stojí turistická chata dalšího regionálního prominenta - poslance vládního hnutí ANO Davida Štolpy.

Právě tato stavení se v minulosti ocitla v centru pozornosti nedávno odvolaného šéfa státní firmy Lesy České republiky Dalibora Šafaříka. Ten se dvakrát do lokality kolem Vranovské přehrady osobně vypravil, aby řešil spory znojemské pobočky podniku se jmenovanými jihomoravskými politiky. Ačkoli na služební cesty kvůli černým stavbám nevyjížděl téměř nikdy.

Šafařík po návštěvách měnil rozhodnutí podřízené znojemské lesní správy - ve prospěch zmíněných prominentů.

Když se Seznam Zprávy loni v létě začaly Lesů ČR na detaily příběhu prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím ptát, podnik činnost svého tehdejšího šéfa kryl a vysvětlení Šafaříkových činů neposkytl. Po sérii odvolání se Seznam Zprávy domohly odpovědí až v prosinci. „Kdybyste se chovali jinak, odpovědi byste dostali hned,“ sdělil reportérkám rozčilený Šafařík na začátku března na prahu svého domu.

Bývalý šéf státní firmy, která spravuje polovinu lesů v Česku a která vykazuje miliardové zisky, tvrdil, že ho dotazy redakce dostaly „do problémů“ a žádosti Seznam Zpráv o informace vnímal jako osobní útok.

„Absolutně vylučuju, že bych konal ve prospěch Podzimka nebo Štolpy. Důvěrně se s nimi neznám ani osobně, ani politicky,“ pravil rozhořčeně Šafařík, kterého ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v půli ledna odvolal z funkce. Jako oficiální důvod uvedl, že vrcholný manažer neuhlídal zvyšování cen dřeva.

Poprvé se Šafařík - ještě jako šéf Krajského ředitelství Brno Lesů ČR - vložil v roce 2020 do sporu kolem výstavby kanalizace, kterou plánovali pro své chaty Štolpa s Podzimkem. Se záměrem nesouhlasila Lesní správa Znojmo.

V březnu 2019 za tímto účelem politici vytvořili spolek Kanalizace Štítarský les (chaty leží v katastru obce Štítary). Třetím členem spolku se stal znojemský podnikatel Eduard Procházka, jenž vyžadoval kanalizaci pro svůj Penzion Jezero, který leží mezi chatami politiků. Objekty, stejně jako další chaty v okolí, využívaly k odpadu žumpy.

„Největší problém, který tam byl, byly odpadní vody. Dvakrát denně jsem chodil kontrolovat žumpu, kolik tam toho je. Lidi přišli na večeři nebo si sednout na kafe a přijela tam tatra a začala s prominutím nasávat ta hovna. Takže můj sen bylo udělat tam kanalizaci,“ vysvětloval Procházka.

S Podzimkem se prý dlouhodobě zná z Vranova. „On celkem logicky došel k názoru, že by ta kanalizace byla dobrá, a tak jsme se v tom spojili,“ pokračoval Procházka.

Štolpu, jako kolegu ze znojemského zastupitelstva, s nápadem na výstavbu kanalizace oslovil Podzimek. I poslanec Štolpa, stejně jako podnikatel Eduard Procházka, svou chatu pronajímá v sezoně turistům. Podzimek dokončuje rozsáhlou rekonstrukci. Objekt bude rovněž pronajímat.

Plány ale trojici překřížily zmíněné Lesy Znojmo, které splaškovou kanalizaci odmítly s odkazem na skutečnost, že chaty souběžně s připojením k vodovodu musely vybudovat nepropustné žumpy.

„Není tedy důvod pro nové dotčení lesního pozemku pro kanalizační připojení tří chat,“ rozhodl v dubnu 2020 znojemský lesní správce Václav Lukášek.

O tři měsíce později, na konci července, ale Lukášek své stanovisko otáčí a se stavbou kanalizace souhlasí. Lesní správce odmítl změnu svého postoje vysvětlit.

Lesy ČR napsaly, že k vybudování půl kilometru dlouhé odpadní stoky pro tři chaty přistoupily Lesy Znojmo až po podrobném „místním šetření“ a po předložení nové projektové dokumentace, která „respektovala požadavky Lesů s cílem minimalizovat negativní dopad na uvedené území, které je již nyní extrémně zatíženo individuální a skupinovou rekreací“. Podnik dále uvedl, že častý pohyb vozidel odvážejících odpadní vody byl pro rekreanty „obtěžující“.

Jak zjistily Seznam Zprávy, názorový obrat znojemské pobočky nastal v čase, kdy místo navštívil tehdejší krajský ředitel Dalibor Šafařík. A to poté, co jej oslovil poslanec Štolpa, jenž Šafaříkovi zaslal žádost o „znovuposouzení“ projektu ze svého poslaneckého e-mailu.

Šafařík následně poslanci odpovídá, že Lesní správě Znojmo „ukládá“ vypracovat souhlasné stanovisko se stavbou předmětné kanalizace. Do kopie zprávy Šafařík zahrnul i Podzimka, podnikatele Procházku nebo lesního správce Lukáška.

„Na základě předložené dokumentace (…) a výsledků místního šetření vydávám z úrovně ředitele Krajského ředitelství Brno kladné stanovisko k předloženému záměru a ukládám místně příslušné Lesní správě Znojmo vypracovat souhlasné stanovisko k předloženému záměru,“ píše v e-mailu Šafařík.

Když Seznam Zprávy při pátrání prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím po Lesích ČR požadovaly, aby podnik zpřístupnil záznamy komunikace (e-maily, dopisy) mezi Šafaříkem jako krajským ředitelem a Lesy Znojmo, státní firma odpověděla, že informace neposkytne, jelikož „neexistují“.

Šafařík nyní řekl, že kanalizaci neřešil pro poslance Štolpu a radního Podzimka, ale pro podnik. „Řešil jsem to jako krajský ředitel odpovědný za činnost Lesní správy Znojmo,“ hájil svůj postup exředitel.

Jako tlak na podřízenou lesní správu své angažmá nevnímá. „Pro ten podnik jsem udělal první poslední a takovým způsobem se mně média odměňují?“ rozčiloval se Šafařík, kterého redaktorky zastihly v jeho domě na jihu Moravy. Bývalý vrcholný státní manažer nejdříve novinářky opakovaně vykazoval ode dveří.

Štolpu, který působí ve Sněmovně už třetí funkční období, prý dříve neznal. Poslanec ovšem popsal, že se Šafaříkem řešil v minulosti jinou věc týkající se Lesů ČR. „Když vám něco zamítne Lesní správa Znojmo a znáte někoho…,“ vysvětloval poslanec, proč Šafaříka oslovil v roce 2020. Známost se Štolpou nakonec přiznal i bývalý ředitel. „Přišel na krajské ředitelství do Brna, znal jsem ho jako vás,“ prohlásil.

Štolpa nyní vnímá komunikaci vedenou z poslaneckého e-mailu jako vlastní pochybení.

„Zase ale jako poslanec nemůžu být ubírán na svých občanských právech. Zajímal jsem se o možnost řešení, ani jsem ho nevyzýval k nějaké návštěvě, protože nejsem zrovna typ člověka, který by nějak na někoho tlačil nebo se snažil využívat svého postavení, to rozhodně ne,“ argumentoval zákonodárce na chodbě Poslanecké sněmovny.

Šafařík své rozhodnutí zdůvodňoval tím, že se souhlasem stavby byla zároveň dána „podmínka“, aby se na stoku napojili i další chataři. Na vybudovanou půlkilometrovou kanalizaci se ale dodnes napojil pouze podnikatel Procházka.

Štolpa ji prozatím nevyužívá, Podzimek se připojí poté, co svůj objekt definitivně zrenovuje.

Poslanec Štolpa se dnes od Podzimka, jihomoravského radního pro životní prostředí, distancuje. „Pan Podzimek má velmi svérázné vystupování a řekněme, když to řeknu kulantně, udělal tam velmi zlou krev v celé chatové oblasti,“ popisoval zákonodárce. „A dozvídal jsem se potom i zpětně, že se Podzimek zaštiťoval mým jménem, což v podstatě byl takový začátek konce naší spolupráce,“ doplnil Štolpa s tím, že lituje, že do společného podniku s Podzimkem šel.

To, že vybudování kanalizace vyvolalo v chatové oblasti neshody, je pravda. Někteří chataři totiž o kanalizaci v minulosti usilovali, s dotčenými orgány se ale nikdy nedomluvili a stavební povolení nezískali.

Navzdory Šafaříkově „podmínce“ se na stoku totiž ani připojit nemohou - mimo jiné proto, že příslušná čistírna odpadních vod nemá dostatečné kapacity.

„Je v tom zapojená politika. Tím, že jsou tam exponováni jak Štolpa, tak Podzimek. Samozřejmě, že to chatařům vadí. Už jenom z toho principu, že se vybudovala takováhle věc pro tři chaty, když nás tam je x,“ řekl Stanislav Mitrega, člen výboru spolku, jenž slučuje chataře na Vranově.

Když reportérky zastihly znojemského zastupitele a zároveň jihomoravského radního Podzimka před jeho znojemským domem, skryl se rychle dovnitř. „Teď jsem přijel, tak já si musím schovat psa, ne?“ prohodil, když za sebou spouštěl dveře garáže. Už se neukázal.

Podzimek s reportérkami přestal komunikovat loni v létě - poté, co redakce odhalila jeho nesrovnalosti v příjmech a výdajích. Není ani jasné, z jakých zdrojů radní financuje rozsáhlou více než desetimilionovou rekonstrukci zmíněné vranovské chaty.

Nebylo to ale naposled, co se v soukromých záležitostech radního angažoval Dalibor Šafařík. Problémy s Podzimkovou chatou přijel - tentokrát již jako generální ředitel Lesů České republiky - řešit i loni v dubnu.

Na jeho návštěvu tehdy upozornil týdeník Znojemsko, který již v roce 2023 popsal, že Podzimek poblíž chaty zbudoval na černo parkoviště.

Právě kvůli politikově černé stavbě se Šafařík do oblasti vypravil. Lesní správa Znojmo totiž po Podzimkovi požadovala odstranění nelegálně vybudovaného parkoviště, konkrétně pak kamenno-drátěných gabionů, které nechal radní u své chaty bez souhlasu postavit.

„V tomto směru byl postup a rozhodování Lesní správy Znojmo chybné. Od toho jsou tam ti nadřízení lidé, kteří to mají posoudit,“ vysvětloval Šafařík, proč rozhodnutí znojemské pobočky změnil a gabiony Podzimkovi povolil. Kdyby tam podle jeho názoru gabiony nebyly, mohla by se „cesta utrhnout a zavalit nejblíže stojící chatu“.

Lesy ČR podle Šafaříka po Podzimkovi nicméně požadovaly úpravu v projektové dokumentaci příjezdové cesty. Pakliže by tak politik učinil, černou stavbu by odstranit nemusel a legalizoval by ji.

„Nikam se to ale nepohlo. Pan Podzimek nechtěl a asi ani nechce respektovat tu projektovou úpravu, kterou po něm Lesy ČR požadují na základě norem. A on to nechce, protože je to pro něho samozřejmě drahý. On nechce udělat nic. To je tvrdej podnikatel. On nechce udělat nic, co by ho stálo korunu navíc,“ vracel se k dalšímu jednání s Podzimkem bývalý ředitel.

Na poznámku, že Podzimek je nejen podnikatel, ale zároveň jihomoravský radní pro životní prostředí, který roky využívá černou stavbu, Šafařík reagoval: „Prosím vás, takový radní. Vždyť to je pro smích, co dělá.“

Redaktorky chtěly Podzimkovi dát prostor pro vysvětlení i minulý týden v budově jihomoravského krajského úřadu. Politik před dotazy opět prchal, stihl ale říct, že o žádné černé stavbě nic neví a že se Šafaříkem ho nepojí „žádné“ vztahy.

Proč se už podruhé stal Šafařík aktérem Podzimkova sporu se znojemskými lesy - a znovu rozhodl v jeho prospěch -, vysvětloval Šafařík pro týdeník Znojemsko tak, že návštěva Vranova byla jen část jeho programu v daný den a že jeho osobní účast lokalita vyžadovala kvůli „komplikovanému hospodaření a majetkovým vztahům“.

Když se redakce Seznam Zpráv začala pomocí informačního zákona pídit po konkrétním ředitelově programu či po tom, jaké další černé stavby za své funkční období osobně navštívil, narazila na tvrdý odpor.

Státní podnik například tvrdil, že uvedené informace nemá k dispozici a že je tudíž poskytnout nemůže. Lesy ČR odmítly zpřístupnit i korespondenci o domluvě schůzky mezi Podzimkem a Šafaříkem. Když redakce poptávala údaje o počtu černých staveb, které Lesy ČR na svých pozemcích evidují, podnik reagoval, že taková data neeviduje a že by se v případě odpovědi jednalo o „vytváření nové informace“.

A poté, co se Seznam Zprávy obrátily na 72 podřízených subjektů (lesní a vodní správy), aby informace o černých stavbách získaly napřímo, ústředí podniku odpovědi zarazilo.

Seznam Zprávy se k informacím dostaly až po téměř čtyřech měsících, namísto standardních patnácti dnů, dokdy podle zákona musejí veřejné subjekty odpovědi na informace poskytnout. Stalo se tak poté, co do věci po podaných odvoláních vstoupil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a zamítavá rozhodnutí podniku vrátil.

Úřad přitom mimo jiné konstatoval, že není jasné, jakým konkrétním způsobem by Lesy ČR odpovědi na dotazy „intelektuálně zatěžovaly“, čímž se podnik bránil, a postup u odmítnutí části dotazů zhodnotil jako nezákonný.

Nezákonně státní podnik postupoval i podle Oldřicha Kužílka, spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím. Redaktorky s ním od loňského léta postup v této oblasti diskutovaly a s expertem konzultovaly postup při odvoláních.

„Lesy ČR zjevně porušovaly zákon, protože nejdříve psaly, že informace nejdou poskytnout, že to dělá potíže, že informace neexistují. A teprve poté, kdy jim to nadřízený orgán zrušil, tak najednou vše poskytly. Čili tím je položen jednoznačný důkaz protiprávnosti, nezákonnosti postupu Lesů ČR,“ zhodnotil postup státního podniku Kužílek.

Z informací, které podnik zatajoval, vyplývá, že bývalý ředitel Šafařík po dobu svého tříletého působení v čele Lesů ČR navštívil pouze tři nepovolené stavby - jedna z nich je právě ta Podzimkova. Za dobu jeho působení přitom Lesy ČR řešily 563 černých objektů.

Z korespondence mezi Podzimkem a Šafaříkovou asistentkou se ukázalo, že sjednání osobní schůzky na Vranově s generálním ředitelem zabralo politikovi pět dnů. Od Podzimkovy oficiální žádosti uběhly zhruba dva týdny a Šafařík řešil věc přímo na místě.

Na dotaz, proč vyrazil právě k Podzimkovi, když jeho cesty za tímto účelem byly tak výjimečné, Šafařík odvětil: „I kdyby to byla jedna jediná, proč bych nesměl? Já s Podzimkem nemám žádný osobní, pracovní, personální ani politický vztah. Jsem apolitická osoba odjakživa a nikdy jsem s ním žádný osobní vztah neměl, nemám a mít nebudu, protože kvůli tomuto člověku mám neustále jenom problémy,“ reagoval bývalý manažer s tím, že za problémy považoval dotazy, které redakce Seznam Zpráv v této věci Lesům ČR zasílala.

„Mě rozčiluje způsob, jakým to děláte, ne ta věc samotná, ale způsob, jakým to děláte, jak agresivně útočíte. To mě rozčiluje. Jsem obyčejný člověk, nevím, proč bych si toto měl nechat pořád líbit,“ zlobil se Šafařík.

Na otázky neodpovídal prý proto, že mu „vadil styl“, jakým redakce dotazy prostřednictvím informačního zákona zasílala. „Kdybyste se chovali jinak, dostali jste odpovědi hned,“ podotkl Šafařík.

Poté začal tvrdit, že na vypracování odpovědí žádný vliv neměl a že se jednalo o právní názor firemní právničky. Že by se ředitel účastnil vypracování odpovědí, odmítla i mluvčí podniku Eva Jouklová.

Protože Podzimek dohodu se Šafaříkem nerespektoval a projekt, tak jak to Lesy ČR požadovaly, nepřepracoval, jeho parkoviště podnik nadále eviduje jako černou stavbu.

Lesy ČR vyzvaly příslušný stavební úřad v obci Šumná k řešení Podzimkovy černé stavby před téměř dvěma roky. Neuspěly. Vedoucí stavebního úřadu Jiřina Cejpková totiž objekt posoudila nikoli jako černou stavbu, ale jako „terénní úpravu“.

„Byly provedeny terénní úpravy v rozsahu, které stavební úřad neřeší,“ sdělila Cejpková s tím, že úřadu „není známo“, zda už gabiony byly odstraněny.

Úřednice na dotazy zaslané podle informačního zákona nejdříve nezákonným způsobem (bez náležitostí a jakéhokoli odůvodnění) odpovědět odmítla, informace poskytla až po odvolání a zásahu krajského úřadu.

Cejpková nicméně v odpovědi neuvádí pravdu. Ze zákona totiž musela redakci vydat i protokol z místního šetření. Toho se účastnila jak sama Cejpková, tak úředníci ze znojemského odboru životního prostředí a dopravy nebo lesní správce Václav Lukášek. Na místě byl i Podzimek.

Výsledkem šetření je konstatování, že gabiony a další konstrukce měly být podle protokolu do devadesáti dní, tedy do června 2024, odstraněny.

Když ji reportérky na úřadě konfrontovaly se zápisem místního šetření, jež sama sepsala, Cejpková reagovala: „No, můžu napsat panu Podzimkovi, aby to odstranil do nějakého termínu, že jo,“ prohlásila úřednice. Dlouhodobě je prý zavalena prací a nestíhá.

Předtím Podzimka k odstranění stavby nikdy nevyzvala. Odmítla, že by na politika měla jakékoli vazby. „Ty gabiony… Napíšu panu Podzimkovi výzvu, aby to odstranil. Dám mu termín rok a pak se na to podívám. Kdyžtak to bude dál samozřejmě řešeno,“ přislíbila úřednice.