Článek
Senát odvolacího vrchního soudu na 94 stranách detailně popsal, proč zrušil zprošťující verdikt v kauze Čapí hnízdo, v níž čelí obžalobě bývalý premiér a poslanec ANO Andrej Babiš společně s europoslankyní za jeho hnutí Janou Nagyovou.
V dokumentu, jehož kompletní znění Seznam Zprávy získaly, soudkyně Eva Brázdilová opakovaně uvádí, že oba obžalovaní dělali kroky k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo získala dotaci ve výši 50 milionů korun. Na ni však podle závěru odvolacího soudu neměla nárok.
„Jednání obžalovaných spojené s podáním žádosti o dotaci na Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo, jejím získáním a načerpáním byla od počátku vedena účelově,“ uvedla Brázdilová v rozhodnutí.
Nagyová byla obžalována z dotačního podvodu, Babiš pak za napomáhání k tomuto trestnému činu. Podle odvolacího soudu se však oba dopustili dotačního podvodu a také spáchali trestný čin poškozování finančních zájmů Evropské unie. Za což hrozí od pěti do deseti let ve vězení.
Babišova role přitom podle vrchního soudu nebyla jen podružná.
„Je evidentní, že podíl obžalovaného na popsaných trestných činech nebyl nikterak okrajový či toliko pomocný, ale byl aktivní a dotvářel podmínky pro úspěšnou účast na dotačním programu, z něhož po všech stránkách plně podporovaný společnostmi z holdingu Agrofert nakonec dotace čerpal, aniž by na ně měl nárok,“ uvedla Brázdilová.
Odvolací vrchní soud v této souvislosti připomněl také celou historii příběhu a zmínil také, že myšlenka vybudování Čapího hnízda zcela nepochybně vzešla od Andreje Babiše. Později, jak píše dále, se objevila možnost čerpat na tento projekt dotaci až do výše 50 milionů korun. I když tato částka byla z pohledu celkového objemu investice do stavby Čapího hnízda minoritní, tak se dotaci podle Brázdilové pokusili Nagyová a Babiš získat.
Kvůli tomu došlo k vyloučení firmy ZZN Agro Pelhřimov z holdingu Agrofert a jejímu následnému přejmenování na společnost Farma Čapí hnízdo. Ta pak požádala o padesátimilionovou dotaci. V dubnu 2014 se vrátila firma do holdingu zpět. Konkrétně ji za symbolickou cenu akcií odkoupila firma Imoba, která spadá pod Agrofert.
„Nutno říci, že celý tento proces lze stěží označit za náhodu, neboť jednotlivé kroky na sebe zcela logicky navazují, jsou formálně propracované a poskládané tak, aby vytvářely dojem legality,“ napsala dále Brázdilová.
11 800, nebo 970 korun? Kolik stojí anonymizace rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo
Úředníci soudu i státního zastupitelství požadovali za anonymizaci a odeslání rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo diametrálně rozdílné částky. Městské státní zastupitelství v Praze chtělo zaplatit 11 800 korun. „Anonymizace provedená v rozsahu 236 normostran textu by si vyžádala časový objem práce v rozsahu 59 hodin,“ zdůvodnilo pražské městské státní zastupitelství.
Městský soud v Praze pak chtěl 970 korun. Odhadl, že rozhodnutí v této kauze bude anonymizovat necelých pět hodin.
Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala na dotaz, proč se obě částky tak liší, nedokázal odpovědět. „Neznám postupy Městského soudu v Praze,“ uvedl Cimbala. „Máme praktické zkušenosti již z anonymizace usnesení o odložení v téže kauze, kde jsme časové výměry měřili,“ doplnil Cimbala.
Odvolací vrchní soudu přitom dospěl k závěru, že Jana Nagyová věděla, že Farma Čapí hnízdo podmínky pro získání dotace pro malé a střední podniky nesplňuje. I když byla z holdingu Agrofert účelově vyčleněna, tak nadále zůstala s Babišovou firmou personálně i ekonomicky propojena.
„Věděla, že žádá o dotaci pro subjekt, který byl účelově vytvořen proto, aby formálně podmínky dotace zdánlivě splňoval, nicméně fakticky způsobilým žadatelem o tuto dotaci nebyl,“ napsala Brázdilová.
Nagyová, rozhodla soudkyně, mimo jiné zatajila dohody, které měla farma uzavřené s holdingem Agrofert. A to mimo jiné kvůli půjčkám v celkové výši 305 milionů korun, které následně na stavbu Čapího hnízda poskytla banka HSBC.
To, že byla Farma Čapí hnízdo na holdingu Agrofert finančně závislá, pak podle soudu dokládá i to, že jí Babišovy firmy zaplatily stamiliony korun za reklamu. Podle Brázdilové však byly vyplacené částky nesmyslné.
„Jednak měla být reklama v areálu Farma Čapí hnízdo instalována již od roku 2009, kdy se jednalo o staveniště, jednak postrádal logiku fakt, že měly být v objektu, který byl de facto budován jako kongresové centrum holdingu Agrofert, v rámci reklam prezentovány společnosti, které byly součástí holdingu,“ uvedla Brázdilová.
Osm let vyšetřování a soudů v kauze Čapí hnízdo
- V březnu 2016 Andrej Babiš, který byl tehdy ministrem financí, uvedl, že majiteli akcií společnosti Farma Čapí hnízdo byly dvě jeho děti a bratr jeho manželky Moniky Martin Herodes.
- V srpnu 2017 obdržela Poslanecká sněmovna první žádost o vydání Andreje Babiše i tehdejšího poslance ANO Jaroslava Faltýnka. 6. září 2017 hlasovala pro jejich vydání, na začátku října 2017 si obvinění převzali usnesení o zahájení trestního stíhání. Původně bylo obviněno celkem 11 lidí.
Jak je známo, akcie Farmy Čapí hnízdo získaly na počátku Babišova manželka Monika a dvě jeho děti – Andrej Babiš mladší a Adriana Bobeková. Babiš tvrdil, že jim společnost předal, aby si vyzkoušeli podnikání. Tomu ale vrchní soud neuvěřil.
„Je zřejmé, že nikdo z nových akcionářů zájem podnikat se společností neměl,“ podotkla předsedkyně senátu. Podle ní navíc firma zůstala dál pod Babišovou kontrolou.
Andrej Babiš, který bude v případě volebního vítězství pravděpodobně aspirovat na post premiéra, označil na sociální síti X rozhodnutí vrchního pražského soudu za „naprosto absurdní, scestné a účelové“. Podobně se vyjádřila také Nagyová.
Po rozhodnutí senátu Evy Brázdilové se případem musí již potřetí zabývat pražský městský soudce Jan Šott. Toho přitom odvolací soud zavázal, jak má v této kauze postupovat a rozhodnout. Soudce Šott již uvedl, že jednání nařídí až po volbách. Bude přitom muset, když se Babiš stane znovu poslancem, žádat Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání.
