Článek
V případu ovlivňování stamilionových veřejných zakázek Fakultní nemocnice Bulovka uzavřeli další obžalovaní se žalobcem dohody o vině a trestu, které následně potvrdil soud.
Státní zástupce Zdeněk Matula ji v uplynulém týdnu uzavřel s bývalou ředitelkou této nemocnice Andreou Vrbovskou, jejím tehdejším náměstkem Františkem Novákem a zaměstnankyní nemocnice Marií Nushiovou.
Zatímco v obžalobě pro Vrbovskou požadoval pět let ve vězení, díky dohodě skončila s pětiletou podmínkou, navíc má zaplatit šest milionů korun jako peněžitý trest a na sedm let jí bude zakázána činnost - nebude moci působit v orgánech zdravotnických zařízeních. Dohodu v pondělí odpoledne potvrdil i soud.
„Nezlobte se, nechci se k tomu vyjadřovat,“ řekla novinářům Vrbovská poté, co bylo jednání soudu přerušeno. Na podmíněných trestech se žalobce dohodl také s Novákem a Nushiovou. „Nechci. Proč bych musel?“ řekl Novák Seznam Zprávám, když se ho ptaly, jestli by mohl sdělit detaily podoby dohody o vině a trestu.
Jaké dohody schválil soud
Žalobce Zdeněk Matula se dohodl s obžalovanými na tomto trestu:
- Andrea Vrbovská: pětiletá podmínka, peněžitý trest ve výši šesti milionů korun a zákaz činnosti v orgánech zdravotnických zařízení na dobu sedmi let.
- František Novák: pětiletá podmínka, peněžitý trest ve výši 2,8 milionu korun a zákaz činnosti v orgánech zdravotnických zařízení na dobu deseti let.
- Marie Nushiová: čtyřletá podmínka, peněžitý trest ve výši 200 tisíc korun a zákaz činnosti v orgánech zdravotnických zařízení na dobu čtyř let.
Žalobce Matula řekl, že při uzavírání dohody zohlednil několik věcí. Třeba to, že se obžalovaní zavázali, že zaplatí Fakultní nemocnici Bulovka škodu okolo 550 tisíc korun. „Zohlednil jsem také fakt, že u této trestné činnosti nebylo u těchto obžalovaných prokázáno přijetí žádného úplatku,“ prohlásil Matula.
Proto – jak Matula doplnil – souhlasil s tím, aby Vrbovská a Novák skončili s nejpřísnějšími podmíněnými tresty. Připomněl, že Andrea Vrbovská je navíc obviněna v druhé větvi této kauzy. „V případě, že by došlo k uznání viny, tak by přidalo v úvahu uložení souhrnného trestu,“ dodal žalobce Matula k druhé větvi kauzy. Vrbovská by tak nakonec mohla skončit ve vězení.
V části kauzy, kterou dnes projednával soud, skončilo na lavici obžalovaných celkem sedm lidí a dvě firmy. Tři z nich už dohodu o vině a trestu se žalobcem uzavřeli. Další dva a jedna firma o ní ještě vyjednávají. Rozhodnout se o nich má do 10. října.
V obžalobě, kterou projednává Obvodní soud pro Prahu 8, žalobce Zdeněk Matula na více než 200 stranách popisuje ovlivnění dvou zakázek Fakultní nemocnice Bulovka za více než 150 milionů korun. V jednom případě mělo jít na úplatky 7,2 milionu korun.
Jako svědek v této souvislosti vypovídal také podnikatel Tomáš Horáček, který už dříve začal s policií spolupracovat a poté uzavřel dohodu o vině a trestu.
Horáček, který spolupracoval s vítěznou firmou, podle obžaloby policistům během výslechu řekl, že Vrbovské za podpis smlouvy a následnou realizaci zakázky na úklid nemocnice nabídl částku tři miliony korun.
Vrbovská se k tomu nevyjádřila. Při výslechu na policii nevypovídala a její advokát Ladislav Veselý uvedl, že po celou dobu trestního řízení nebudou na otázky odpovídat.
Zakázka stejně nebyla realizována, protože po zatčení Vrbovské ji další ředitel nemocnice zrušil.
„Krotitelka“ a „orel“ ovlivňovali podle policie zakázky
Obžaloba v kauze kolem zakázek Fakultní nemocnice Bulovka popisuje, jak přátelský vztah měla tehdejší ředitelka Andrea Vrbovská s podnikatelem Tomášem Horáčkem. Když se snažila Vrbovská i další zaměstnanci nemocnice skrýt, že při rozhovorech zmiňují právě jméno Tomáše Horáčka, mluvili o něm jako o „orlovi“. Ale také Vrbovská měla svoji přezdívku. „Dobrý den, doručila Vám paní krotitelka vzkaz?“ psal Horáček tehdejšímu náměstkovi nemocnice. Jenže zatímco Vrbovská byla obžalována, Horáček začal s policií spolupracovat. Díky tomu uzavřel se žalobcem dohodu o vině a trestu.
V druhém případě figuruje také bývalá Horáčkova firma První chráněná dílna, která svůj byznys založila na zaměstnávání hendikepovaných lidí, díky čemuž mohla soutěžit o veřejné zakázky za zvýhodněných podmínek. Většinu zakázek ale poslala k subdodavatelům.
Žalobce v této souvislosti popisuje, že První chráněná dílna inkasovala neoprávněně 477 tisíc korun za vybudování automatického vjezdového systému nemocnice. A to přesto, že k realizaci této zakázky nijak nepřispěla.
