Zničili mi živnost, píše bývalý rozvědčík. Kvůli dezinformacím mu vypnuli web

Jiřímu Wagnerovi loni v únoru „vypnuli“ živobytí: web Exanpro.cz, který tento bývalý důstojník vojenské tajné služby plnil články ve prospěch Ruska.

Web byl po vpádu Rusů na Ukrajinu jedním z osmi dezinformačních serverů, které vláda doporučila znepřístupnit. A na rozdíl od většiny ostatních ho správci domény dodnes neodblokovali.

Wagner kvůli tomu podal loni v červnu obsáhlé trestní oznámení. Mimo jiné v něm upozorňoval, že si webem vydělával, a stát ho tak připravil o příjmy.

Jak nyní Seznam Zprávy zjistily a ověřily z důvěryhodných zdrojů, kriminalisté případ nedávno uzavřeli - a nic trestného se podle nich nestalo. Podrobnosti k rozhodnutí středočeská policejní mluvčí Vlasta Suchánková ani po dvou dnech dotazování nedokázala sdělit.

Wagner na žádost Seznam Zpráv o vyjádření nereaguje, svůj rozbor policejního usnesení však zveřejnil na webu Nová republika. Vyšetřovatel podle něj odvedl špatnou práci. „Státní útočníci za bílého dne zničili mou živnost a nyní všichni dělají, že vše z jejich strany bylo naprosto v pořádku,“ napsal Wagner.

Wagnerovo trestní oznámení čítalo 210 stran, další dvě stovky stran tvořily různé přílohy.

Zjednodušeně řečeno v něm bývalý příslušník vojenské rozvědky viní vládu a Vojenské zpravodajství, které „vypnutí“ webů doporučily, z několika zločinů. Například ze zneužití pravomoci, protože k zablokování webu nebyl podle podavatele žádný zákonný důvod.

Kriminalisté podle zveřejněného Wagnerova rozboru do usnesení o odložení kauzy napsali, že „v dané věci lze konstatovat, že k vypnutí webových stránek Exanpro.cz došlo po intenzivních konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení Vlády České republiky blokuje vybrané dezinformační weby, které ohrožují naši národní bezpečnost“.

Dále podle Wagnera uvedli, že není možné zjistit, jaké výhrady měla vojenská kontrarozvědka k obsahu webu, protože její stanovisko je v utajovaném režimu.

Podobně se pro policii vyjádřila společnost CZ.NIC, která spravuje českou doménu a fakticky web na vládní apel zablokovala: nemůže říct nic konkrétního, protože se jedná o utajované informace Vojenského zpravodajství.

„Tak to je opravdu hanebné, co se v souvislosti s činností proti mně a mému webu dozvídám, a ještě k tomu po více než jednom celém roce. Avšak ještě hanebnější je to, že policejní orgán je spokojen a nevidí, nebo nechce v odpovědích aktérů vidět nic podezřelého,“ napsal v reakci Wagner.

Jiří Wagner byl příslušníkem Vojenského zpravodajství až do roku 2014, kdy ze služby odešel.

„Protože to bylo profesně i politicky neúnosné. České tajné služby přestaly být pročeské a začaly jen papouškovat proamerické závěry,“ uvedl jako důvody loni 17. listopadu, když vystoupil jako řečník na demonstraci svolané šiřitelem proruské propagandy Ladislavem Vrabelem.

Později Jiří Wagner založil web Exanpro.cz. On sám ho označoval za analytický – s tím, že na něj píše „reálné zpravodajské výstupy“, které odebírali zájemci o tuhle problematiku. Krátce po loňském zablokování se v rozhovoru se Seznam Zprávami bránil, že není proruský ani nebezpečný pro společnost.

„Najednou jsem se stal nepřítelem státu. Přitom normálně chodím po ulici,“ divil se.

Wagnerovy články každopádně často bránily Rusko.

Když české tajné služby spolu s policií před dvěma lety odhalily (a potvrdil to i premiér Andrej Babiš z hnutí ANO), že vrbětický výbuch muničního skladu mají na svědomí ruští rozvědčíci, kteří při tom zabili dva lidi, Wagner to vytrvale zpochybňoval: jde prý o hru amerických špionů.

A když Rusko loni v zimě shromáždilo na hranicích s Ukrajinou velkou armádu, analytik Wagner tvrdil, že válka nevypukne. „Proč američtí činitelé hlásají, že Rusko shromáždilo dostatek sil k zahájení invaze, když je to z vojenského hlediska nesmysl? A proč jim to evropské vlády a novináři tak baští?“ ptal se Wagner.

Tyto články je možné i dnes najít ve webových archivech.

Wagner má ale zároveň pravdu, že zablokování webů kvůli válečnému konfliktu bylo v Česku naprostou novinkou. A že pro něj neexistuje žádný zákon, jímž by se omezování činnosti serverů řídilo. Paragrafy, které by tomu napříště měly dát pravidla a zároveň možnosti, jak se mohou provozovatelé webů bránit, už skoro rok píší právníci Ministerstva vnitra.

Finální verze zákona, již by pak schvalovali poslanci a senátoři, ještě není známa.