Článek
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po invazi na Ukrajinu údajně předával citlivé informace zevnitř Evropské unie svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi.
Orbánův ministr měl volat klíčovému Putinovu muži přímo z Bruselu při přestávkách během uzavřených schůzek s evropskými partnery. Moskva tak byla při unijních jednáních fakticky „za stolem“.
Investigace, již zveřejnil během uplynulého víkendu deník The Washington Post, je šokující totální absencí jakýchkoli zábran maďarského ministra a nepřekvapivá zároveň.
Každý, kdo poslední čtyři roky neprospal, mohl pozorovat snaživého Szijjártóa, jak přijímá nejvyšší ruské ocenění z rukou Lavrova, od počátku invaze opakovaně jezdí do Moskvy (byl tam nejméně patnáctkrát) a do úmoru hájí každý protiukrajinský krok svého šéfa Viktora Orbána.
Americký deník svým zjištěním, které opírá o informace bezpečnostních úředníků v EU, vlastně jen potvrdil podezření, které řada Evropanů dávno měla. Polský premiér Donald Tusk napsal na síť X, že si právě proto dává pozor, co říká, když je v místnosti Orbán.
Server Politico citoval několik hráčů unijní politiky, kteří řekli, že bezpečnostní rozhovory se už nějakou dobu odehrávají v menších skupinkách zemí kvůli obavě, aby citlivé informace neskončily, kde nemají.
Orbánova vláda označila investigaci za smyšlenost, která dokazuje jen „nervozitu bruselských elit a proválečné ukrajinské vlády“ před parlamentními volbami v Maďarsku. Ty se odehrají 12. dubna. Sám Szijjártó obvinění sice odmítá, zároveň ale přiznává pravidelné kontakty s ministrem Lavrovem týkající se jednání EU.
Volte Roberta, volte Viktora
Babišova vláda mezitím dělá, jako by se nechumelilo. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO), který vedl pondělní tiskovku po zasedání vlády, označil zjištění amerických reportérů za „zprávy konspirativního charakteru, kterým nepřikládá význam“.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zpochybnil kredibilitu světově proslulého listu, mezi jehož reportéry je řada nositelů Pulitzerovy ceny, na prvním místě dvojice Woodward–Bernstein, která odhalila aféru Watergate.
„Nikdy nepatřily k nejdůvěryhodnějším zdrojům informací,“ začal trollit šéf české diplomacie. „Vzhledem k jejich silně levicovému zaměření považuji jejich text za pokus poškodit jednu stranu v Maďarsku těsně před volbami,“ uvedl Macinka na adresu novin v majetku protrumpovského miliardáře Jeffa Bezose.
Premiér se k věci zatím nevyjádřil. Chtěl ale odletět do Budapešti na konferenci evropské krajní pravice CPAC podpořit osobně Orbána před volbami. Zabránil mu v tom ovšem požár ve zbrojním podniku v Pardubicích. V Budapešti ho zastoupili Macinka a před ním poslanec Jindřich Rajchl (za SPD), který se tam sešel se šéfkou německé krajně pravicové AfD Alice Weidelovou.
Babiš nicméně alespoň poslal videozdravici. V ní Maďarům doporučil hlasovat pro Orbána. Podobně v roce 2023 Babiš podpořil Roberta Fica, který se také vydal pozdravit Putina do Moskvy. Naposledy minulý týden Fico pomohl Orbánovi zablokovat v EU půjčku pro Ukrajinu.
Mimo jiné kvůli možnému úniku informací do Kremlu omezila Fialova vláda v roce 2024 společná zasedání s tou Ficovou. Babiš je nyní obnovuje – první proběhne příští týden.
Babiš, král české krajní pravice
Jednou z verzí požáru výrobní haly v Pardubicích je Kremlem objednaný útok, protože továrna dodávala drony Ukrajině. Kdyby se to potvrdilo, ani to by nebylo překvapivé. Šlo by o Vrbětice přes kopírák.
Navzdory tomu Babišova koalice pokračuje v nastoupené trajektorii.
Na důvěrném vztahu s Orbánem se nic nemění. Čerstvými slovy Karla Havlíčka „Maďarsko je demokratická země, a když se (Orbánova vláda) někomu nelíbí, ať si stěžuje u tamní opozice“.
Babiš se veřejně postavil za svoji proruskou poradkyni Natálii Vachatovou, která podle mínění expertů představuje bezpečnostní riziko, protože je kvůli rodině v Rusku přímo vydíratelná. Od ataku na neziskový sektor po vzoru Kremlu odradila vládu jen mimořádně špatná práce poslanců a kritika veřejnosti. Nově Babiš přejal slovník antisystémových sil a opakuje, že je potřeba rozbít „deep state“ v zemi.
Premiér má firmy na Západě a odhlasovanou imunitu a mohl se emancipovat na menších koaličních stranách. Namísto toho si obul jejich radikální boty a v nich kráčí dál. Že to znamená kráčet také v ruských válenkách, mu zjevně nevadí, účel světí prostředky.
Jde Andreji Babišovi o byznys v Maďarsku a na Slovensku, který se tu zařizuje snáz než na Západě, protože tam ho téměř jistě čeká nové kolo války s Bruselem kvůli jeho střetu zájmů a vůbec spousta omezení? Nebo se šéf hnutí ANO rozhodl pohltit Okamurovu SPD, „rajchlovce“, Svobodné a další v téhle části spektra, kteří si mezi Evropou a Putinem vybrali Putina a jeho středoevropské nohsledy? Případně obojí?
Obětí Babišova zájmu by každopádně nebyly jen zmíněné strany, nýbrž stávající liberální řád v Česku a jeho bezpečnost. V sázce je obojí. Babiš musí čelit otázkám, proč to všechno dělá.
