Článek
Na podporu projektu Mléko do škol loni vládě nezbyly peníze, a tak se projekt osekal na méně než polovinu. Neochucené mléčné produkty už dostávají zdarma místo všech školou povinných jen žáci prvního stupně, a navíc jen jednu dodávku měsíčně.
„Dříve toho nosili víc, teď dostávají něco zřídkakdy,“ potvrzuje Veronika z Českolipska.
Ministerstvo zemědělství vysvětluje, že se snažilo zajistit, aby alespoň některé děti v aktuálním školním roce mléko dostávaly.
„Při zachování dosud zapojené cílové skupiny, kterou tvořili žáci obou stupňů základních škol, by při alokovaném příspěvku z národního rozpočtu vyšlo velmi málo porcí na jednoho žáka, a byl by tak omezen cíl projektu, kterým je přispět ke zdravým stravovacím návykům dětí pravidelnou konzumací ovoce, zeleniny a mléka,“ popisuje změnu mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Dříve oddělené projekty na podporu konzumace ovoce se zeleninou a mléka fungují od roku 2017 ve společném programu.
Zatímco v minulém školním roce tak mléko zdarma dostávalo téměř 850 tisíc dětí, letos jen zhruba 525 tisíc žáků. Paradoxně se také mezi léty naprosto obrátila situace. Během covidu si děti odnášely zásoby potravin domů pokaždé, když jim tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) alespoň na chvíli dovolila vrátit se do lavic.
„Když dodavatelé věděli, že se děti alespoň na chvílí objeví ve škole, tak nás zavezli. Každý žák pak dostal třeba litr mléka. Teď sice zase do školy chodí, ale zrovna na to nejsou peníze,“ podivuje se ředitel havířovské ZŠ a MŠ F. Hrubína Tomáš Ptáček. Každou iniciativu, která dětem pomůže, ale vítá.
Které mléčné výrobky mohou děti dostat
- Mléko, acidofilní mléko, zákys nebo kefír,
- sýr, žervé a cottage,
- jogurt, skyr nebo tvaroh.
Cílem projektu je sice podle Státního fondu životního prostředí vychovat nové spotřebitele mléka a zajistit odbyt pro zemědělce, nepopiratelný je ale také druhý důvod pro státní podporu projektu – snížení deficitu vápníku u dětské populace a zlepšení stravovacích návyků dětí.
Potvrzují to i nutriční terapeuti, které Seznam Zprávy oslovily.
„U dětí je velmi důležité pokrýt potřeby rostoucího a vyvíjejícího se organismu. Pro správný růst a vývoj je esenciální příjem plnohodnotných bílkovin, dostatek vápníku, ale i dalších mikronutrientů. Mléko a mléčné výrobky jsou vhodným zdrojem těchto látek. Ideální je, aby děti střídaly jak mléko, tak sýry a zakysané mléčné výrobky,“ vysvětluje nutriční terapeutka Andrea Mokrejšová.
Nestačí ale jen, aby děti dostávaly mléko ve škole.
„Skupina mléka a mléčných výrobků je i součástí aktuálních výživových doporučení, podpora jejich konzumace je tedy určitě na místě. Je však vždy potřeba dbát nejen na to, aby byly tyto potraviny dostupné, ale rovněž na to, aby se pracovalo se stravovacími návyky dítěte i celé jeho rodiny,“ dodává předseda České asociace nutričních terapeutů Martin Krobot.
Děti jedí lépe, ale stále ne dost dobře
Projekt mléko do škol už nefunguje samostatně, ale společně s dodávkou ovoce a zeleniny. Podle studie HSBC pije nízkotučné nebo polotučné mléko denně 14 procent českých dětí, plnotučné pak 9 procent. V posledních letech ale významně roste spotřeba ovoce a zeleniny. Denně jí ovoce 55 procent jedenáctiletých, to je skoro nejvíce v Evropě, a zeleninu 43 procent z nich. Obě tato čísla navíc mezi lety 2014 až 2018 stoupla zhruba o 10 procent.
Na druhou stranu podle studie Státního zdravotního ústavu z roku 2020 nejí dostatek ovoce a zeleniny 80 procent dětí na úrovni čtvrtého ročníku ZŠ a mléčných výrobků by si mělo dávat víc 45 procent dětí.
„S projekty máme velmi dobré zkušenosti. Jsme smutní, že je to nyní omezené jen pro děti na prvním stupni. I pro druhostupňové děti šlo o zpestření, protože řada z nich už svačiny do školy nenosí,“ říká ředitelka ZŠ Želešice na Brněnsku Jana Cacková.
Návrat k původním dotacím chtějí také potravináři. Zatímco v minulých letech směřovalo na projekt kolem 270 milionů korun, v letošním školním roce se podpora smrskla na 115 milionů.
„Pro tento rok je podpora již uzavřená, ale jednáme o navýšení v dalších letech. Preferujeme více dodávek a více druhů potravin. Projekt nejen, že zásobuje děti chutnými a nutričně hodnotnými potravinami, ale napomáhá i vzdělávání v oblasti výživy a výživové gramotnosti a zdravého životního stylu,“ upozorňuje mluvčí Potravinářské komory Helena Kavanová.
Také Ministerstvo zemědělství by rádo v nadcházejícím školním roce opět projekt rozšířilo i o žáky druhého stupně, jako tomu bylo v minulosti.
„Již nyní je jisté, že příděl z EU na projekt Mléko do škol bude ve školním roce 2023/2024 vyšší než v předcházejících letech, záleží tedy na tom, jaký se podaří zajistit příspěvek ze státního rozpočtu ČR, který je pro fungování projektu zásadní,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Ovocné bitvy
Na druhou stranu se někteří ředitelé i rodiče shodují, že zrovna velký odbyt mléčné produkty, ovoce a zelenina nemají.
„Když dětem něco nechutná, tak se s tím člověk potká třeba i při cestě ze školy,“ přiznává ředitel Ptáček, že se některé potraviny vyhodí.
Nutriční terapeuti mléko pro děti doporučují
Marieta Balíková, Oddělení léčebné výživy FN Motol:
„Mléko a mléčné výrobky hrají důležitou roli ve výživě dětského organismu, především jako zdroj vápníku. Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí a zubů. Zodpovídá za jejich tvorbu, za jejich tvrdost a pevnost, a jejich udržování. Tvorba zubů a kostní hmoty probíhá zejména během dětství a dospívání. Nedostatek vápníku u dětí se může projevit poruchami růstu. Jeho nedostatek v mládí vyvolává v pozdějším věku velmi vážné onemocnění, tzv. osteoporózu – řídnutí kostí. To má za následek jejich zvýšenou lámavost.“
Petra Zapletalová, nutriční terapeutku Ne hladu:
„Doporučení pro děti školního věku je konzumovat 2–3 porce mléka či mléčných výrobků. To v praxi znamená například sklenici mléka či kefíru, jeden jogurt a 50 g sýra. Z toho hlediska vidím projekt Mléko do škol jako velice důležitý a vysoce přínosný.“
V šetření Státního zdravotního ústavu ale většina škol uvádí, že buď žáci všechno snědí, nebo donesou ovoce, zeleninu i mléčné výrobky domů. Nevezme si je, rozdá nebo je vyhodí jen asi 4 procenta čtvrťáků a 6 procent osmáků.
„Ovoce a zeleninu občas nosí, ale o mléku teda nic nevím,“ není si Tereza z Prahy jistá, co se děje s dotovanými mléčnými výrobky.
Obě školou povinné děti Ladislavy z východních Čech zase sbírají mléčné výrobky i od kamarádů a nosí je domů.
„Někdy jsem to ale našla až po čase v tašce, a to jsem teda řádila. Teď se to už nestává a vždycky je doma vyndají,“ říká.
„Děti si toho bohužel moc neváží. Ať jde o mléko, nebo třeba to ovoce. S mandarinkami pak někteří pořádají bitvy a končí v koši,“ popisuje ředitel olomoucké základní školy Řezníčkova Miloslav Palát.
Zrovna on tak omezení projektu vítá. Ideálně by zavedl, aby si potraviny zdarma braly jen děti, které je opravdu snědí.
„Kdybychom mohli dostávat jen třetinu dodávky a rozdělit ji podle uvážení mezi děti, které o ovoce, zeleninu nebo mléčné výrobky mají zájem, tak by to mělo daleko výchovnější rozměr než nyní. Co je zadarmo, toho si lidi obecně málo váží,“ dodává ředitel.
