Článek
Česko, stejně jako většinu Evropy, v posledních dnech sužovala vlna veder. Středa byla dokonce nejteplejším dnem letošního roku a teploty na řadě míst výrazně překonaly 35 stupňů Celsia. Ve čtvrtečních večerních hodinách ale přišlo ochlazení díky dešti a bouřkám. Nižší teploty mají vydržet i příští týden, uvádí český meteorologický ústav.
Srážky zasáhly hlavně jihovýchodní část Česka, výstrahy před bouřkami platí zejména v Jihomoravském kraji.
V horkém dni může lokalizaci dešťů ovlivnit tzv. efekt „tepelného ostrova“. Jedná se o stav, kdy v městských zastavěných oblastech vznikají výrazně vyšší teploty než v jejich okolí. Negativa jevu se projevují především v noci - v nahřátých ulicích teplo zůstává, zatímco mimo město srazí teploty větší proudění vzduchu.
Na výskyt srážek může působit tak, že jich na město - tepelný ostrov - dopadne méně než na jeho okolí. „Teplý vzduch nad městem zabírá větší objem a vytváří nad městem dóm, který za určitých okolností může nutit vzduch, jenž k městu proudí, stoupat do větší výšky. To může vést k intenzivnější kondenzaci a formování srážek. Ty ale obvykle vypadnou až na závětrné straně za městem,“ vysvětluje jev bioklimatolog z Akademie věd ČR Miroslav Trnka.
Vliv efektu na srážky podle Trnky není ale pravidlem, rozhodují totiž i další faktory: „Bavíme se o jednotlivých případech - situací, kdy městský tepelný ostrov jednoznačně ovlivní srážky, není v rámci jednoho roku mnoho. Trajektorie srážek jde většinou z více směrů, tím pádem se rozloží v prostoru,“ popisuje.
Obtížně zpozorovatelný je podle něj i v Česku: „Praha a Brno nejsou příliš velké aglomerace. Současně je obklopuje poměrně pestrá krajina, takže sice tato města charakter srážek ovlivňují, ale nikoli způsobem, který by šel jednoznačně vyčíst z klimatologických map. Zpozorovali bychom to pouze u konkrétních případů, u jednotek procent,“ říká Trnka. Zda budou mít tepelné ostrovy vliv při srážkách, které Česko právě zažívá, podle Trnky ale předpovědět nelze.
Nicméně dodává, že do několika let by předpovědní modely měly být schopné zahrnout efekt tepelného ostrova do prognóz počasí. „Postupně zlepšují svoje rozlišení z deseti kilometrů výhledově na dva nebo dokonce pouze na jeden. Až se to podaří, tento jev bude možné pochopit a kvantifikovat i v našich klimatických podmínkách,“ říká výzkumník z Akademie věd ČR.
