Bohoslužba za Charlieho Kirka bude mít politický aspekt, říká církevní expert

Nápad zastupitele hlavního města Prahy Jana Wolfa (KDU-ČSL), který pro mši „získal“ kardinála Dominika Duku, spustil vlnu kritiky od části české veřejnosti. Katolické i nekatolické. Podle církevního historika Jaroslava Šebka je nicméně věcí každého kněze, za koho se rozhodne mši sloužit. „Zádušní mše by ale neměla být politickým gestem,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Za bohoslužbou za Charlieho Kirka, který byl oblíbencem prezidenta Donalda Trumpa, lze ale politiku vystopovat. „Bohoslužba by měla mít v sobě smiřující aspekt, v tomto případě si nicméně myslím, že bude mít i ten politický aspekt, k tomu to směřuje,“ naznačuje.

Mše podle něho navíc ještě více zpolarizuje českou společnost a rozštěpí katolickou církev, kterou v poslední době vážně zasáhla situace na pražské katolické fakultě.

Je běžné, že nejvyšší představitelé české katolické církve celebrují mši za zahraničního státního příslušníka?

Není to vyloučeno. V katolické církvi je to tak, že lze sloužit mši za jakéhokoliv člověka, který zemřel třeba i násilnou smrtí, což je nakonec případ právě Charlese Kirka. Jeho smrt vyvolala velkou vlnu zájmu o jeho osobu, z čehož podle mě pramení i reakce z českého konzervativního katolického prostředí.

Každopádně je záležitostí jednotlivého kněze, za koho se rozhodne sloužit mši. V tomhle je církev velice otevřená.

Stává se často, že je v katolickém kostele sloužena mše za evangelíka? Jsou na to nějaká pravidla?

Samozřejmě lze sloužit mši za kohokoliv. Je to záležitostí kněze, ten se třeba i rozhoduje s ohledem na to, že mu byly nějak blízké názory toho člověka. A také chce i vyjádřit sounáležitost s rodinou, kterou postihla tragédie. Můj osobní názor ale je, že takto se mohl někdo přihlásit i nedávno, když došlo k masakru na katolické škole v americkém městě Minneapolis.

Za zabité děti se tehdy v Česku mše nesloužila, stejně tak se „zapomnělo“ i na jiné oběti atentátů, sexuálních zločinů, vražd, nehod a podobně.

Myslím si právě, že každá oběť si zaslouží, aby se na ni myslelo. Určitě i ty nevinné děti na katolické škole by si to takto zasloužily.

Kolem mše Charlieho Kirka se ale rozpoutala velká diskuze a tak trochu to celý smysl bohoslužby zastiňuje. Mělo by to být vyjádření soustrasti rodině a vyjádření duchovní blízkosti, solidarity s oběťmi, jako to nakonec bylo i v případě bohoslužby za zastřelené studenty na pražské filozofické fakultě, kdy se konala bohoslužba v katedrále. Tam také všichni nebyli věřící, ale přesto ta bohoslužba měla smysl, vyjádřila duchovní sounáležitost i míru ztotožnění se s utrpením těch nejbližších. Zádušní mše by neměla být politickým gestem.

V případě mše za Charlieho Kirka tam ono politické gesto cítíte?

Tak je to dáno i tím, že osoba Kirka tady u nás nebyla příliš známá a teď najednou je kolem toho poměrně velký i mediální ohlas. Samozřejmě v tom vnímám vyostřené diskuze na sociálních sítích, má to tedy i ten politický podtext.

Zmínil jste se o tom, že mše je reakcí konzervativních církevních proudů. Neobáváte se toho, že to celé může ještě více vyostřit situaci v už tak polarizované české katolické církvi?

Situaci teď hlavně vyostřily spory na katolické teologické fakultě. Osobně vůbec nechápu vyhazov mého kolegy profesora Petra Kubína, který je také církevním historikem a zabývá se dějinami středověku. Vnímám to tak, že je to likvidační pro celý obor církevních dějin na pražské teologické fakultě.

Tedy těch klínů v české katolické obci přibývá?

Právě otázka Charlese Kirka je jedna z mnoha, která dělí názorové spektrum uvnitř katolické církve. Ale dělí ho pochopitelně i směrem ke vztahu církve a společnosti. Je tady část společnosti, která bude hájit způsob komunikace, problémů, jak to prezentoval Charles Kirk, určitě velmi podpoří konání bohoslužby. A stejně tak tady bude část veřejnosti, která se k tomu bude stavět víceméně zdrženlivě. Těch štěpících témat je v současné církvi velmi mnoho. Současná situace je velmi polarizovaná a polarizovaná je i celá česká společnost.

Kdo s nápadem bohoslužby za Kirka vlastně přišel?

Nápad jednoznačně pochází od pražského zastupitele, lidovce Jana Wolfa, ten to i oznámil na sociálních sítích. Původně navrhl bohoslužbu v menším formátu v kapli na Staroměstské radnici, ale asi vzhledem k velkému zájmu, který akce vyvolala, bylo rozhodnuto, že se bude konat v Týnském chrámu, tedy v daleko větším prostoru.

Očekáváte, že to bude do určité míry i demonstrace Kirkových konzervativních hodnot?

Doufám, že to bude především o vyjádření soustrasti a sounáležitosti s pozůstalými. Charlie Kirk byl poměrně kontroverzní se svými názory, štěpí i americké katolické spektrum. Bohoslužba by ale měla mít v sobě smiřující aspekt, v tomto případě si nicméně myslím, že bude mít i ten politický aspekt, k tomu to směřuje.

A navíc v předvolební době.

Samozřejmě to nemůžeme opominout. V každém případě je ale potřeba zdůraznit, že atentát na Charlese Kirka je odsouzeníhodný. Žádný problém nelze takto řešit. Bohužel v současné polarizované době často problémy začínají i násilným způsobem. I útok na Andreje Babiše tomu odpovídal. Samozřejmě atentáty na Roberta Fica nebo na Donalda Trumpa. Je potřeba dělat vše pro to, aby se takováto atmosféra dál nešířila. Jenže právě z toho štěpení, z té vyhrocené rétoriky, pak násilných tendencí přibývá.