Článek
Prezident Petr Pavel podal kvůli sporu o účast na summitu NATO v Ankaře kompetenční žalobu. Hlava státu se domnívá, že není úlohou vlády určovat, kam prezident má, či nemá jet. Premiér Andrej Babiš krok respektuje, nepovažuje ho ale za správný. Čtenáři Seznam Zpráv se přou, na čí straně je pravda.
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější příspěvky z diskuze pod jedním z článků, které se kompetenčnímu sporu věnují.
„Prezident je nejvyšší ústavní funkce a vrchní velitel ozbrojených sil. Je jeho právem být členem jakékoliv delegace, pro kterou se rozhodne. Stejně jako je jeho právem se účastnit jakéhokoliv zasedání vlády, nebo komory Parlamentu ČR,“ reagoval například Vladislav Grebík.
Přečtěte si původní článek:
Zdeňka Soušková: Je to nepříjemné, ale může si za to sám. Podíváme-li se na to bez emocí, tak kam jede, tam vládu kritizuje, viz naposledy Estonsko, nebo slibuje věci, ke kterým nemá potřebné kompetence. Vlastně i ta žaloba, o které mluví snad už tři měsíce a prezentuje se v médiích, poškozuje tuto vládu a celou ČR. Pak ať se nediví, že nemají zájem ho tam vzít, aby zase něco neprovedl.
Janacernava Jana: Je to mimořádně trapné, nízké, ubohé… Když pan předseda vlády a pan ministr zahraničí nechtějí, aby vedle sebe měli člověka, který dle mého názoru jako jediný může a taky v současné geopolitické situaci musí na takových jednáních být, protože ví, o čem ta jednání jsou. Přeji nám všem, aby už ty břišní tanečky našich současných vládních politiků skončily, protože ničemu a nikomu neprospívají.
Petr Janáček: Nejlepší věc, co se mohla České republice stát. Ať to dopadne, jak chce, bude pro příště zase další věc vyjasněná. A je celkem jedno, zda to má, či nemá vliv na Ankaru v červenci.
Pavel Boček: Upřímně by mě zajímalo, jak by asi tak mohl Ústavní soud rozhodnout ve prospěch Pavla. Jsme parlamentní systém. Nejsme prezidentský systém. Pokud vláda nechce, aby Pavel prezentoval zahraniční politiku, tak na to prostě nemá právo. Klidně si tam jet může, to mu nikdo nezakazuje. Pavel není Trump. ČR není USA. Opakovaný článek 63 lidé nečtou celý. Výsledek soudu bude maximálně takový, že se mají domluvit.
Karel Poláček: Soudný člověk si uvědomuje, že když nastane tak zásadní rozpor v názorech, tedy názorový střet mezi prezidentem a vládou, musí se do sporu vložit nezávislá odborná instituce. A tou je v tomto případě Ústavní soud. Jedině ten, kdo se bojí, jak to může dopadnout, bude plivat jedy kolem sebe. A to dělá hlavně Macinka a Okamura a Babiš jen zbaběle přihlíží, aby ve finále papouškoval názory prolhaných Motoristů a jejich vedení. Bezprecedentní a mimořádně nešťastné je v tomto případě to, že obě strany nedokázaly najít kompromis.
Petr Pěkný: Kdyby byl Pavel nestranný, tak ať jede. Ale prezident, který evidentně a viditelně zastupuje opozici a je proti současné vládě, kterou v zahraničí dokonce už i kritizoval, nemůže jet společně s tou vládou jednat na summit. To je snad jasné.
Ondřej Doněk: Sice souhlasím s tím, že tam jet měl, ale žaloba mi přijde mimo mísu, ve výkonu mu nikdo nebrání, to se ukázalo nejmenováním kluka Turka. Je v kompetenci vlády rozhodnout, i když je hloupost nevzít někoho, koho v NATO tak dobře znají. Toho mohla vláda (s jejíž politikou jinak nesouhlasím) využít, když už neplníme rozpočtová pravidla.
- Lukáš Kruml (reaguje): Bude konečně jasné, kdo a co může. Od dob zavedení přímé volby a Zemana to jasné není.
Jaroslav Čížek: Každý může být omylný a každý má právo říci si svůj názor. Myslím si, že pokud dochází k takovýmto tahanicím mezi vládou a Hradem, a bylo to již trochu i za prezidentování Zemana, je něco špatně! Jsme parlamentní demokracií a ne prezidentskou republikou. Jak je vidět, i prezident, i když by měl být nestranný, má své názory, které se přiklánějí na jednu nebo druhou stranu. Kdyby vyhrál volby Babiš a byl dnes hlavou státu - byl by nestranný? Aby do budoucna nedocházelo k takovýmto třenicím, bylo by asi potřebné se vrátit k předešlé volbě prezidentů. (redakčně kráceno)
- Pavel Mazálek (reaguje): To by nepomohlo. Problém je, že nejsme schopni se dohodnout na základních věcech. Ani politici, ani jako občané. Strašně se polarizujeme, roste nenávist a nesnášenlivost. Místo o faktech se bavíme v emocích. Kompetenční žaloba je jen o tom, že se někdo obrátí na soud, aby vyjasnil, kdo má jaké pravomoci. Jenže spousta lidí to bere spíš tak, jako by si vzal klacek a šel někoho zmlátit. Problém tedy není v prezidentovi a jiné volbě (i když si na to trochu musíme zvykat). Problém je hlavně ve společnosti. (redakčně kráceno)
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Rostislav Novák: Pavel byl za dobu ve své funkci na 61 státních návštěvách. Slušná cestovka. Ale jednou mu neschválí další cestu a utíká k soudu. Ústavnímu. No samozřejmě, když předsedou právě tohoto soudu je jeho kamarád Baxa. Takže ví vlastně už dopředu, jak tenhle soud dopadne. Nemůže ho prohrát, nemá co ztratit.
Petr Tichý: „V průběhu let se ale vyvinula praxe, že na summity NATO jezdí právě hlava státu.“ Ano, tady bude ÚS rozhodovat, zda tento pramen práva (ústavní zvyklosti) bude dostatečně silný.
Světlana Šmídová: Nejsem fanda prezidenta, ale je vrchním velitelem ozbrojených sil. Na druhé straně myslím, že v tomto směru drží předsedu vlády pod krkem předsedové dalších dvou stran koalice… No, není to jednoduchá situace.
Robert Klimt: Za mě je klíčovou otázkou, zda může vláda přímo volenému prezidentovi určovat, kam prezident má, či nemá jet. Petr Pavel za minulé vlády ukázal, že je schopen koordinace s vládními stranami. Tato otázka se musí vyřešit, i s ohledem na to, že bude muset se současnou vládou koexistovat ještě nějakou dobu a s ohledem na budoucí prezidenty. Za současného stavu by nepodání kompetenčního podání automaticky znamenalo, že mu odteď, na základě precedentu se zákazem cesty na summit NATO v Ankaře, vláda může nařizovat, kam smí a kam nesmí. Což je divné…
Martin Strauch: To je prohra občanů Česka. Byť si myslím, že vzhledem k neplnění dvou procent HDP, bude naše delegace spíš poslouchat v koutku bez možnosti něco ovlivnit. Proběhne pár bilaterálních jednání v obecné rovině. A všichni pofrčí domů.
Petr Beránek: No, toto bude zajímavé. Protože pokud ÚS řekne, že na to právo má, tak se prezidentovi nastálo zvýší pravomoci a budeme směřovat k prezidentské demokracii. Pokud řekne, že na to právo nemá, tak už nepojede nikam.
Jakub Kolář: Měl by narovinu říct, co na té večeři teda chtěl dojednat a jaký to má vliv na daňového poplatníka. Měnit Česko pomocí Ústavního soudu na prezidentský systém je trochu nebezpečné, to se dnešní opozici jednou může šeredně vymstít.
Martin Jurek: Výborně, alespoň se ukáže, na čí straně je právo, a nebude se to muset řešit a rozebírat pořád dokola. Jen doufám, že strana, která prohraje, bude akceptovat stav věcí a nebude fňukat o tom, jak by se měly změnit zákony/ústava a jak jsou soudci zaujatí… Což je bohužel ale u jedné ze zúčastněných stran naprosto standardní postup. No, třeba překvapí.
