Článek
Mrzení kolem nástupu Filipa Turka do vlády v pátek zahustila dolní komora Parlamentu. Respektive 101 poslanců a poslankyň, kteří zvedli ruce pro usnesení inspirované Turkovými Motoristy:
„Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá prezidenta republiky, aby respektoval Ústavu ČR a bez zbytečného odkladu jmenoval členy vlády, jsou-li mu předsedou vlády navrženi. Posuzovat vhodnost jednotlivých kandidátů na členy vlády je úlohou Poslanecké sněmovny, která pak jedině vyjádří, nebo nevyjádří vládě svou důvěru.“
Výzva se podle očekávání nesetkala s očekávaným výsledkem. Hrad vzápětí odpověděl, že u něj se nic nemění, protože Parlament „nemůže prezidentu republiky ukládat povinnosti ani stanovovat, jakým způsobem má postupovat“. Což, můžeme dodat, platilo i v době, kdy Parlament prezidenta ještě sám volil.
Takže dalším efektem turkiády je, že dvě ctihodné ústavní instituce na sebe zdvořile vrčí. Naznačují si cosi o lezení do zelí. Máme toho zapotřebí?
Pravdu mají samozřejmě obě. Tu svou.
Sněmovna hlasuje o důvěře vládě (a o den dřív ji premiérovi ve střetu zájmů dala) a jen jí se vláda zodpodvídá. Prezident ministry jmenuje a nezodpovídá se z titulu své funkce nikomu, i to se píše v Ústavě. I to, že prezident slibuje Ústavu zachovávat - což Petr Pavel podle svého názoru právě odmítnutím Turka dělá. Sněmovní většina má opačný názor. Může být i správný, ale to by rozsekl jen soud. I tohle o rozdělení moci ve státě říká jeho základní zákon.
Smyslem výzvy z podhradí k Hradu bylo zvýšit tlak na prezidenta. Opoziční menšina naopak neúspěšně navrhovala zvýšit tlak na premiéra, aby zkusil něco podniknout, když mu ve vládě jeden člověk chybí. Takže vyzvat ho k podání kompetenční žaloby.
Parlamentní hlasování má samozřejmě větší váhu, než kdyby 101 poslanců a poslankyň vyjádřilo stejný názor na svých facebookových profilech. Ale s podstatou sporu - jestli prezident může, nebo nemůže odmítnout navržené ministry, a z jakých důvodů - to nehne. Ani s Pavlem.
Sněmovní 101členný spolek přátel české Ústavy zahrnuje i politiky, kteří si před několika lety pochvalovali, když ministry odmítal jmenovat Miloš Zeman. A patří do něj i Jaroslav Foldyna, který hlasoval pro důvěru Zemanově prezidentské vládě Jiřího Rusnoka v roce 2013.
Respekt k Ústavě je cenná věc, škoda, že páteční výzva Sněmovny nemá zpětnou platnost. Ale kdoví, jestli se její znění nebude ještě nějak hodit v budoucnosti.
