Článek
Je to extrémní krok a vzbuzuje rozpaky i mezi vládními poslanci. Řeč je o schvalování snížení mimořádné valorizace penzí v legislativní nouzi. Vláda se k tomu chystá příští týden.
Speciální sněmovní procedura, která umožňuje vládě osekat diskuzi a zákon rychle „odklepnout“, má však poměrně přísná pravidla. Oprávněným důvodem omezení práv opozice je například situace, kdy jsou ohrožena základní práva a svobody občanů, bezpečnost státu nebo když státu hrozí značné hospodářské škody.
Právě na obavu ze „značných hospodářských škod“ se odkazuje vládní koalice. Opozice kvůli vyhlášení legislativního stavu nouze hrozí obstrukcemi a Ústavním soudem. Ten už jednou v minulosti podobnou kličku, kterou chce vláda použít u penzí, zarazil.
Před 13 lety chtěla legislativní nouzi využít vláda Petra Nečase ke škrtům v důsledku ekonomické krize. Ve zrychleném režimu prohlasovala například omezení státní podpory stavebního spoření nebo úsporný balíček Ministerstva práce a sociálních věcí.
Opoziční sociální demokraté se tehdy obrátili na Ústavní soud, který jim dal za pravdu a schválené zákony zrušil. Argumentoval tím, že podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze je mimořádná okolnost, která se „vymyká běžnému průběhu politických procesů“ nebo jde například o přírodní katastrofu.
Kabinet Petra Fialy ve svém návrhu tvrdí, že taková „vymykající se situace“ nyní nastala. Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda, který starý případ pamatuje, připouští, že jde o krajní řešení.
„Kdyby byla s opozicí nějaká rozumná řeč a neměli jsme tady zběsilou bandu populistů, tak bychom mohli jít nějakou jinou cestou, ale asi jinou cestu před sebou v tuto chvíli nemáme,“ říká Benda.
Stejně – tedy že se s opozicí nelze domluvit – argumentovali před 13 lety i Nečasovi ministři. A tehdejší opozice – stejně jako ta dnešní – namítala, že vláda si za situaci může sama, protože zákony předložila pozdě.
Zaskočená vláda
„Vláda čekala jenom na prezidentské volby,“ říká předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Stejně jako před lety socialisté i dnes hnutí ANO odmítá ustoupit a zákon ve zrychleném režimu projednat dobrovolně, bez stavu nouze.
Podle ANO nejde na takový požadavek přistoupit. „Nejde jen o legislativní nouzi. Jde o to, že ten nárok už vznikl a teď běží lhůta pro jeho vyplacení. A oni za bílého dne to chtějí důchodcům sebrat,“ dodala Schillerová.
Ministr práce Jurečka pozdní postup hájí tím, že vláda s mimořádnou valorizací počítala, ale ne v takové výši.
„Rozdíl inflace mezi prosincem a lednem byl něco, co jsme neodhadovali ani my, ani predikce. Nastal opravdu výrazný nárůst dopadů na státní rozpočet. My jsme očekávali dopady na státní rozpočet do 20 miliard korun. Kdyby ten nárůst nebyl tak vysoký, rozhodně nevolím postup ve stavu legislativní nouze,“ tvrdí šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Valorizace teď podle něj uzme dokonce 34,5 miliardy. Jurečka ujišťuje, že se o svém postupu radil s ústavními experty. Kdyby mu prý většina řekla, že nemá šanci, o změnu valorizací by se nepokoušel.
Vládu přitom na možnost vysokých valorizací upozorňovala už loni Národní rozpočtová rada. „Vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu,“ stojí v její zprávě.
Jak ale zjistily Seznam Zprávy z důvodové zprávy, kabinet si do rozpočtu nedal ani oněch 20 miliard, se kterými se počítalo při optimističtějších prognózách inflace.
Ať to řeší Jurečka
Právě na ministra Jurečku se odkazují ostatní politici vládní koalice při dotazech, zda se neobávají, že zákon narazí u Ústavního soudu. „Důvěřuju Ministerstvu práce a sociálních věcí a panu ministrovi, který říká, že to s experty a právníky diskutoval a prověřoval, takže předpokládám, že to je zpracované tak, aby to na Ústavním soudu nenarazilo,“ řekl Seznam Zprávám předseda klubu TOP 09 Jan Jakob.
Marek Benda k tomu říká, že se podle něj „ministerstvo jako předkladatel snaží návrhy vyfutrovat“.
Otázka ovšem je, zda celá věc k ústavním soudcům vůbec doputuje. Jisté totiž není, že norma projde přes Senát a nově zvoleného prezidenta.
„Budeme o tom jednat, až to k nám dorazí,“ odmítá předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) říci, že by vládní senátoři předlohu automaticky podpořili. On sám prý z chystané procedury radost nemá.
Právě Senát přitom má být pojistkou, která má dohlížet na to, aby z Parlamentu nevycházely sporné zákony. „Byl bych mnohem raději, kdyby byl přijat standardně, ale když se podívám na atmosféru ve Sněmovně, opozice se nechová úplně korektním způsobem,“ říká.
Ani Petr Pavel si zatím není jistý tím, že normu podepíše. Pozval si kvůli tomu na jednání ministra práce a sociálních věcí.
Jurečka po schůzce novinářům řekl, že se zvolený prezident ptal na všechna úskalí včetně projednávání změny Sněmovnou ve stavu legislativní nouze a je velmi dobře s tematikou důchodů obeznámen. Pavlovy postoje nechtěl komentovat.
„Jiná situace“
Na nález Ústavního soudu ohledně legislativní nouze se paradoxně v minulosti odkazovala i dnešní šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. A to v době, kdy minulá vláda využívala tento stav k přijímání zákonů v době covidu.
„Nechci pokračovat v trendu nastoleném současnou vládou, kdy bylo právo obcházeno, a zároveň ctím nález Ústavního soudu, který podmínky vyhlášení legislativní nouze jasně vymezil. Pro mě není právní stát jen slovo,“ napsala tehdy Pekarová Adamová někdejší ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD).
Dnes k tomu říká, že šlo o zcela odlišnou situaci. „Tehdejší vláda vyhlášení stavů legislativní nouze prakticky nezdůvodňovala a jejím argumentem bylo: ‚Prostě to potřebujeme.‘ To jsem paní Maláčové v tweetu vyčítala a o doplnění zdůvodnění jsem ji oficiálně požádala. Jako předsedkyně Sněmovny odůvodnění po vládě vždy požaduji, několikrát se stalo, že jsem zdůvodnění zadala doplnit, nyní je zdůvodnění přímo v důvodové zprávě zákona odpovídající,“ uvedla Pekarová.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme detaily ke schůzce Jurečky a Pavla.
